Ajahn Sumedo, theravadový buddhismus, buddhistická meditace. České knihy o buddhismu, překlady klasických buddhistických spisů,antologie a sborníky,kóany,sútry sekt Sótó a Rinzai: Zen-buddhismus,théraváda,hínajána,čchan, buddhistická filozofie a meditace,asijská kultura (Indie,Nepál,Tibet,Šrí Lanka,Ceylon,Čína,Vietnam, Korea,Japonsko,Thajsko,Barma) a buddhismus na Západě. karma, dharma / dhamma, Sangha, bódhisattva, meditace, sútry, Buddha, róši, Bódhidharma, Kášjapa, satori, nirvána, Tripitaka, Tipitaka, nembucu, zazen, filozofie, náboženstvo, mystika, bojové umění, orientalistika,páli, sanskrt,avatar, mahajána, hinajána, theravada.

Ajahn / Adžan Sumedho: BDĚLOST – CESTA K NESMRTELNOSTI

Buddhismus / Théraváda / Buddhistická meditace

Ajahn / Adžan Sumedho

BDĚLOST – CESTA K NESMRTELNOSTI

České vydání: ISBN 80-8349-12-4

176 stran / brož.

-------------------------------------

Z anglických originálů

Mindfulness: The Path to the Deathless, Amaravati Publications, Amaravati Buddhist Centre, Great Gaddesden 1987 Way It Is (in: Seeing the Way), Amaravati Publications, Amaravati Buddhist Centre, Great Gaddesden 1989

Now is the knowing, Sangha, Wat Pat Nanachat

přeložil Jiří Černega a Antonín Konečný

* * *

vydává

C A D PRESS

Nejstarší česko-slovenské vydavatelství religionistické, náboženské a ezoterické literatury a knih o léčitelství, orientální medicíně a bojových uměních

F. R. HRABAL

Office: Luda Zubka 23 (PP 5)

SK-844 05 Bratislava 42 - Dubravka

http://www.cadpress.sk

http://web.stonline.sk/cad

http://cad.webpark.sk

Telefon: ++421 02 / 6436 9928

Telefon z ČR: 00421 903 159 404

Na požádání zašleme aktuální nabídku, ceníky a kompletní katalog!

OBSAH:

I. ZKOUMÁNI

Co je to meditace ?

II. POKYNY

Sledování dechu (Ánápánasati)

Mantra 'Buddho'

Úsilí a uvolnění

Meditace v chůzi (Ožongrom)

Laskavost (Mettá)

Vnímání běžného

Naslouchej svým vlastním myšlenkám

Překážky a jejich odstranění

Prázdnota a forma

Vnitřní ostražitost

III. Přemitání

O potřebě Moudrosti v našem světě

TAK, JAK JE TO

PŘÍTOMNOST JE POZNÁNí

Buddha, dhamma, sangha Ánápánasati

Štěstí, neštěstí a nibbána

ISBN 80-85349-12-4

O AUTOROVI

Ctihodný Adžán Sumédhó (Ajahn Sumedho, rod. jm. Robert Jackman) se narodil r. 1934 v Seattlu, USA, v anglikánské rodině. V letech 1951-53 studoval čínštinu. Pak sloužil čtyři roky v US Navy, jako medik. Studium jej uvedlo do buddhismu, skrze knihy, zatímco služba u námořnictva jej seznámila s Buddhistickou společností v Japonsku. Jeho touha pomáhat lidem, jej přiměla k rozhodutí, přijmout roční službu u US Červeného Kříže, jako sociální pracovník. V roce 1959 se vrátil na univerzitu a dokončil jeho BA (Bakalář svobodných umění) v oboru Studií Dálného Východu. Potom, v roce 1961 složil zkoušky na University of California, Berkeley, kde promoval v roce 1963.

Po dokončení university v roce 1964 odjel z Ameriky a sloužil jako učitel v Mírových sborech na Dálném východě - v letech 1964-66 v Sabah na Borneu. V roce 1966 odjel do Thajska, kde se věnoval meditacím Stal se novicem v klášteře Nong Khai, a o rok později, pod vedením Čao Khun Radžapričajamuniho, roku 1967, se v severovýchodním Thajsku stal buddhistickým mnichem. Krátce poté se dostal do lesního kláštera Wat Nong Pah Pong vedeného Adžánem Čá, s nímž pak setrval dalších deset let. Roku 1974 podnikl pouť do Indie a po návratu do Thajska založil na pokyn Adžána Čá nový klášter pomáhal založit Wat Pah Nanačat určený pro výchovu západních mnichů. V roce 1977 byl spolu s Adžánem Čá pozván na návštěvu Anglie, kde s malou skupinou mnichů již natrvalo zůstal. Roku 1979 se mniši přestěhovali z Londýna do Sussexu, kde byl na novém pozemku v obci Chithurst založen klášter Čittavivéka. Díky vzrůstajícímu zájmu byl v roce 1984 v Hertfordshire založen další klášter - Amarávatí. Menší kláštery vznikly také na severu a jihozápadě Anglie, ve Švýcarsku, v Itálii, na Novém Zélandu a v Austrálii.

Učení Adžána Sumédha je pokračováním thajské lesní tradice théravádového buddhismu, jejímiž představiteli byli mniši jako Adžán Čá ad. Ten byl znám pro svůj důraz na dodržování disciplíny, ustanovené samotným Buddhou. Čtyři ušlechtilé pravdy tvoří jádro celé praxe, která se soustředí na rozvoj bdělosti a porozumění v průběhu každodenního života. Adžán Sumédhó od něj převzal jednoduchý, přímý styl učení se smyslem pro humor a s osobní znalostí buddhistické praxe. Dokáže zpřístupnit Buddhovu nauku lidem na Západě, aniž by ji přitom jakkoli ochuzoval či přizpůsoboval našemu náhledu na svět. Zaměřuje se na bezprostřední práci s myslí, spíše než na studium textů. Nyní je představeným kláštera Amarávatí a duchovním učitelem mnoha mnichů, mnišek i laiků na celém světe.

V roce 1976 navštívil Ctihodný Sumedho, své rodiče v USA a v době mezipřistání v Anglii, byl pozván, aby se zdržel v malém buddhistickém klášteře v Hampstead, Londýn. O rok později následovala druhá návštěva, která, ačkoli to nebylo jeho úmyslem, byla počátkem jeho usazení se v Anglii. Od té doby, s vynaložením velkého úsilí a dobrou vůlí, dva velké kláštery byly založeny v Anglii: Lesní klášter v Chithurst, West Sussex, a buddhistické centrum Amaravati v Great Gaddesden, Hertfordshire. Ctihodný Sumedho (titul °Adžan° znamená °Učitel° nebo °Mistr°), je v současné době opatem v Amaravati Centre.

Tak jako Buddha a Adžan Čá, i A.Sumedho, učí o utrpení a jeho konci. V prvním dlouhém roce, který strávil jako novic, sám v chatrči, v provincii Nong Kai, poctivě praktikoval umění meditace. Za těchto dlouhých měsíců osamělé intenzivní praxe, zažil mnohé stavy - vnoru a samádhi - jež jsou plody takovýchto období. Ale pak, pod vedením svého učitele Adžan Čá, odhalil moudrost ležící mimo všechny stavy a všechny podmínky, ducha Dharmy nedosahování ničeho. Jeho praxe a učení je zaměřená především na to, co je zde a nyní, právě v tomto okamžiku. Cokoliv se objeví v tuto chvíli je místem našeho utrpení a připoutanosti, a je i zároveň místem našeho osvobození.

Celé jeho učení poukazuje na bezprostřední pozornost tohoto těla a mysli. Ne skrze filosofii nebo zvláštní praktiky, ale právě zde vyvstává tato moudrost. A.Sumedho přinesl jednoduchost lesního života a svobodu Dharmy, která nic neuchopuje, a nabídl ji žákům na Západě. Žít život světce, život opravdu svobodný, je u ničeho se nezastavovat, nic nevlastnit, nezaujímat stálou pozici, otevřít se tomu, co právě je, okamžik za okamžikem.

Tuto svobodu má on v sobě. Jako učitel přináší spontánnost, mimořádný smysl pro humor, sebeodhalující opravdovost a jasnou, nekompromisní moudrost. Za léta své praxe a vyučování, popsal zápas se svojí vlastní osamělostí a slabostí, se svým hněvem, strachem a pýchou a tím nás vyzývá, abychom pohlédli s naprostou upřímností do našich vlastních srdcí a myslí.

A.Sumedho se stal jedním z nejúspěšnějších opatů buddhistického kláštera na Západě, a základním kamenem ve vývoji vysvěcené Sanghy Západu. Učí mnišskému životu bez uchopování nebo strnulosti. Místo toho vnáší do této prastaré cesty smysl pro radost a svobodu. Má rád klášterní život a tak se lidé kolem něho shromažďují, aby se radovali z jeho radosti a lásky, a dovolují praktikám Dharmy, která jej přeměnila, aby i je přeměnila. Často byl mnišský život používán jako prostředek k dosažení meditačních stavů, džána, psychických sil, vstoupení do proudu, a další. Ale pro A.Sumedho (a právě tak pro Buddhu), vznešený život mnichů a mnišek, není pouhým prostředkem k uchopování nebo dosahování něčeho. Je to opravdovým vyjádřením osvícení. Radost a jednoduchost, ponechané ve své podobě, jsou tím, k čemu A. Sumedho vyzývá i své vysvěcené následovníky. Vyzývá je k používaní formy, jako prostředku k návratu °domů°, k sobě samým a ke smíření se s tím, co je.

Smyslem duchovního života není stát se někým neobvyklým, ale odhalením velikosti srdce v nás samotných, i v každé bytosti. Je to výzva k vnitřnímu upuštění od našich přesvědčeních, našich názorů, našich idejí, našich myšlenek, našeho smyslu času a nás samotných, a dojít klidu v nestálé pozici. A.Sumedho nás všechny zve, vysvěcené laiky, abychom se radovali ze svobody mimo veškeré stavy a podmínky, svobody od strachu, od zisku a ztráty, od požitku a bolesti. To je radostí a štěstím Buddhy.

Možná, že je to příliš vznešený popis jeho způsobu praxe. Nedovolím si jej příliš chválit - dělal by si z toho legraci. Avšak mnozí z nás, kteří jej znají, se cítí blažení, potěšeni, poučeni a šťastni majíce A.Sumedho ve svých životech. Kniha, která následuje je pouze malou částí z bohatství Dharmy, kterou A.Sumedho přinesl a nabídl Západu.

]

Několik slov úvodem

Techniky, o kterých se zde dočtete, mohou být prováděny ve stoje, v sedě nebo při chůzi. V prvních kapitolách se zmiňuji o ánápánásati (pozorování našeho dechu) a tuto techniku je nutno provádět v sedě, pozice má být klidná a neměnná, abychom dosáhli lepších výsledků. Když sedíme, je důležité, aby naše páteř byla vzpřCmena, ne křečovitě napnuta; krk tvoří linii s páteří a hlava je vyrovnána tak, aby nepadala na některou stranu. Řada lidí nachází "Iotos" jako ideální pozici - vyrovnanost a stabilita - již po několika měsících praxe. Je dobré trénovat pomalu a s jemností. Je-Ii tato pozice příliš obtížná, můžeme použít židli s vysokým opěradlem.

„Džongrom" - thajské slovo, pochází od slova caňkama z jazyka páli - označuje chůzi po rovné cestě, sem a tam - ideální délka je dvacet až třicet kroků - mezi dvěma snadno rozeznatelnými objekty; to proto, abychom nemuseli počítat naše kroky. Ruce by měly být lehce sepnuty před nebo za naší m tělem, s uvolněnými pažemi. Pohled by měl být upřen asi deset kroků před nás - ne kvůli tomu, abychom něco pozorovali, ale proto, aby náš krk měl pohodlný úhel. Chůze by měla být uspořádána takto: když dojdeme na konec stezky, zastavíme se na dobu jednoho nebo dvou dechů, otočíme se, což soustředěně pozorujeme, a pak pokračujeme v chůzi zpět. Vše samozřejmě s největší pozornost.

Co je to meditace ?

Slovo meditace je v dnešní době hojně používané a pokrývá dost širokou oblast různých praxí. V buddhismu jsou dva druhy meditace - jedna se nazývá "samatha" a druhá "vipassaná". Samatha meditace patří k těm, které se soustřeďují pouze na jeden objekt a tím nenechává mysl toulat se, jak se jí zlíbí. Vybereme si "například náš vlastní dech a pak se plně soustřeďujeme na každý vdech a výdech. Skrze tuto praxi můžeme zažít první zkušenosti s klidnou mysU - stanete se klidnými, protože se nenecháváte obtěžovat Um, co přichází skrze vaše smysly.

Objekty, které používáme pro uklidnění, musí být samy o sobě klidné (to snad ani není potřeba připomínat! ) . Kdo chce mít vzrušenou mysl, pak je lépe si najít něco vzrušujícejšího, jděte třeba na disco a ne do buddhistického kláštera! Je velmi snadné se soustředit na něco, co je vzrušující. Má to tak silné vibrace, že nás to strhne přímo do sebe. Je to jako když jdete do kina na napínavý film, jste jím úplně okouzleni. Není třeba vynaložit sebemenší námahu, když sledujeme něco vzrušujícího, romantického nebo napínavého. Pozorování něčeho klidného, nehybného, může být velmi nudné, nejste-Ii na to zvyklí. Co může být nudnějšího, než pozorování vlastního dechu, jestliže jsme byli zvyku na věci, které nás vzrušovaly. Pro tuto schopnost musíme vynaložit veškeré úsilí naší mysli, neboť dech není ani zajímavý, ani romantický, ani dobrodružný, je jenom tím, čím je. Proto tedy musí být vynaloženo veškeré úsilí, není tu totiž žádná pomoc zvenku, nic co by nás posilovalo. Při této meditaci se nepokoušíte vytvořit si nějakou představu; jen se soustředíte na běžné pocity vašeho těla, tak jak právě přicházejí. Snažíte se udržovat pozornost při sledování dechu. Začnete-Ii s tím, váš dech se stane jemnějším a tím se uklidníte...

Znám lidi, kterým byla doporučena samatha meditace kvůli vysokému tlaku,protože uklidňuje srdce.

Toto je tedy poklidná praxe. Můžete si vybrat jakýkoliv objekt, na který se chcete soustředit, naučte se udržet vaši pozornost až do té doby, kdy cítíte, že jste se ztotožni li s objektem vaší koncentrace - tomu říkáme pohlcení.

Druhým způsobem je „vipassaná" neboli "vnor". Tímto druhem meditace se naše mysl otevírá úplně všemu. Nevybíráme si určitý objekt s kterým bychom se chtěli ztotožnit, ale pozorujeme vše, proto, abychom porozuměli tomu, jaké věci ve skutečnosti jsou. Zjistíme, že všechny vjemové prožitky jsou pomíjivé. Vše, co vidíme, slyšíme, cítíme, chutnáme, čeho se dotýkáme, všechny

mentální stavy - naše pocity, vzpomínky a myšlenky _ jsou neustále se měnící stavy mysli, jež vyvstanou a opět zmizí. při vipassaná meditaci používáme charakteristiku pomíjivosti, jako způsob pozorování

všech vjemových prožitků, které se při meditaci vynoří.

A není to jen nějaký filozofický názor nebo víra v určitou buddhistickou teorii: pomíjivost musíme vnitřně poznat a to navedením mysli na pozorování a uvědomování si pravého stavu věcí.

Neznamená to, že věci rozebíráme podle předpokladu, že by měly jít určitým směrem a když tak nejdou, snažíme se přijít na to, proč nejsou takové jaké si myslíme, že by měly být. Praxí vipassaná

se nesnažíme rozebrat sami sebe, naše myšlení a cítění, nepokoušíme se nic změnit, tak, aby to odpovídalo našemu přání. Pouze trpělivě pozorujeme, že to co vyvstane opět zmizí, ať je to vjem mentální nebo fyzický.

To se týká i smyslových orgánů samotných, objektů smyslů a také vědomí , které se objevuje v kontaktu s nimi. Rovněž zde jsou mentální stavy - mít rád a nemít rád - z toho, co vidíme, cítíme, chutnáme, čicháme a čeho se dotýkáme; jména, která tomu dáváme, představy, slova a pojmy, které vytváříme kolem smyslových zkušeností . Většina našeho života je založena na základě nesprávných předpokladů, které pochází z neporozumění a neprozkoumání skutečného stavu věd. A tak život toho, kdo si toho není vědom, se stává depresivní m a zmateným, zvláště když se přihodí něco tragického nebo zklamání . člověk se stává přemoženým a to jen proto, že si neuvědomil, jaké věci ve skutečnosti jsou.

Slovo Dhamma nebo Dharma znamená "jak věci ve skutečnosti jsou" nebo "přirozené zákony, kterým vše podléhá". Zkoumáním a "praktikováním Dhammy" otevíráme naši mysl tomu, čím věci ve skutečnosti jsou. V takových případech již nereagujeme slepě na naše smyslové zkušenosti, ale rozumíme jim, a když je pochopíme, tak je necháváme být. Osvobozujeme se od toho, že pouhé objevení se věd nás oslepuje, klame nebo přemáhá. Být vědomým a vidoucím není záležitostí toho, abychom. se tím staIi, ale abychom tím byli. A tak zkoumáme a pozorujeme to, co je právě v tuto chvíli, raději než abychom právě teď dělali něco, co budeme moci zkoumat a pozorovat až někdy v budoucnosti. Sedíce zde, pozorujeme naše tělo. To celé totiž náleží přírodě. Lidské tělo náleží zemi, protože vše, co je udržuje při životě, pochází z této země. Nemůžeme žít pouze ze vzduchu nebo si dovážet jídlo z Marsu nebo Venuše. Musíte jíst to, co roste a žije na této zemi. Když tělo zemře, je navráceno do země, pak se rozloží a opět se stane zemí. Následuje přírodní zákony, tvoření a ničení, zrození a smrt. Vše, co se kdy narodí, nezůstane v nezměněném stavu, ale roste, stárne a pak umírá. Vše v přírodě i v celém vesmíru má jenom omezený čas existence, zrození a smrt, začátek a konec. Všechny naše představy a vnímání jsou pomíjivé. Proto vás nikdy nemohou trvale uspokojit. /…/

NOVINKY V NAŠÍ NABÍDCE

VNITŘNÍ ŽIVOT / Úvod do teosofie

Kniha vysvětluje v intencích theosofického učeni základní pojmy a představy autora samotného i Teozofické společnosti a teozofického hnutí. Za poznámku stojí, že právě autor Ch. Leadbeater se zasloužil i o objevení indického mystika a filozofa Krishnamurtiho, jemuž zprostředkoval a zajistil vzdělaní a uvedl jej na Západ.

OBSAH: O autorovi * Předmluva k indickému vydání * Velké duše * Kristovo dílo * Dílo Mistrů * Mistři a žáci * Stezka pokroku * Starobylá tajemství (mystéria) * Logos * Buddhismus * Křesťanství * Hřích * Papež * Obřady a rituály * Modlitba * Ďábel * Hinduismus * Spiritismus * Kasty * Symbologie * Plamen * Zdravý rozum * Bratrství * Pomáhání světu * Kritika * Předsudky * Zvědavost * Poznejte sami sebe * Asketismus * Zbytečné starosti * Zničení tužeb * Střed mého kruhu * Naše povinnosti vůči zvířatům * Sympatie * Náš postoj k dětem * Strach ze smrti * Spolupráce * Den života * Meditace * Nirvána * Trojjediný duch * Vědomí buddhické * Sféry *

ŠAMANISMUS IV

pořádané 5. až 7. září 1992 v St. Sabina Center (San Rafael, Kalifornie, USA)

Z amerického originálu Proceedings of the Ninth International Conference on the Study of Shamanism and Alternate Modes of Healing (vyd. Independent Scholars of Asia, Inc., 1992) přeložil PhDr. Antonín Konečný.

M Á N Í A TRADICE MANICHEISMU

Z francouzského originálu Mani et la tradition manichéenne (coll. Maitres spirituels) přeložil PhDr. Zdeněk Müller,CSc.

Dílo přibližující fundovaně náboženské učení, které vzniklo ve 3. století jako syntéza zoroastrismu a gnostického křesťanství, čerpajíce z chaldejsko-babylonských a perských mýtů a apokryfních (gnostických) textů. Z lůna manicheismu vzešel i sv. Augustin, později úhlavní nepřítel manicheismu. Základem manicheistického náboženství je dualismus dobra a zla, jeho myšlenky přetrvaly v učení balkánských bogomilů a paulikiánů i západoevropských kacířských sekt katarů a albigenských. Jeho stoupenci odmítali požívání alkoholu a masitých jídel, tělesnou práci, hromadění majetku a plození dětí.

Základními texty manicheismu - a zavrhujícího Starý zákon - jsou Máního spisy Velké evangelium, Kniha tajemství, Kniha o obrech a Poklad života, které byly sepsány v syrštině, a Šáhpuhrakán, sepsaný persky, v němž Mání vysvětluje své poslání jako završení nedokončeného díla Buddhy, Zoroastra (Zarathuštry) a Ježíše Krista. Mnohé z textů (v koptských překladech) byly nalezeny při vykopávkách ve Fajjúmu. V letech 763-840 byl manicheismus státním náboženstvím celé Ujgurské říše (v povodí řeky Orchon). V 7.-14. stol. ovlivnil i řadu čínských synkretických sekt.

Z anglického originálu The Gospel of Jesus. In Search of His Original Teachings (Element Books Limited, Shaftesbury, U.K. / Rockport, USA / Brisbane, 1995 [ISBN 1-85230-720-X]) preložil Tomáš Hrustič

Vydanie prvé

Ježiš Kristus, Biblia a rané kresťanstvo z pohľadu teológie a religionistiky

Monumentálne dielo anglického učenca, známeho religionisty ... Výklad učenia Ježiša Krista vo svetle najnovších výskumov rukopisov z Nag Hammadi, zvitkov od Mŕtveho mora, apokryfných a gnostických spisov (esejských, koptských, manichejských, nestoriánských, mandejských ... )
ako aj diel najvýznamnejších kresťanských teológov, filozofov, cirkevných otcov a mystikov (sýrskych, egyptských, gréckych, etiopských aj židovských).

Sborník prací 25 čelných světových odborníků - vědců i léčitelů - zaobírajících se jednotlivými aspekty léčitelského umění z hlediska lékařského, antropologického, filosofického, psychologického i psychiatrického.

Kniha uvádí čtenáře do všeobecných základů esoterních nauk a spojitosti mezi astrologií, kabalou, tarotem, I-ťing, alchymií a jungovskou psychologií.

Velmi důležitá a zajímavá kniha zaobírající se seriózně léčebným využitím konopí v historii i současnosti, včetně léčení epilepsie, depresí a rakoviny.

Příručka taoistického mistra obsahující množství návodů a cvičení k nastolení duchovní a tělesné harmonie.

Fundované dílo z pera předního slovenského odborníka na historii a kulturu Oceánie a ředitele Kabinetu orientalistiky SAV.

Komplexní úvod do duchovního světa z pera nejvýznamnějšího světového představitele makrobiotiky.

V této studii Kushi vysvětluje prostřednictvím makrobiotických principů, že svět hmoty není pevný a statický, nýbrž naopak dynamický a proměnlivý.

Autor, psycholog a profesor Školy psychiatrie při Menningerově nadaci zde předkládá verzi staročínského spisu Tao-te-ťing adaptovanou pro New Age.

Autor je předním japonským psychiatrem a presidentem Japonské společnosti pro psychiatrii a neurologii. Ve své studii se zabývá pozitivním vlivem zenové meditace na tělesné i psychické zdraví.

Starověké japonské umění zdravotních a kondičních cvičení, které bylo praktikováno již před 3000 lety.

Dr. Yang Jwing-ming: TAJEMSTVÍ MLÁDÍ I-III (I-ťin-ťing a Si-suej-ťing)

Kniha obsahuje Spis o proměně svalů a šlach a Spis o očistě mozku a kostní dřeně. Obsahuje i recepty a popisy cvičení ke zvýšení sexuálních schopností (3 svazky).

Středověké dílo o cestě meče - kendó, jehož autorem je legendární japonský samuraj

Úvod do meditační praxe a vysvětlení jednotlivých pozitivních i negativních aspektů meditace a s ní spojených vizí.

Unikátní monografie o historii, vývoji a technikách bojových umění ČÍNY, OKINAWY, KOREJE, JAPONSKA, MALAJSIE, INDIE, PAKISTÁNU, BARMY, THAJSKA, FILIPÍN A INDONÉSIE.

Autor - osvětluje historii vzájemného sepětí zenu a bojových umění a duchovní principy budó.

Vlastní životopis mistra zenu a učitele bojových umění, představeného zenového kláštera.

Soubor čtyř nejvýznamnějších spisů proslulého opata kláštera Daitokudži

Ojedinělá antologie do níž přispěly desítky světově proslulých léčitelů, psychologů, antropologů a odborníků na psychotroniku.

Kniha obsahuje proslulý spis Mistra Lie-c' z 5.stol. př.Kr. a výbor ze spisů taoistických mistrů 7.-15.století.

Kniha bývalého osobního lékaře J.S. Dalajlámy přibližuje formou přednášek tajemnou oblast tibetské medicíny.

Všeobecný nástin principů čchi-kung a jeho historie. 250 fotografií a náčrtků.