BUDDHISMUS A PSYCHOLOGIE

Novinka vydavatelství CAD PRESS

 

EDICE

SVĚTOVÉ DUCHOVNÍ PROUDY

64. svazek

 

Z anglických originálů přeložili Jiří Černega, MUDr. Marian Fojtík, PhDr. A. Konečný, PhDr. Jozef Žemla, MUDr. Ľubor Žigo a F.R. Hrabal.

© RI-EL / CAD Press 1999

(ISBN 80-85349-60-4 / 200 stran, brož.)

 

Vydalo nakladatelství

CAD PRESS

PP 5, Pošta 42

BRATISLAVA 4

SR-844 05

cad@atlas.cz

cadpress@stonline.sk


Obsah:

Dr. Douglas M. Burns:

BUDDHISTICKÁ MEDITACE A HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE

 

Ašin Ottama:

VÍRA A MEDITACE VHLEDU

 

Dr. K.M.P. Mohamed Cassim, Ph.D.

MEDITACE - VĚDA SYNTÉZY

 

Mistr Taisen Dešimaru

ZAZEN A MEDICÍNA

 

Prof. Tomio Hirai

ZAZEN - LÉČBA ZENOVOU MEDITACÍ

 

Takehisa Kora a Kenshiro Ohara

MORITOVA TERAPIE

 

Catherine Kane, Ph.D.

KONSTRUKTIVNÍ ŽITÍ - MORITOVA TERAPIE A NAIKON

 

Seymour Boorstein, M.D.

PROBLÉMOVÉ VZTAHY: TRANSPERSONÁLNÍ A PSYCHOANALYTICKÝ PŘÍSTUP

 

Olaf G. Detherage, Ph.D.:

VYUŽITÍ PŘEDMĚTNÉ MEDITACE V PSYCHOTERAPII

 

Sensei Sunyana Graef:

PSYCHOTRONICKÉ JEVY Z POHLEDU ZENOVÉHO BUDDHISMU

 

Michele McDonaldová:

EMOCE V KONTEXTU CVIČENÍ

 

Piyadassi Thera:

PSYCHOLOGICKÝ ASPEKT BUDDHISMU

 


 

Výňatky z knihy:

 

Dr. Douglas M. Burns

BUDDHISTICKÁ MEDITACE A HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE

 

ELEKTROENCEFALOGRAFICKÁ ANALÝZA MEDITACE

V roce 1963 předložil dr. Akira Kasamacu a dr. Tomio Hirai z Neuropsychiatrického institutu Tokijské university fascinující zprávu o zenové meditaci, v níž shrnuli výsledky desetiletého výzkumu mozkových vln, elektroencefalografických záznamů zenových mistrů.

Záznamy EEG odhalily, že přibližně devadesát sekund po zahájení meditace dochází ke zpomalení rytmu mozkové činnosti a objevují se vlny alfa. K tomuto zpomalení dochází při otevřených očích a prohlubuje se s postupem meditace, kdy je zaznamenáván rytmus 7-8 kmitů za sekundu. (Tento efekt přetrvává ještě několik minut po ukončení meditace.) Nejpřesvědčivějším důkazem je skutečnost, že průběh EEG-záznamu je výrazně odlišný oproti ostatní, nemeditující populaci, a stejně tak se odlišuje i od záznamu spánku, probouzení se i hypnotického transu.

Z tohoto hlediska možno tedy hovořit o meditaci, jakožto nezvyklém, ne běžném mentálním stavu, což potvrzují samotní praktikanti. Dokonce je potvrzováno, že záznamy korelují s pokrokem adepta v meditačním výcviku. Pokud jde o odlišnosti EEG-záznamů, můžeme zde jmenovat některé markantní úkazy: zkrácení trvání Bergerovy reakce, absence fenoménu habituace a některé další.

Jiné nálezy v citované studii se týkají "alfa-blokády" a habituace (přivykání). Blokáda alfa rytmu se navozuje např. otevřením očí anebo vyrušením nějakým zvukem. Normální subjekt se zavřenýma očima produkuje na EEG vlny alfa; pokud dojde k jeho vyrušení např. sluchovou stimulací (pronikavý nebo hlasitý hluk), má to v běžném případě za následek blokádu, přerušení alfa rytmu na sedm i více sekund, to se nazývá "alfa-blokádou". U zenových mistrů však tato alfa-blokáda trvá poprvé jen dvě sekundy. Opakuje-li se tento rušivý vjem, hluk, v patnáctisekundových intervalech, normální subjekt nereaguje během následujících pěti aplikací vůbec. Tuto tendenci nazýváme habituací (návykem, přivykáním). U zenových mistrů se však s touto habituací nesetkáváme! Jejich alfa-blokáda trvá 2 sekundy po prvním zvuku, 2 sekundy po pátém zvukovém podnětu a 2 sekundy po dvacátém signálu! Toto zjištění dokazuje, že mistr zenu paradoxně vnímá okolí během meditační koncentrace mnohem plněji. Jeden z mistrů popsal tento stav mysli jako sledování všech kolemjdoucích na ulici bez jakéhokoliv emočního zaujetí.

Výňatek z knihy BUDDHISMUS A PSYCHOLOGIE


Mistr Taisen Dešimaru

ZAZEN A MEDICÍNA

 

A. ZAZEN - NERVOVÁ FYZIOLOGIE A ZDRAVÍ

Nedávno se v jedné laboratoři lékařské fakulty tokijské university uskutečnil pod vedením dr. Kasamacua zajímavý výzkumný projekt. Já sám jsem byl jedním ze zkoumaných objektů.

Tento výzkum umožnil odhalení mnohých nových skutečností, o nichž se v r.1967 diskutovalo na všech světových lékařských fakultách. Skutečnosti, které velmi překvapily a zaujaly lékařskou veřejnost, a podnítily zájem o zen v jejích kruzích, lze shrnout několika slovy takto:

Pozorujeme-li mozek v řezu, můžeme rozlišit dvě části:

- vnější vrstvu neboli šedivou hmotu,

- vnitřní části neboli bílou hmotu.

První je sídlem paměti a inteligence; všeho, co se naučíme vzděláváním - vědomostí. Je spojena se sympatetickým nervstvem.

Druhá je sídlem intuice a moudrosti. Je spojena s bloudivým nervem. Tyto dvě schopnosti se však rozvíjejí jen tehdy, pokud ustane uvažování (mysl je v klidu); tedy v případě, že vnější vrstva, šedivá hmota je v klidu, takže napětí prostřednictvím koncentrace stoupá, a právě k tomuto dochází během zenové meditace!

Přirozeně se tu nejedná o nějakou "anatomickou realitu", nýbrž o to, co nazýváme "fyziologickým přístupem".

 

B. ELEKTRICKÉ VLNY (ELEKTROENCEFALOGRAMY) BĚHEM CVIČENÍ ZAZEN

Vlny alfa, beta, gama a delta

Obyčejně bývá vnější, šedivá vrstva v klidu jen během spánku, kdy se v mozku vyskytují vlny alfa.

V bdělém stavu - za normálních okolností - vysíláme vlny beta. Jakmile jsme unaveni, objevují se vlny gama. A v případě duševní choroby vysílá náš mozek vlny delta.

Zmíněný výzkum jednoznačně prokázal, že všichni, kdož praktikují zazen, vyzařují během něj vlny alfa - jako během spánku; z toho tedy vyplývá závěr, že při zazenu je vnější vrstva mozku v klidu, zatímco vnitřní vrstva je touto koncentrací vybuzena k výrazné aktivitě.

 

C. DALŠÍ POZOROVÁNÍ PROVEDENÁ JAPONSKOU LÉKAŘSKOU AKADEMIÍ

- Krevní oběh se během zazenu zlepšuje, zvyšuje se o 20-40 %. Množství hormonů, uvolněných hypofýzou, štítnou žlázou a ledvinami, značně vzrůstá, stejně jako aktivita buněk.

- Klesá potřeba kalorií. Předpokládá se, že minimální spotřeba člověka činí asi 2000 kalorií denně, avšak při zazenu lze vystačit i s přísunem sotva 1000 kalorií; přičemž se meditujícím cvičí příjemně i ve velmi chladné místnosti.

- Jestliže má dotyčný problémy s vnitřními orgány (žaludek, játra, slezina, střeva, ledviny), během zazenu se jejich fungování zlepší. Totéž platí pro páteř, kterou mívají především lidé ze Západu velmi často ve zlém stavu.

- V případě silných vnějších podnětů reakce slábnou a umožňují nám úspěšnou obranu proti jejich působení.

- Dr. Kasamacu poskytl následující poznatky (údaje), týkající se elektroencefalogramů pořízených během zazenu:

1. Úroveň stavu vzrušení mozku se postupně snížila, a to jiným způsobem než při spánku.

2. Koncentraci ducha během zazenu můžeme povrchně přirovnat k hypnotickému tranzu. Pokud se však týče elektroencefalogramu, jsou tu jisté rozdíly mezi těmito stavy. Duševní stav při zazenu nespočívá v potlačování vnějších i vnitřních vněmů, nýbrž v jejich vnímání přesným způsobem. To se jasně projevuje průběhem diagramů - v odpovědích elektroencefalogramu na jednotlivé vněmy (vzruchy).

Zdá se, že tyto objevy nám dávají právo předpokládat, že duševní stav těch, kdož vykonávají zazen, je takového druhu, že nemůže být ovlivňován rušivými vněmy z vnějšího světa (Mistr Dešimaru byl v tomto směru vynikajícím výzkumným objektem).

Během posledních let zájem o zen podstatně stoupl v mnohých západních zemích. Přesto, že v zemích bez buddhistických tradicí v kulturních základech bývá zen obtížně pochopitelným.

Náš přístup je přísně vědecký. Doufáme, že takto pomůžeme otevřít cestu k vědeckému chápání zenu a zpřístupnit jej i těm, jejichž kultura má odlišné kořeny.

Chtěl bych však zdůraznit i vztah mezi zazenem a duševním zdravím. Často bývá zdůrazňováno, že praktikování zazenu podstatně zlepšuje duševní stav - dokonce i u lidí, kteří se považují za duševně zdravé. Uvědomujeme si, že samotný zazen není s to nahradit psychoterapii, ale na druhé straně se může stát její nedělitelnou součástí.

V psychologické laboratoři kjótské university všichni profesoři souhlasí s následujícími tezemi:

1. Zazen zvyšuje "životní aktivitu" a může být účinným proti chorobě a únavě.

2. Zazen může pozitivně působit na nervovou soustavu jak u neurotiků, tak i u schizofreniků, duševně zaostalých a labilních osob.

3. Zazen může rozvíjet a upevňovat vůli, vytvářet životní energii a zocelovat ducha.

4. Zazen je s to usměrňovat mentalitu a léčit psychický neklid.

5. Zazen může zprostředkovat přístup k Nejvyšší Moudrosti a rozvíjet tvůrčí schopnosti.

6. Zazen může harmonizovat a doplňovat osobnost každého jedince.

Ještě mnohem důležitější jsou následující tři skutečnosti:

1. Zazen, skrze nějž přichází Satori (osvícení), nám skýtá nejvyšší koncepci světa a nejvyšší životní filosofii.

2. Zazen se může stát tím nejpevnějším základem pro život, a přinést nám nejvyšší klid ducha a tím i skutečnou svobodu.

3. Zazen zpřístupňuje všem ducha "velkého milosrdenství", ukazuje nám cestu Muni Riši, tedy Buddhy.

Doktor Hasegawa z lékařské fakulty university v Ósace napsal v jedné ze svých knih:

1. Zazen může uměle obnovit fyzickou kondici.

2. Zazen povzbuzuje koncentraci vnitřního mozku, tj. bílé mozkové hmoty, a potlačuje činnost oblasti šedivé hmoty.

Z toho vyplývá, že zazen je nejlepší a nejvhodnější metodou navození koncentrace a uklidnění mozkového centra.

Tradice japonských klášterů říká:

1. Pružnost těla se zlepšuje, tělo se stává čilým a obratným.

2. Mysl se stává klidnou a svěží, a zároveň bdělou a bystrou.

3. Máme možnost pochopit naše skutečné Já, nechat projevit našeho náboženského ducha a nabýti velké sebedůvěry.

4. Můžeme učinit svůj život vznešeným a oduševnělým.

5. Můžeme vnést klid, upřímnost, mravnost a čistotu ducha do našeho každodenního života.

........ Výňatek z knihy BUDDHISMUS A PSYCHOLOGIE


Tomio Hirai

Z A Z E N - LÉČBA ZENOVOU MEDITACÍ

Proč je zazen účinný

Když říkám, že zazen posiluje srdce, mám tím na mysli to, že dává jednotlivci větší duševní a duchovní schopnosti. Na označení těchto schopností se dlouho používal termín srdce, protože v minulosti se věřilo, že tyto schopnosti jsou umístěny v něm, i když ve skutečnosti lidské schopnosti - jako schopnost myslet, vnímat, oceňovat, hodnotit ve smyslu pozitivním nebo negativním, schopnost pociťovat a pod. - závisí od mozku. S výjimkou Hippokrata, který si tyto věci uvědomoval a též je hlásal, v dávné minulosti si lidé neuvědomovali, že mozek, který váží v průměru jen o něco více než jeden a půl kilogramu, kontroluje lidskou aktivitu a myšlení.

Dokonce i Aristoteles si myslel, že mozek je orgán určený pouze na ochlazování krve. Mozek je sice nevyhnutný pro všechno lidské bádání, ale je poslední v řadě objektů tohoto bádání. První, kdo se o to zajímal, byl anglický lékař J.H. Jackson (1835-1911), který věřil - celkem správně ve shodě s pozdějšími vědeckými důkazy - že mozek je centrem všeho lidského vědomí. Ve snaze vysvětlit, jakou lidskou schopnost kontroluje která část mozku, bylo vyvinuto mnoho teorií, a v současnosti věříme, že sídlem tvořivých schopností člověka je přední mozek. Stále je mnoho neznámého v této oblasti, ale za období přibližně sta let od průkopnické práce Jacksona, udělala věda - zvláště molekulární fyziologie a neurofyziologie - veliký pokrok.

Například H. Hiden, molekulární fyziolog na univerzitě v Göteborgu, ve Švédsku, objevil vztah mezi některými bílkovinami a duševními schopnostmi. Udělal mnoho pokusů s potkany zapojenými do tréninkových programů. V určitých stadiích programu potkany usmrtil a vypitval jim mozky, aby mohl zkoumat jejich nervové tkanivo. Zjistil, že v nervových buňkách zvířat, které se věnovaly novému tréninkovému programu, došlo k intenzivní tvorbě bílkovin. Když vstříkl do cév potkanů látku, označenou S-100, která inhibuje tvorbu bílkovin, zjistil, že zvířata byla mnohem méně výkonná při učení. Někteří pozorovatelé tvrdí, že děti z chudých rodin, které jedí stravu obsahující málo bílkovin, jsou méně nadané v oblasti intelektuální práce než děti, které jedí stravu bohatší na bílkoviny. Ale přesný vztah bílkovin a mozkové aktivity u člověka se doposud nepodařilo objasnit, protože výzkumy jsou omezeny pouze na potkany.

Není ale pravděpodobné, že by bylo možné psychologii člověka porozumět dokonale na základě takovýchto jednoduchých postupů. Jak jsem již řekl, pořád je mnoho neznámého. Jsme si sice jisti, že myšlenky mají původ v mozku, ale vztahy, které nazýváme reakcemi srdce - city - jsme neobjasnili, a podobně jsme neobjasnili ani myšlenkový proces jako takový. Výzkumu na této hranici našich vědomostí v této oblasti se momentálně věnuje mnoho lidí včetně mne.

Kdybychom se my, kteří se této práci věnujeme, skrývali za taková slova, jako neznámé nebo neproniknutelná záhada, nedosáhli bychom v této oblasti žádný pokrok. Ale rozhodli jsme se, že se zaměříme na to, aby jsme se dozvěděli, jak mozek reaguje za určitých podmínek, protože budeme-li rozumět těmto věcem, tak budeme moci vyvinout způsob, jak pomoci mozku dostat se z nepříznivých stavů a navodit stavy příznivé. V současnosti je, z technického hlediska, jedinou věcí, která nám umožňuje interpretovat stav mozku na základě jeho reakce - jinými slovy, jedinou věcí, která může sloužit jako určitý druh mozkového barometru - elektroencefalograf, přístroj který zaznamenává mozkové vlny a takto nám poskytuje vizuální zobrazení dějů a stavů, které se odehrávají uvnitř mozku.

Mozek se skládá z milionů mozkových buněk nazývaných neurony. Každá z těchto buněk se skládá z buněčného těla a z výběžků, které vedou impulsy směrem k buněčnému tělu (dendrity) a výběžku, který vede impulsy z buněčného těla ven (axon). Spojení mezi neurony se nazývají synapse. Podél těchto vláken a jejich svazků a systémů jimi tvořených, dochází k vytváření změn v elektrickém potenciálu zapříčiněných aktivitou v nervových buňkách. Připojením elektrod k lebce a jejich propojením jsme schopni sledovat změny této elektrické aktivity mozku a na základě toho potom analyzovat duševní stavy sledované osoby.

Německý vědec Hans Berger byl prvním vědcem, který zjistil, že mozek produkuje elektrické vlny. V roce 1924 udělal první záznamy mozkových vln a o pět let později publikoval písemnou práci, která potvrzovala a odůvodňovala jeho teorie. Podle Bergera člověk, podobně jako mnozí jiní živočichové, je duševně aktivnější když má otevřené oči. Jinými slovy, člověk je vizuálně orientovaný tvor. Když jsou oči člověka zavřené, tak mozek produkuje široké, pravidelné vlny, které vytvářejí na elektroencefalogramu rovnoměrný vzor.

Tyto vlny nazval Berger alfa vlny. Když jsou oči otevřené a mysl je připravena k aktivní práci, mozek již alfa vlny nevysílá, ale začíná produkovat vlny s mnohem menší amplitudou a jinou frekvencí. Tyto Berger nazval beta vlny. Alfa vlny jsou tedy produkovány, když je mozek orientovaný směrem ke klidu a stabilitě. Beta vlny jsou produkovány, když je mozek orientován směrem k aktivitě. Objev těchto dvou druhů vln a poznatek, že jsou vlastně grafickým znázorněním určitého duševního stavu, znamenaly počátek studia v oblasti elektroencefalografie, ale ještě dalších pár let nebyly zjištěny další podrobnější informace.

V Japonsku začali studovat mozkové vlny v období mezi lety 1944 a 1948 a v počátcích byly využívány téměř výlučně na diagnostikování mozkových onemocnění a na zjišťování epilepsie. Osoba, která je postižena epileptickým záchvatem, je charakterizovaná tím, že její mozek ihned přestává produkovat alfa vlny a začne produkovat delta vlny nebo théta vlny, které mají mnohem větší amplitudu. A tak, i když byl záchvat pouze mírného stupně nebo ani nedošlo ke klinickým projevům, na elektroencefalogramu ho máme zaznamenán. Kromě toho elektroencefalograf nám pomůže určit, zda někdo trpí epilepsií i když ještě neměl ani jeden epileptický záchvat, protože mozek epileptika charakteristicky produkuje buď směs takzvaných hrotů a vln, anebo pouze hroty různé frekvence. Co se týče významu výzkumu epilepsie vzhledem k naší oblasti zájmů, ten spočívá v tom, že urychlil vývoj dokonalejších přístrojů na zaznamenávaní mozkových vln.

...

Po mých výzkumech účinků zazenu na mozek jsem se pokoušel najít způsob, který by umožnil navodit stejný účinek na duševní stav bez zazenu. Jednou z metod, kterou jsem použil, byl trénink zpětné vazby alfa. Během zaznamenávání mozkových vln u osoby v meditaci zazen, když její mozek rovnoměrně produkoval alfa vlny, jsme tyto vlny transformovali do podoby přerušovaného zvuku. Tento zvuk jsme potom přehrávali subjektům v naději, že dosáhneme podmíněnou odpověď, že vytvoříme podmíněný reflex.

Dr. J. Kamiya, z Psychiatrického výzkumného centra Langley Portera (Langley Porter Psychiatric Research Center), oznámil dosažení uspokojivých výsledků při takovýchto pokusech. Dr. Kamiya, můj starý přítel, vysvětlil svoji metodu na zasedání Mezinárodní společnosti pro psychologii, která se konala v roce 1972 v Tokiu. Později jsem měl příležitost si to s ním v klidu prodiskutovat a před dvěma léty, když jsem byl na návštěvě ve Spojených státech amerických, jsem měl možnost sledovat podobné experimenty v jeho laboratoři. Jednou jsem i já sám sloužil jako subjekt pro tyto testy podmíněné odpovědi. Po chvíli mi ale asistentka oznámila, že to vypadá tak, že se násilně snažím produkovat alfa vlny jako odpověď na zvukové podněty, a že jsem si vytvořil jakýsi druh napětí, který tomu brání.

I když někteří lidé produkují alfa vlny poté, co slyšeli příslušný zvukový přepis alfa frekvence, jeví se tato metoda jako nevhodná pro osoby, které jsou v napětí, nebo pro lidi, kteří se ve své přílišné snaze spolupracovat intelektuálně namáhají, aby dosáhli duševní rovnováhu a klid. Namísto toho by měli začínat kontrolováním dýchání a polohy. Protože zazen má původ v našem Já a přímo čelí sobeckému vědomí, které - když ho necháme bez konfrontace - by se mohlo stát překážkou pro klid, je to metoda, která se hodí pro všechny lidi.

...

Mniši zkušení v zazenu tvrdili, že zazen není něco, co bychom mohli zkoumat, protože transcenduje svět teorií. Toto stanovisko, dovedené trochu do extrému, dělá ze zazenu cosi pro běžného člověka nedostupného. Ale můj vědecký výzkum v oblasti mysli dosáhl takové výsledky, které v mnoha ohledech vysvětlují a potvrzují stav vysoké citlivosti popisovaný mnichy při zenové meditaci. Například stav jednoty aktivity a pasivity, který se vyskytuje u lidí meditujících způsobem zazen, není něco, co bychom mohli pochopit pouze neracionálním, mystickým způsobem.

Výzkum mozkových vln meditujících lidí ukázal, že lidská mysl je opravdu schopná být v klidu a statická a přitom si být současně mimořádně vědoma svého okolí a vnímavá.

Když mysl produkuje alfa vlny a vyskytne se vnější podnět, reaguje na něj aktivně. V terminologii mozkových vln se tento jev skládá z blokády alfa - dočasné zástavy produkce alfa vln - a produkce beta vln, charakteristických pro aktivitu. Dále se alfa blok ve stavu meditace zazen vyskytuje vždy při opakovaném kontaktu s vnějším podnětem, to znamená, že mozek si nikdy nezvykne na určitý podnět tak, aby na něj přestal reagovat. Ve stavu meditace zazen tedy mysl vykazuje současně jak aktivní tak i pasivní stav. Toto je vědecké vysvětlení stavu popisovaného při zenové meditaci jako jednota aktivního a pasivního.

 

O autorovi

Tomio Hirai, narozený v Tokiu v roce 1927, promoval na Lékařské fakultě Tokijské univerzity v roce 1950. Je přední autoritou v psychiatrii a vedoucím japonským výzkumným specialistou v oblasti psychofyziologie. Jeho publikace s tematikou zenové meditace vsedě (zazen) a souvislostí s mozkovými vlnami upoutaly pozornost specialistů mnoha zemí. Někteří z nich přišli k němu do Japonska studovat a mnoho z nich využilo metod zen-buddhismu v léčbě neuróz.

V současnosti doktor Hirai přednáší na katedře psychiatrie tokijské Universitní nemocnice, je profesorem Lékařské fakulty Tokijské univerzity a University Tokyo-Kasei, prezidentem Japonské společnosti pro psychiatrii a neurologii a ředitelem Japonské společnosti pro duševní zdraví. Jeho práce zahrnují studie Autohypnóza (Džiko Saimindžucu / Jiko Saiminjutsu) a Léčba v psychiatrii (Seišinka Čirjo Gaku / Seishin-ka Chiryo Gaku) v japonštině, a Psychofyziologie zen-buddhismu a Zenová meditace a psychoterapie v angličtině.

........... Výňatek z knihy BUDDHISMUS A PSYCHOLOGIE


Takehisa Kora a Kenshiro Ohara

MORITOVA TERAPIE

 

Roku 1920 vyvinul profesor Masatake Morita (1874-1938) z Lékařské školy při tokijské nemocnici Džikei psychoterapeutickou metodu, která dnes nese jeho jméno: Moritova terapie. Takřka bezprostředně vyprovokovala na Západě polemiku.

Choroba

Úspěšná terapie si pečlivě vybírá pacienty, stejně jako úspěšný obhájce. Přestože Moritova terapie pomohla některým pacientům, kteří trpěli mírnou schizofrenií a následky užívání drog - prokázalo se, že je nejvhodnější k léčení osobnostních neuróz, které Morita nazval šinkeišicu. Pro neurózu upřednostňujeme však název šinkeišicušu (šu znamená v japonštině chorobu), abychom zachovali jasný rozdíl mezi chorobou a člověkem, který jí trpí.

Šinkeišicušu je třech typů:

1) Neurastenie: symptomy zahrnující nespavost, hypochondrii, nemoci žaludku a střev, impotenci a frigiditu, pocit méněcennosti, podrážděnost, nesmělost, únavu, závrať, zvonění v uších, abnormální sebevědomí a silnou paměť.

2) Úzkostná neuróza: symptomy zahrnují záchvaty bušení srdce, záchvaty úzkosti a strachu, zapříčiňující dýchací těžkosti (dýchavičnost).

3) Utkvělé pocity strachu: projevy zahrnující chorobné pocity vlastní nedokonalosti, neschopnosti správně číst, neschopnosti pobývat ve společnosti lidí, ochromujícího strachu ze zakoktání, omdlení; pocity hříšného či zlého jednání.

Byť by se nám zdálo, že některé z těchto symptomů se vzájemně velmi liší, Moritova terapie vychází z přesvědčení, že mají tentýž základ a léčí je všechny tímtéž způsobem.

 

O autorovi

Morita se narodil r.1874 v zapadlém okrese prefektury Koči. Od narození byl slabý a nervózní. Od dětství míval často zlé sny o smrti. Ve věku 29 let promoval na Tokijské universitě a začal léčit mentálně narušené lidi v nemocnici Sugamo. Poté se stal profesorem v tokijské nemocnici Džikei, kde vyvinul tzv. Moritovu terapii. (Když zavedl v r.1920 tuto léčbu nervových chorob, do Japonska vstoupila psychoanalýza, ale nikoli změna chování.) Posledních 17 let svého života Morita zasvětil posilňování teoretického i klinického základu své terapie. Zemřel roku 1938.

 

............ Výňatek z knihy BUDDHISMUS A PSYCHOLOGIE


Catherine Kane, Ph.D.

KONSTRUKTIVNÍ ŽITÍ - MORITOVA TERAPIE A NAIKON

 

Hlavním odkazem úvodu k Moritově terapii, který přednesl David Reynolds v zenovém centru, je, že pokud děláte věci, které musíte v životě stejně udělat, nepotřebujete k tomu mít předem jednoznačně vyhraněné pocity. Reynolds mnoho let studoval v Japonsku Moritovu terapii i terapii Naikon a v současnosti tyto terapeutické techniky vyučuje na Západě jako Konstruktivní žití. Ve své přednášce hovořil především o Moritově terapii, kterou před 70 lety vyvinul prof. Morita, japonský psychiatr.

Reynolds uvedl téma zkušenostmi z vlastního života: vstup do válečného námořnictva, pobyt v Japonsku, zmatky, způsobené orientálním myšlením. Po návratu do USA se snažil naučit něco více o způsobu myšlení orientálců. Začal studovat psychologii, až si nakonec uvědomil, že potkani v bludišti ani cvičená zlatá rybka mu nepomohou pochopit orientální mysl. Proto přeskočil na antropologii a začal s praktickým studiem Moritovy terapie, přičemž rozmlouval s Japonci, kteří se podrobovali léčení neurózy. Zpočátku byl v rozpacích, nevěděl, jak říci těm lidem, že s nimi rozmlouvá proto, že jim dost dobře nerozumí. Strávil mnoho času tím, že pokyvoval hlavou, jakoby rozuměl. Ale z toho, co vyslechl, měl jen málo. Opět se zdálo, že mu orientální mysl unikne. Proto se rozhodl, že aplikuje Moritovu terapii na svůj vlastní život. "Přijmout své pocity a pokračovat v tom, co máte dělat". V Reynoldsově případě připustit si rozpaky a říci při rozhovoru: "Lituji, nepochopil jsem, co jste říkal. Mohl byste to zopakovat, abych to pochopil?" Přiznal, že se na něj lidé dívali dost udiveně, když předtím pokyvoval tolik týdnů hlavou!

....

Zásady, které se používají v Moritově terapii, mají pomoci studentům zapamatovat si způsob Konstruktivního žití. Dal nám příklady: "Každá chvíle je nová", což znamená, že nemáme být posedlí minulostí. Co se stalo - stalo se. Pokračuj v přítomnosti: "Běž k okraji útesu a zastav se na fleku", což znamená: "čiň vše, co můžeš, ale nebuď připoután k výsledkům"; "Vůně humusu", což znamená, že každý neurotický symptom vychází z dobrého pramene. Například plachost vychází z tužby zalíbit se lidem. Úzkost vychází z touhy po úspěchu. Morita se zaměřuje na pozitivní smysl, význam symptomu a povzbuzuje člověka, aby se přiměl k chování, které je v souladu s pozitivní intencí.

Avšak nastolení tohoto nového chování nezaručuje, že lidé na vás budou reagovat odlišněji, pozitivněji, anebo, že dosáhnete výsledku či cíle, jenž jste si vytýčili. Podle Mority: "Úsilí znamená dobrý osud, štěstí". Zaměřte se na úsilí, nikoli na očekávané výsledky.

V druhé části sobotního kurzu se účastníci seznámili s Naikonem. Tím způsobem, že porovnávali obě terapie - Moritova terapie i Naikon zdůrazňují cestu k ne-já. Moritova terapie vyšla z tradice zenového buddhismu a vede studenty k tomu, aby se ztratili v realitě tím, že cílevědomě činí věci, které člověk ve svém životě musí udělat. Naikon vychází z tradice džódo šinšú, která hlásá učení, že "Prostřednictvím úsilí druhých lidí jsem tu já". Základním učením Naikonu je: "Vše, co je mnou anebo mým, jsem si vypůjčil."

Naikon je terapie, která se vyvinula nezávisle na Moritově terapii. Vytvořil ji buddhistický mnich Jošo Moto (Yosho Moto), oddaný stoupenec školy Džódo šinšú (Jódo-shin-shú), jenž v dětství zažil osvícení. Další osvícení zažil později. Ukázalo mu, že všechno, co pokládal za sebe, mu dali druzí. Jeho rodiče mu dali život a výživu, aby vyrostl. Zem mu dala prostor, na kterém vyrostl. Jeho příbuzní a učitelé jej naučili vše, co věděl - vyjadřovat se, dělat věci, aby se mohl o sebe postarat. Poznáním, že jeho bytí bylo nicotou bez darů, které dostal od druhých a které nikdy v životě nemůže splatit, byl ohromen. Slíbil, že od nynějška se bude cvičit ve vděčnosti a začne se pokoušet ve svém životě splatit světu tolik, kolik jen bude moci. Plně si uvědomil, že se nebude moci odplatit mnohým lidem, kteří zemřeli anebo se z jeho života vytratili. Ale rozhodl se, že zasvětí svůj život službě všem lidem, s kterými je ve styku, i těm, které potká v budoucnu. Vzdal se veškerého majetku a začal čistit latríny lidí podél své cesty, přičemž si žádal jen rýžové příškvarky ze dna hrnců na svou obživu. Přidávali se k němu další lidé, oddaní jeho vizi, kteří v této tradici pokračují.

 

Dr. Catherine Kaneová je členkou rochesterské sanghy. Je doktorkou filosofie, se zaměřením na psychiatrické ošetřování, a pracuje na fakultě Ošetřovatelské školy při University of Rochester. Spolupracuje i s Rochesterským psychiatrickým střediskem.

 

Výňatek z knihy BUDDHISMUS A PSYCHOLOGIE


Seymour Boorstein, M.D.

PROBLÉMOVÉ VZTAHY:

TRANSPERSONÁLNÍ A PSYCHOANALYTICKÝ PŘÍSTUP

 

Použití transpersonálního přístupu v práci s dvojicemi s problematickým vztahem může kromě urychlení pozitivních změn ve vztahu též navodit individuální změny transpersonální povahy. Joseph Goldstein (1979), učitel buddhistické meditace vipassana, nedávno naznačil, že zatímco na Východě je běžný monastický [klášterní] přístup, na Západě se Dharma (tj. to, co je prapůvodní, podstatné) spíše projeví při práci na změně vztahů. Tytéž postupy a vhledy, které nám umožní uhladit "naježené peří" a zmírnit narušené pocity v problémovém vztahu, nám mohou umožnit i přechod od omezení k duchovnímu růstu.

Psychoterapie problematických vztahů obvykle zahrnuje klarifikaci (objasnění) a zvládnutí konstruktivní vzájemné komunikace. Kromě toho ve vhledové terapii se zlost, obavy a napětí, které vznikají, využijí i na zacílení na deformace přenosu, a tak umožňují uvědomění si těch sil, obvykle infantilní povahy, které byly dosud nepřístupné vědomí. Jakmile se tyto síly stanou vědomými, mohou být zvládnuté využitím racionálnějších a dospělejších mechanismů.

Využitím transpersonálního přístupu můžeme dodat tradiční psychoterapii konstruktivní rozměr. Toto by mohlo zahrnovat u některých klientů využívání sdílení osobních filozofických názorů terapeuta prostřednictvím užívání "poučných příběhů". Mohlo by to též zahrnovat náznak klientovi, nechť uvažuje o meditativní technice, pokud tato není už součástí jeho prožívání.

Tento přístup se uplatní nejspíše tam, kde se dvojice už věnuje určitým duchovním praktikám a cílům. V těchto případech může být nápomocno formulování myšlenky, že zatímco základním cílem může být stav osvícení, práce na vztahu může urychlit a ulehčit odstranění překážek, které nám brání tento stav zažívat. Vhodné použití terapeutické práce v takovémto širším kontextu může klienta povzbudit, aby se do své práce vložil celým svým úsilím.

Výňatek z knihy BUDDHISMUS A PSYCHOLOGIE


Olaf G. Detherage, Ph.D.

VYUŽITÍ PŘEDMĚTNÉ MEDITACE V PSYCHOTERAPII

Předmětná meditace, jako kterýkoliv jiný přístup, je nejvýkonnější, pokud se používá jako součást komplexního programu psychoterapie vytvořeného specificky pro individuálního klienta. Může to být primární, sekundární anebo podpůrná část jakéhokoliv terapeutického programu, podle toho, co je pro klienta nejvhodnější.

Tento přístup k psychoterapii je odvozený přímo z buddhistického učení. Proto je důležité připomenout filozofické základy technik. Buddhistické myšlení a činnost jsou vždy zaměřené na to, aby zabezpečily jedinci postup, cestu, jak může získat bezprostřední vhled do životních zážitků, jak může jasněji vnímat povahu vnitřní a vnější reality a jejich vzájemné vztahy. Lidé neustále a rychle procházejí různými náladami a citovými stavy. Z tohoto cyklického procesu - samsáry - se nedá uniknout pokud přetrvávají jeho motivační síly, hlavně žádostivost, nenávist a iluze. Ale tento proces můžeme uvidět, transformovat a nakonec i zastavit a tak poskytnout lidem svobodu, kterou však nezískají ti, kteří zůstávají nevědomě polapeni ve stavech psychologického vyčerpání, psychologické tísně.

Výňatek z knihy BUDDHISMUS A PSYCHOLOGIE


Sensei Sunyana Graef

PSYCHOTRONICKÉ JEVY Z POHLEDU ZENOVÉHO BUDDHISMU

Článek je záznamem přednášky "Média a spiritistické jevy", přednesené 8.listopadu 1987 v Santa Fe, v Novém Mexiku.

 

Není těžké pochopit tuto téměř hypnotickou přitažlivost, kterou mají "zvláštní jevy" pro lidskou psychiku. O tom, proč v New Age vzrostl zájem o tyto jevy, budeme hovořit později. Není pochyb, že pro mnoho lidí je tento zájem projevem potřeby nalézt něco mimo omezené hranice ega (tj. malého já). Tutéž touhu vyjadřují druzí ve fascinaci UFO, sci-fi a fantazií.

Z buddhistického hlediska není na psychotronických silách nic zvláštního. Ve skutečnosti má v menší či větší míře tyto schopnosti každý. Jde tu pouze o stav prohloubené bdělosti, jehož lze snadno dosáhnout, pokud je mysl prázdná. A protože mysl máme všichni, tyto zdánlivě mimořádné schopnosti jsou nám vrozeny. Jistěže ne každý rozvine své psychotronické schopnosti stejně. U těch, jejichž psychika je jemně vyladěna na paranormálno, se schopnost prožívat tyto jevy vyvíjela po mnoho životů, během nichž byla používána a pěstována. Svůj význam má také kultura a pohlaví. Ženy mají, alespoň v naší kultuře, strach naplno projevit intuitivní aspekty své osobnosti. Rození dětí, péče o ně a jejich výchova tento druh vnímavosti a citlivosti rozvíjejí. Rovněž mnoho žen zjistilo, že jejich vnímavost k psychotronickým jevům vrcholí těsně před menstruací a během ní.

Psychotronické schopnosti a duchovní vývoj však nejsou synonyma. I když psychotronické schopnosti a duchovní probuzení neboli osvícení mají obojí své kořeny v mysli, je zde zásadní rozdíl. Psychotronici jsou v kontaktu s oblastmi mysli, nepřístupnými běžnému vědomí. Duchovně probuzená osoba vhlédla do samotné Mysli. Róši Kapleau napsal ve své knize Úsvit zenu na Západě (Zen Dawn in the West): "Psychotronik se dotkl nejjemnějších projevů Boží přítomnosti. Světec uviděl samého Boha."

Výňatek z knihy BUDDHISMUS A PSYCHOLOGIE


Michele McDonaldová

EMOCE V KONTEXTU CVIČENÍ

(Přepis přednášky, která byla přednesena v Koko An Zendó 10.května 1988)

 

Často, když lidé přicházejí na shromáždění, anebo i sedí čtyřicet pět minut nebo půl hodiny, je neuvěřitelné, když vidíme, jak málo míru (klidu) mají v sobě. Jsme ve válce sami se sebou a s tím, co se děje. Zjišťujeme, že ani ne 2% z naší zkušenosti jsou přijatelné, ne-li méně. Snad jen okamžik z půl hodiny nakonec prožíváme úlevu, a proto sedíme. Zbytek je jen neklid a zmatek. Právě toto měl Buddha na mysli, to mínil pojmem utrpení.

Původ tohoto utrpení je v nás. Nejhlubším významem dukkhy je, že naše bytí lidskou bytostí je poznačeno nejistotou.

Ve skutečnosti existují tři definice dukkhy. První je dukkha dukkha, druhá je aničča dukkha a třetí sankhára dukkha.

Dukkha dukkha znamená bolestivé pocity v mysli anebo v těle, nebo stáří, chorobu a smrt.

Aničča znamená nestálost. Aničča dukkha znamená, že nikdy absolutně jistě nevíme, co se stane; že nikdy ve skutečnosti nemáme žádnou kontrolu, a že stále existuje tato nejistota. Příjemné zkušenosti končí a přichází pocit ztráty. Toto je bod, v němž můžeme skutečně pochopit dukkhu neboli utrpení, tuto zranitelnost či nejistotu, kterou jako lidské bytosti neustále pociťujeme.

Třetí - nazvaná sankhára dukkha - je nejobtížněji viditelná. Je ukázkou toho, jak rychle vznikají rozličné formace. Pokud se pozorně díváte, vidíte, že formace se neustále mění.

Jsme-li nevšímaví či apatičtí vůči takovémuto neuspokojení nebo utrpení v našich životech, pak neexistuje žádné hledání poznání a v podstatě budeme slepí anebo duchovně mrtví.

Prvním krokem ve vývoji silných křídel je probuzení - vůle k hledání. Touha vidět to, co je.

Když Martin Luther King pochodoval ulicemi Chicaga, našel mnohem víc násilí, než při všech akcích, které organizoval na Jihu. Všude byli záškodníci. Všude po ulicích po nich stříleli. Novinář se dr. Kinga zeptal, jak mohl pokračovat. Co jej inspirovalo k tomu, aby kráčel uprostřed toho násilí? On odpověděl s ohromným smíchem: "Všechno, co děláme, je jen vynášením ďábla pod širé nebe".

Existují pozitivně duchovní emoce neboli "božské příbytky". Často nejsou chápány jako emoce, ale jsou velmi hlubokými, mocnými duchovními pocity. Jestliže o nich přemýšlíte, chápete, že se všechny týkají našeho vztahu k druhým bytostem - týkají se všech bytostí, nejen lidských. Tato skutečnost narušuje náš smysl pro oddělení, odcizení a rozkol.

Výňatek z knihy BUDDHISMUS A PSYCHOLOGIE


Piyadassi Thera

PSYCHOLOGICKÝ ASPEKT BUDDHISMU

 

Sigmund Freud, který se zabýval hlavně nevědomou myslí jako zásobárnou duševních příčin nervového zhroucení, podává ve svém díle Psychopatologie každodenního života četné příklady z oblasti nevědomé aktivity. I když někteří místní učenci ztotožňují bhavangačittu s podvědomou anebo nevědomou myslí, já tu nevidím úplnou paralelu. Takové úrovně či hladiny vědomí v buddhistické psychologii neexistují. Abhidhamma hovoří o dvou typech mysli: vithičitta a bhavangačitta. Vithičitta je myšlenkový proces, který se vždy odehrává ve vědomé rovině, to jest během bdělého života. Pracuje pomocí pěti smyslových schopností. Bhavangačitta účinkuje během bdělého života a také v bezesném stavu hlubokého spánku, lze proto říci, že pracuje pod hladinou vědomí. Bhavangačittu lze označit také za podvědomí anebo nevědomý duševní proces, který není plně identický s obsahem pojmu podvědomé anebo nevědomé mysli, jak ho známe na Západě. Jednoduše nepokrývá celé pole západního chápání podvědomé anebo nevědomé mysli.

Bhavanga je základní podmínkou pro pokračující existenci. Výraz bhavanga pozůstává ze slov ‘ bhava’ (vznikání, bytí) a ‘ anga’ (příčina anebo podnět). Nejbližší anglický výraz pro pálijské slovo bhavanga je ‘ životní kontinuum’ (Life continuum). Existence bhavangačitty způsobuje, že proud vědomí pokračuje bez přerušení.

Pokud naše nynější narození zde je začátkem a naše smrt koncem tohoto života, potom je sotva potřebné trápit se a snažit se pochopit z psychologického hlediska problém dukkhy, to jest neuspokojivosti, či neuspokojitelnosti celé naší empirické existence. Morální řád vesmíru, existence správného a nesprávného (pravého a nepravého, dobra a zla) by pro nás nemusela mít žádný praktický význam či hodnotu. Radovat se a uspokojovat smysly za každou cenu se může zdát být celkem rozumnou činností během celého našeho krátkého života. Takový názor však nevysvětluje nerovnost lidstva. Zvídavá a zkoumavá lidská mysl bude vždy usilovat najít příčinu této nerovnosti.

Existují dvě zásadní Buddhovy teorie, které bychom měli zkoumat z hlediska psychologického. Je to učení o kammě a učení o znovuzrození. Kamma (sans. karma) je zákon morální příčinnosti, který tvaruje osud bytostí a způsobuje znovuzrození. V zásadě je to projev vůle a rozhodnutí (čétana), čin podmíněný vůlí. Buddha říká: “Ó mniši, prohlašuji, že vůle je kamma, síla vůle, na základě které člověk koná skrze skutek, slovo a myšlenku.”21 Rozhodnutí a volní výběr je rozhodujícím faktorem ve všech našich činnostech, dobrých i zlých. Kamma je čin anebo semeno. Reakce, výsledek anebo ovoce jsou známé jako kammavipáka. Volba (volní rozhodnutí) může být dobré anebo zlé, stejně tak i skutky mohou být dobré anebo špatné, závisí to od jejich výsledků a následků. Tato nekonečná hra akce a reakce, příčiny a následku, semena a ovoce, pokračuje v neustálém pohybu a to je stávání se či vznikání (bhava) - neustále se měnící proces psychofyzických fenoménů existence, o kterých jsme hovořili výše.

Člověk koná skrze tělo, řeč a mysl, činy vyvolávají reakce. Touha (tanhá, v sanskrtu tršna), naše žádostivost, která je faktorem mysli, umožňuje vznik činů, skutků přinášejících důsledky; důsledky následně vyvolávají nové touhy a novou žádostivost. Proces příčiny a následků, akcí a reakcí, je přirozený zákon. Je to zákon sám o sobě, který nepotřebuje žádného zákonodárce. Žádná vnější síla (činitel), která odměňuje a trestá dobré a zlé skutky člověka, nemá v buddhistickém myšlení místo. Člověk se stále mění směrem k dobrému anebo zlému. Toto měnění se je nevyhnutné a závisí úplně od jeho vlastní vůle a od jeho činů. “Je to univerzální přirozený zákon zachování energie, rozšířený do morální oblasti.”

Z psychologického hlediska je možné si všimnout, že buddhismus nepodporuje myšlenku lítosti (pokání), protože ta neprospívá ani kajícníkovi samotnému, ani druhému člověku. Podle buddhismu se nesprávné konání nepovažuje za ‘ hřích’ , protože takový pojem je prostě cizí Buddhovu učení. Neexistuje také nic, jako je “porušení Buddhovo zákona”, protože Buddha nebyl zákonodárce, arbitr anebo nějaký potentát, který trestá zlé skutky a odměňuje dobré činy bytostí. Člověk, který udělal určitý skutek, je zodpovědný za své vlastní činy, trpí anebo se těší z následků činů, a je v jeho zájmu, aby činil dobré skutky. Je nutno také konstatovat, že ne všechny skutky, ať už dobré anebo špatné, musí nevyhnutně dozrát. Dobrá kamma člověka může potlačit zlou kammu a naopak.

 

Výňatek z knihy BUDDHISMUS A PSYCHOLOGIE


Informace o našich dalších publikacích o buddhismu naleznete mj. i na internetových stránkách:

http://mojweb.sk/budhizmus

http://www.mujweb.cz/www/Knihy_o_buddhismu

http://www.mujweb.cz/www/Antologie_Buddhismus

http://www.mujweb.cz/www/BUDDHISMUS_A_BOJOVA_UMENI


vydává

C A D   PRESS

Nejstarší česko-slovenské vydavatelství religionistické, náboženské a ezoterické literatury a knih o léčitelství, orientální medicíně a bojových uměních

Richard F. HRABAL

Office: Luda Zubka 23 (PP 5)

SK-844 05 Bratislava 42 - Dubravka

 

http://www.mujweb.cz/www/CADPRESS

http://web.stonline.sk/cad

http://cad.webpark.sk

 

nabídka cizích titulů

(českých a slovenských vydavatelství):

http://www.mujweb.cz/www/aktualni_nabidka

 

Telefon:

0 903 159 404

(2) 6436 9928
(2) 6453 0911

Telefon z ČR: 00421 903 159 404

 

Na požádání zašleme aktuální nabídku, ceníky a kompletní katalog!

  Máte-li zájem o zasílání informací a edičních plánů,
zašlete 2-3 frankované obálky s Vaší adresou a PSČ na adresu:

C A D   PRESS

F.R. HRABAL

ul . Luda Zubka 23 (P.P. 5)

Bratislava 42 - Dubravka

SK-844 05

Slovensko

 

 

Podrobnější informace v elektronické podobě poskytneme na požádání!

Objednávky a žádosti o informace zasílejte na naše adresy:

cadpress@stonline.sk

cad@atlas.cz

důležité zprávy posílejte v kopii na druhou adresu!


VELKOOBCHODNÍ DISTRIBUCI

pro knihkupce a knihovny

V ČESKÉ REPUBLICE

zajišťují firmy

S A N A

A

částečně

K O S M A S

 

Záleží JEN na knihkupcích, zda naše knihy objednají a zařadí do své nabídky !
Prostřednictvím distribuční firmy SANA jsme schopni průběžně zásobovat knihkupce v celé ČR

Všechny naše publikace by měly být k dostání i v síti knihkupectví firmy
Kanzelsberger
ve všech velkých městech ČR (Brno, Beroun, Č. Budějovice, Hradec Kr., J. Hradec, Kladno, Kroměříž, Liberec, Litoměřice, Ml. Boleslav, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Písek, Plzeň, Praha, Přerov, Rakovník, Strakonice, Teplice, Trutnov, Ústí n.L. a Zlín)

Záleží LEN na kníhkupcoch či požiadované tituly od nás objednajú !

Pokiaľ v niektorej predajni naše publikácie nanájdete - sťažujte si u vedúceho príslušného kníhkupectva (nie u nás), nakoľko je v jeho komptencii naše knižky objednať a my objednávky pre SR vybavujeme okamžite !!!

 

Centrum

BEST Slovensky vyhladavač

Byznys server DIREKTA

OpenDir.CZ - Velký seznam stránek, katalogový a vyhledávací server

Predaj našich kníh v Bratislave:

http://knihkupectva.webpark.sk

Katalóg slovenského Internetu

SurfSK

Zoznam

Volny

Vyhladavac NAJDI.TO

www.box.sk - zoznam svetoveho internetuAtlasLINKOVNIK

ZdarmaNAJDES.SKZDROJ.czSuperZoznam

Rozcestnik
Zmije - hledá a najde! Seznam

 

Divadlo, architektura a hudba
na fotografiích

Bolek Polívka, Iva Bittová, Laura a její tygři, Bratislavské jazzové dni, Astorka, Radošínske naivné divadlo, Stoka - fotografie z koncertů a inscenací.
Juraja Bartoše

Počítadlo funguje od 17.7. 2000