|
Duchovní tradice Východu: Religionistika/orientalistika/náboženství a filozofie Asie (jóga, hinduismus,buddhismus,taoismus,konfucianismus,šintoismus) |
N O V I N K A
ISBN 978-80-88969-40-2
české vydání
220 stran A5, 80 fotografií
=====================================
Obsah
Předmluva
I.
Část úvodní
1. Proč dnes jóga
2. Moderní pohled na jógu
3. Hathajóga a zdraví, Hathajóga a naše
tělovýchova
II.
Část praktická
1. Zásady praktického přístupu k józe
2. Jak správně cvičit Hathajógu
3. Základní kurs Hathajógy v deseti
lekcích
Lekce I (Uddijána bandha, śíršásana,
makarásana)
Lekce II (Śalabhásana, bhudžangásana,
dhanurásana)
Lekce III (Tádásana, vrkšásana, garudásana)
Lekce IV (Trikóñásana, padahastásana)
Lekce V (Paśčimóttánásana, džánuśirásana)
Lekce VI (Vadžrásana, sidhásana,
bhrúmadhjadršti, naságradršti, śavásana)
Lekce VII (Ardhamatsjéndrásana, vakrásana,
sarváṅgásana,
viparíta karaní,
sukhásana, samásana I)
Lekce VIII (Halásana, suptavadžrásana,
samásana II, svastikásana, siddhásana,
padmásana)
Lekce IX (Majúrásana, matsjásana, jóga
mudrá)
Lekce X (Naulí krijá)
4. Práṇájáma
(dechová cvičení)
5. Pročišťovací praxe
6. Metodika denní praxe Hathajógy
III. Část závěrečná
1. Zásady jógické životosprávy
2. Co můžeme opravdu očekávat od Hathajógy
Předmluva Zory Doval
S touto knihou prof.
Wernera jsem se setkala poprvé jako mladé děvče a myslím, že v ní jsem se též vůbec poprvé
setkala se slovem "jóga". Knihu jsem přečetla na jeden dech. Těžko lze slovy popsat
dojem, který ve mně vyvolala; byly to všechno úplně nové, neznámé pojmy. Okamžitě jsem
vsak pocítila chuť pravdy; jakoby se otevřelo okno do nové, velmi vzrušující dimenze. V té
době na mne nejvíce zapůsobil slib, ze při pravidelném cvičení jógy se mohu vyléčit ze
všech nemocí a nemusím už trpět ani pravidelnými chřipkami a nachlazeními. Jako dítě jsem
totiž bývala velmi chorlavá a jednou jsem skoro zemřela na následky dětské nemoci. Dodnes
mám v živé paměti divoké halucinace, jimiž jsem trpívala během vysokých horeček.
Když jsem se tedy
dozvěděla, že existuje staletími ověřený soubor tělesných a duševních cvičení pomocí nichž
je možné udržet si pevné zdraví a životní optimismus, okamžitě jsem se rozhodla pro cestu
jógy.
Ačkoli obvykle nerada čtu návody,
kvůli exotičnosti cviků jsem tehdy cvičila přesně podle návodu a dodržovala jsem i panem
Wernerem doporučený harmonogram a časové odstupy mezi jednotlivými cvičeními. Blahodárné
účinky cvičení jsem pocítila téměř vzápětí a co nevidět jsem svou hathajógovou půlhodinku
prodloužila na dvě-tři hodiny. S jógou jsem se pak už nikdy nerozloučila. Jak
šestnáctiletá jsem přestala trpět pravidelnými chřipkami a nachlazeními, a namísto běhání
„po doktorech“ jsem začala běhat dlouhé tratě podél lesních potoků. Později jsem se
dostala k další jógové literatuře a pár let nato jsem získala zasvěcení do mantrické
sádhany a meditace indickým učitelem.
Je samozřejmé, že v dnešní době, když
je na trhu záplava jógové literatury a "učitelů" jógy je jako hub po dešti, je těžké vžít
se do atmosféry let komunistického režimu ... Tehdy nebylo jednoduché získat přístup k
jógové literatuře a ještě těžší bylo potkat živého učitele. V tomto období temna byla
kniha prof. Wernera skutečným "záchranným lanem" pro mnohé hledající. Navzdory tomu, že v
józe se vedení žijícím učitelem pokládá za velmi důležité a mnozí tvrdí, ze jógu si nelze
osvojit z knih, je Wernerova Hathajóga vzácnou výjimkou.
Je to důkladně zpracovaná a bezpečná
pomůcka pro samouky, kteří z jakýchkoliv důvodů nemají přístup k žijícímu učiteli. Z
vlastní zkušenosti mohu říci, že za pomoci této příručky si každý cvičenec může osvojit
základy hathajógy bez jakéhokoliv rizika pro své duševní či tělesné zdraví. A jak
to už bývá, pokud má adept upřímnou tužbu po sebezdokonalení, učitel se časem objeví, aby
ho uvedl do hlubších tajů umění jógy.
Zdůrazňuji, že tento sled cvičení je
propracovaný víceméně dokonale a není na něm co vylepšovat či měnit; při dodržení návodu a
rad se určitě dostaví dobry výsledek. Prof. Werner ve své publikaci častokrát klade důraz
na pozvolné tempo nácviku ... má pravdu! Cvičení jógy má být postupné a pozvolné. Podle
představ jógy je lidsky organismus nesmírně složitý komplex nejrůznějších složek, od
hrubomateriálních částí po složky jemnohmotné a duchovní. V těchto složkách jsou též
uskladněné různé typy jedů nashromážděných během mnohých vtělení. Cvičením ásan a ještě
více dechovými cvičeními se tyto jedy vyplavují a je třeba je transformovat.
Pataňdžaliho systém důkladně popisuje
hierarchii složek lidské bytosti a jak je třeba postupovat na cestě jógy. Ásany
fungují velmi důkladně a pomaleji a doporučují se jako dobrý úvod do praxe jógy. Dechová
cvičení mají silnější a dynamičtější účinek a jejich hlubší praxi bez vedení učitelem
nelze doporučit. Pokud má cvičící přístup ke kvalifikovaným učitelům, je pránájáma
efektivní cestou očisty těla i mysli. Zájemcům o hluboké sebepoznání, stavy blaženosti a
konečně osvobození z koloběhu životů možno doporučit systém kriyajógy, který je
důmyslnou kombinací ásan, uzávěrů, dechových cvičení a manter. Pomocí tohoto
typu jógy lze organismus odblokovat během velmi krátké doby, probudit božskou sílu
kundaliní a věnovat se kontemplaci podle vnitřní inklinace.
Cesta jógy je cestou objevování sebe
samého, svého nejhlubšího pravého bytí. Každá bytost má právo a schopnost dosáhnout svůj
nejvyšší potenciál a štěstí v dané inkarnaci. Není třeba čekat na budoucnost a budoucí ráj.
Štěstí možno dosáhnout zde a nyní. Cesta jógy je otevřena každému upřímnému člověku bez
ohledu na věk, zdravotní stav či přesvědčení. Je to systém prověřený staletími praxe a
lidského usilování. Hathajóga prof. Wernera může být prvým krokem na této krásné
objevné cestě. Podobně jako v případě jiných klasických děl o józe lze o ní směle říci, že
obstála ve zkoušce času a je v dnešní době právě tak aktuální a přístupná jako v době
svého vzniku. Je uspořádána velmi přehledně a popisy jednotlivých cvičení jsou přesné a
srozumitelné.
Prof. Werner se drží tradiční podoby
všech praktik jak jsou popsané v indické literatuře a nesklouzavá na cestu "vylepšování" a
přizpůsobování cviků, jako jsme toho často svědky v současnosti. Kniha nepředepisuje žádná
předpřípravná cvičení ani oporné pomůcky, jak to vyžadují mnohé moderní školy jógy, kde si
žáci na hodiny jógy přinášejí plný batoh dřevených opěr, opasků či polštář, bez nichž
nedokážou zaujmout ásany. Mnohé cviky v těchto školách se pouze náznakově podobají
klasickým pozicím; mají blíže ke gymnastice než k józe.
Osobné zastávám názor, že klasická
jóga nevyžaduje mnoho pomůcek a že pomalé pozvolné nacvičování vede k lepšímu výsledku a
hlubším vlivu na organismus. Z těchto důvodů mohu Hathajógu prof. Wernera s jeho
tradičním podáním cvičení jógy plně doporučit všem těm, kdož si chtějí osvojit klasickou
praxi hathajógy bez hledání senzací a bez "vylepšování" západními autory. Každý, kdo se
vybere touto cestou, dosáhne po určité době dobrých výsledků ve formě zlepšení celkového
zdravotního stavu, zvýšení vitality a radosti ze života.
Já osobně vděčím knize prof. Wernera
za dobrý start na dlouhé cestě jógy. Neboť − jak se říká − každá cesta začíná prvním
krokem, od kterého se odvíjejí další a další kroky … a díky onomu správnému vykročení jsem
většinu svého života zasvětila právě józe, zdravé životosprávě a indické filosofii, a jsem
dnes pokročilou adeptkou tantrické jógy a učitelkou ájurvédy.
Závěrem vám chci vyjádřit velké díky,
vám pane profesore, za napsání této užitečné knihy, a panu Hrabalovi za to, že se ujal
jejího nového vydání ve svém vydavatelství CAD Press; je to významný vydavatelský počin.
Těším se i na výsledky vaší další spolupráce.
Zora
Doval
Autorka knih Ájurvéda −
Tradiční indická medicína
a Ájurvédská léčitelská kuchařka
Samothraké, 12. března 2009
ukázky z knihy
Právě vyšlo
Titul
Náboženské
tradice Asie
vyjde ve 2 autonomních
svazcích v rozsahu zhruba 900 stran (každý svazek by měl mít okolo
400 stran, váz., formát B5 [24x16 cm]).
Vydání 2. svazku se plánuje na léto 2009 ,
o termínu vydání
budou čtenáři i knihkupci včas informováni, např. i e-mailem, pokud o takovou formu
informování požádají
O B S A H :
Obsah 1. svazku
Úvodem -
O povaze asijských
náboženských tradic 15
Část I.
NÁBOŽENSKÉ SYSTÉMY
INDIE 27
1
HINDUISMUS
1.1 Obecné aspekty
29
Co je hinduismus? 29
1.2 Rané a formativní
etapy hinduismu 33
Harappské období 33
Védské náboženství 34
Bráhmanismus 42
Eschatologie védismu a
bráhmanismu 45
Období duchovní
obrody 46
1.3 “Zrození” a
základní rysy hinduismu 51
Bráhmanská syntéza
51
Základní prvky světového
názoru hinduismu 55
1.4 Vývoj středověkého
hinduismu 61
Filozofické školy 61
Vývoj sektářství 68
Brahma 70
Višnu 71
Śiva 74
Déví (bohyně) 76
Tantrismus 77
Formy bhakti a jejich
šíření 78
Kněžský pokus o teologický
systém. 80
1.5 Živé aspekty
hinduismu 81
Bůh, bohové a
“všudypřítomnost” božství 81
Rituály, chrámy,
náboženské festivaly a poutě 84
Kněžstvo, guruové, áśramy,
“svatí” muži a mniši 86
1.6 Reformní a nová
hnutí 90
Vliv Evropy 90
Ram Mohan Roy (Rám Móhan
Ráj, 1772-1833) a Bráhma-samádž 90
Dayananda (Dajánanda,
1824-83) a Árja-samádž 91
Ramakrishnova mise
91
Teozofická společnost 92
Mohandas Karamchand Gandhi
(Mahátmá Gándhí; 1869-1948) 93
Ramana Maharishi (Rámana
Mahárši, 1879-1950) 93
Shivananda (Śivánanda −
Kuppuswami Iyer, 1887-1963) 94
Aurobindo Ghose (Ghoš,
1872-1950) 94
Radhakrishnan (Rádhakrišnan
1888-1975) 95
Hinduistický
nacionalismus 96
1.7 Hinduismus v
zámoří 99
Vystěhovalecké
komunity 99
Šíření jógy a duchovní
filozofie hinduismu na Západ 101
2 BUDDHISMUS
105
2.1 Dobové pozadí a
počátky buddhismu 105
2.1.1 Myšlenkové proudění
v době vzniku buddhismu 105
2.1.2 Počátky
buddhismu 109
2.2 Základní nauky
buddhismu 118
2.2.1 Je buddhismus
filozofií? 118
2.2.2 Buddhistický svět a
jeho obyvatelé 118
2.2.3 Lidská osobnost 125
2.2.4 Podmíněné vznikání
130
2.2.5 Osvobození 131
2.2.6 Hierarchie bytostí
v raném buddhismu 138
2.2.7 Buddhismus jako
náboženské hnutí 141
2.3 Ustavení kánonu a
vznik sektářství 147
Pálijský kánon 147
2.4 Mahájána 161
2.4.1 Přechodné údobí 161
2.4.2 Počátky
mahájánového buddhismu 164
2.4.3 Cesta bódhisattvy
170
2.4.4 Dráha (čarjá)
bódhisattvovského školení 172
2.4.5 Buddhologie
179
2.4.6 Filozofické školy
182
2.5 Vadžrajána 187
2.5.1 Přechod k
tantrismu 187
2.5.2 Vadžrajánová cesta k
osvobození 189
2.6 Buddhismus a
západní svět 197
Starověk a raný
středověk 197
Studium a šíření buddhismu
v novověku 198
3 OSTATNÍ INDICKÁ
NÁBOŽENSTVÍ 201
3.1 Džinismus 201
Pozadí a počátky 201
Základní nauky 202
Stupně a druhy poznání 204
Cesta k osvobození 205
Stupně duchovního pokroku
na cestě k osvobození 207
Sektářské rozkoly a
kodifikace kánonu 209
Laický aspekt 211
Džinismus v historické
perspektivě 212
3.2 Islám a jeho
zakotvení v Indii 214
Původ a pozadí islámu
214
Islám jako
nábožensko-politický systém. 219
Sektářství a vznik
súfismu 220
Příchod islámu do Indie a
jeho zakotvení 225
Povaha islámu v Indii a
súfismus 226
Dín-i Iláhi (Božská víra)
227
Stručný pohled na
bahá’ismus 231
3.3 Sikhismus 233
Nábožensko-historické
pozadí 233
Kabír 234
Nának a zrození sikhské
obce 237
Konsolidace sikhské
obce 240
Vznik bojového
bratrstva 241
Sikhský stát a jeho
zánik 242
Další cesta 243
Nauky a náboženská
praxe 244
Sektářství 247
Sídla autority 248
Závěrečné poznámky 248
3.4 Menšinová
náboženství v Indii 251
3.4.1 Zoroastrismus a
pársové 251
3.4.2 Křesťanství 273
Část II
NÁBOŽENSTVÍ NA STŘEŠE
SVĚTA A V OKOLÍ 277
1 HIMÁLAJSKÁ
KRÁLOVSTVÍ 279
1.1 Nepálský kadlub
279
Kršna nebo Maňdžuśrí? 279
Buddhisticko-hinduistické
vahadlo 279
Poslední hinduistické
království 284
1.2 Dračí království
Bhútánu 287
Na tygřím hřbetu 287
Staletá idyla? 288
2 NÁBOŽENSKÝ VÝVOJ
TIBETU. 291
2.1 Předbuddhistický
Tibet 291
Králové z nebes 291
Byl předbuddhistický bön
(Bon) náboženstvím? 292
Bön jako formulované
náboženství 293
Historické osudy bönu
296
2.2 Od buddhismu k
“lamaismu” 298
2.2.1 Příchod “druhého
Buddhy”? 298
2.2.2 Cesta k ezoterismu
301
Kdo je tulku? 309
2.3 “Nové školy”
tibetského buddhismu 311
Kadampa (bKa’-gdams-pa,
Škola “vázaná příkazy”) 311
Sakjapa (Sa-skya-pa,
Škola “šedé země”) 311
Kagjüpa (bKa’-brgyud-pa,
Škola “předaných příkazů”) 312
Gelugpa (dGe-lugs-pa,
Škola vzorné ctnosti) 313
2.4 Učenost a politika
316
2.4.1 Tibetský kánon
316
2.4.2 Mocenské
manévrování 317
2.4.5 O tibetském
buddhismu obecně 326
3 CESTY MONGOLSKÉ
RELIGIOZITY 329
3.1 Proměnlivost a
trvalost lidového náboženství 329
Od stepních počátků k
imperiální velikosti 329
Rituál a obraz
světa 330
Bohové a kult předků
331
3.2 Tři vrstvy
mongolského šamanismu 334
“Čistý” šamanismus
334
“Smíšený” šamanismus 335
“Lamaistický”
šamanismus 336
3.3 Mongolský
buddhismus 337
Historicko-politické
aspekty 337
Potlačování šamanismu a
lidového náboženství 338
Osudy mongolského
buddhismu 339
Případ Burjatska 341
Bibliografie 343
Slovníček nejdůležitějších
pojmů 361
Slovníček důležitějších
jmen a názvů 370
Rejstříky 375
Věcný a pojmový
rejstřík 375
Rejstřík jmen a názvů
383
========================================================
Připravujeme
Obsah 2. svazku
Část 1. NÁBOŽENSKÁ SCÉNA JIHOVÝCHODNÍ ASIE
1.
Jedinečnost Lanky
2.
Buddhisticko-hinduistická impéria Zadní Indie
3.
Bráhmanismus a buddhismus ostrovních království
Část 2. NÁBOŽENSTVÍ V ČÍNĚ A V KOREJI
1. Náboženské a naukové
směry Číny
Taoismus
Konfucianismus
Buddhismus
Křesťanství a náběh k novým hnutím
2. Korejská křižovatka
Šamanismus a “korejské
náboženství”,
Wŏn-bulgyo (Weon-bulgyo,
“buddhismus kruhu”)
Jin Gak (Džin Gak)
Buddhist Order čili “ezoterní buddhismus”
Yumbul řád buddhismu
Bokuk
Ch’ŏndogyo (Čchŏndogyo,
Jeondogyo, “náboženství nebeské cesty”)
Tan’gungyo (Dangungyo,
Náboženství “santálového krále”)
Část 3. NÁBOŽENSKÉ CESTY JAPONSKA
1. Šintoismus a jeho
národnostní a historický rámec
2. Buddhismus
3. Zvláštnosti japonského
synkretismu
Buddhisticko-šintoistický synkretismus
“Nová náboženství”
|
O autorovi
 |
Profesor
Karel Werner (* 12. 1. 1925) − rodák z Jemnice žijící od roku 1968 v Anglii − patří
k předním českým indologům. Vystudoval
filozofii, historii a indologii na Masarykově univerzitě v Brně a Univerzitě Palackého v
Olomouci, kde navštěvoval též přednášky ze sinologie. Akademickou dráhu zahájil roku 1947
jako asistent indologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, kde vyučoval sanskrt
a přednášel o dějinách Indie a Předního východu. V padesátých letech byl z politických
důvodů donucen k odchodu z univerzitní půdy, publikoval však v zahraničí. Po výsleších na
StB byl dirigován na práci v uhelných dolech a později v jiných dělnických oborech. V
ovzduší relativního uvolnění šedesátých let vyučoval v kurzech jógy a vystupoval jako
propagátor orientálních metod terapie. V této souvislosti pracoval v letech 1967-1968
jako dokumentarista s výzkumným zaměřením v Psychiatrickém ústavu v Kroměříži. Po sovětské
invazi v srpnu 1968 odešel do Anglie. |
| |
|
Nejprve pracoval jako knihovník v univerzitní knihovně v
Cambridgi a konzultant na tamní Churchill College, později pracoval na Škole
orientálních studií univerzity v Durhamu, kde působil pod záštitou nadace Spalding
(1969-1990) jako docent indické filozofie a náboženství a koordinátor meziuniverzitních
seminářů o indických náboženstvích (1975-1984). V r. 1975 byl jmenován profesorem.
V letech 1975-76 přednášel jako hostující profesor na Karnatacké
státní univerzitě v indickém Dharváru, na Benares Hindu University ve Váránasí a na
univerzitách v Kandy a Puně. V letech 1991-93 byl externím (dopisujícím) členem Ústavu pro
etiku a religionistiku Filozofického ústavu České akademie věd. V devadesátých letech
působil jako profesor v Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v
Brně a pomáhal při jeho budování. V letech 2002-2007 byl hostujícím profesorem v
Ústavech pro studium buddhismu na Universitě Dongguk v Kjongdžu
a v Seoulu. Od roku 1993 je též čestným profesorem výzkumu na Škole orientálních a
afrických studií (SOAS) Londýnské univerzity.
Jeho badatelské práce se zabývají
převážně védismem, hinduismem, jógou a buddhismem, se zaměřením na filozofickou dimenzi
těchto tradic. Snad nejzávažnějším přínosem pro indologii jsou jeho studie k interpretaci
védských textů.
Publikoval časopisecky v oblasti jógy, buddhismu, filozofie
náboženství a metodologie religionistiky. Z jeho knižních publikací je třeba jmenovat
alespoň výběr: Hathajóga (1969, 1971; 2008 v elektronickém formátu), Yoga and
Indian Philosophy (1977, 1980, 1998), The Heritage of the Vedas (1982), Yoga:
Its Beginnings and Development (1987), The Yogi and the Mystic, (1989, 1994),
Symbols in Art and Religion (1990), Dhammapadam neboli Cesta k
pravdě (1992, 2001), Love Divine (1993), A Popular Dictionary of Hinduism
(1994, 1997), Malá encyklopedie hinduismu (1996, 2008), Náboženství jižní a
východní Asie (1995), Náboženské tradice Asie (2002),
Encyklopedie hinduismu (CAD Press 2008).
D.-č./sb.: On the Philosophy of YajEavalkya, Bharatiya Vidya (Bombay)
XI (1950), no. 3/4: 166-177; Yoga und Philosophie, Yoga (Schopfheim) 16
(1969), no. 3: 7-13, no. 4: 9-14; The Existential Situation of Man in European and Indian
Philosophy and the Role of Yoga, Yoga Quarterly Review (1971), no. 2: 11-35; Die
existentielle Situation des Menschen in europäischer und indischer Philosophie und die
Rolle des Yoga, Wissen und Wandel (Hamburg) XVII (1971), no. 11: 322-340;
Zur Philosophie des Tantrismus, Der Kreis (Meersburg-Daisendorf) 100 (1972):
11-15; The Indian Experience of Totality, in: Wege zur Ganzheit - Festschrift
zum 75. Geburtstag von Lama Govinda, Almora 1973: 219-233; Authenticity in the
Interpretation of Buddhism, in: M. Pye & R. Morgan (ed.), The Cardinal Meaning.
Essays in Comparative Hermeneutics: Buddhism and Christianity, The Hague, Paris
1973: 161-193; Religious Practice and Yoga in the Time of the Vedas, Upanisads and Early
Buddhism, Annals of the Bhandarkar Oriental Research Institute (Poona) LVI
(1975): 179-194; Spiritual Personality and its Formation according to Indian Tradition,
Maitreya (Boulder & London) 6 (1977): 93-103; On Interpreting the Vedas,
Religion 7 (1977), no. 2: 189-200; Yoga and the Rg Veda. An Interpretation of
the keśin hymn, RV 10, 136, Religious Studies 13 (1977), no. 3:
289-302; Symbolism in the Vedas and its Conceptualisation, Numen. International
Review for the History of Religions XXIV (1977), fasc. 3: 223-240; The Vedic
Concept of Human Personality and its Destiny, Journal of Indian Philosophy (The
Hague) 5 (1978): 275-289; A Note on karma and Rebirth in the Vedas,
Hinduism (London) 83 (1978): 1-4; Mysticism as Doctrine and Experience, Religious
Traditions (Sydney-Bandoora) 4 (1981): 1-18; Mysticism and Indian Spirituality, in: D.
Malvania & N. J. Shah (ed.), Studies in Indian Philosophy, a Memorial Volume in
Honour of Pandit S. Sanghvi, L. D. Institute of Indology, Ahmedabad 1981:
241-256; Bodhi and arahattaphala. From Early Buddhism to Early Mahayana,
The Journal of the International Association of Buddhist Studies 4 (1981):
70-84, reprinted in: A. Pyatigorsky (ed.), Buddhist Studies; Ancient and Modern,
Curzon Press, London 1983: 167-181; The Teachings of the Veda and the adhyatmika
Method of Interpretation, in: Golden Jubilee Volume, Vaidika Samśodhana Mandala
(Vedic Research Institute), Poona 1981: 288-295; Men, Gods and Powers in the Vedic
Outlook, Journal of the Royal Asiatic Society (1982), no. 1: 14-24; The Concept of
the Transcendent. Questions of Method in the History of Religions, Religion 13
(1983): 311-322; The Buddhist Interpretation of Experience, in: Peter Connolly & Clive
Erricker (ed.), The Presence and Practice of Buddhism, West Sussex Institute of
Higher Education, Chichester 1985: 37-53; Personal Identity in the Upanisads and Buddhism,
in: Victor C. Hayes (ed.), Identity Issues and World Religions. Selected
Proceedings of the Fifteenth Congress of the International Association for the History of
Religions, Bedford Park (South Australia) 1986: 24-33; The Indo-Europeans and the Indo-Aryans:
The philosophical, archaeological and historical context, Annals of the Bhandarkar
Oriental Research Institute LXVIII (1987): 491-523; Indian Concepts of Human
Personality in Relation to the Doctrine of the Soul, Journal of the Royal Asiatic
Society (1988), no. 1: 73-97; From Polytheism to Monism - Multidimensional View of the
Vedic Religion, in: Glenys Davies (ed.), Polytheistic Systems (Cosmos 5), Edinburgh
University Press, Edinburgh 1989: 12-27; The longhaired Sage of Rg Veda 10, 136; A Shaman,
a Mystic or a Yogi? in: Karel Werner (ed.), The Yogi and the Mystic. Studies in
Indian and Comparative Mysticism (Durham Indological Series 1), London 1989: 33-53; (ed.),
Symbols in Art and Religion. The Indian and the Comparative Perspectives (Durham
Indological Series 2), Curzon Press, London 1990; Love and Devotion in Buddhism, in: Karel
Werner (ed.), Love Divine. Studies in bhakti and Devotional Mysticism,
(Durham Indological Series 3), London 1993: 37-52; O indické etice a jejím ontickém
zakotvení, Etika. Interdisciplinární časopis pro teoretickou a aplikovanou etiku
(Brno) IV (1992), no. 1: 46-59; K metodologii studia náboženství se zvláštním
ohledem na roli filozofie náboženství a na postavení teologie, Religio. Revue
pro religionistiku (Brno) 1 (1993), no. 1: 7-26; The Significance of Indian
Religions for the Philosophy of Religion, Religio 1 (1993), no. 2: 165-176;
Indian Conceptions of Human Personality, Asian Philosophy 6 (1996), no. 2:
93-107; Non-orthodox Indian Philosophies, in: Brian Carr & Indira Mahalingam (ed.),
Companion Encyclopedia of Asian Philosophy, Routledge, London and New York 1997:
114-131; Are There Two Levels of Truth and Reality? Vesak Sirisara (Colombo) 62
(1997): 12-16.
 |
 |
| Prof. Werner v rozhovoru s
presidentem Václavem Havlem 6.3. 2000 v Břeclavi |
Prof. Werner, Ivan Havel a D. Havlová na Pražském hradě (30.6. 1992) |
Biografie: Perspectives on Indian Religion: Papers in
Honour of Karel Werner (1986, ed. by Peter Connolly); Dagmar Pospíšilová: K
sedmdesátinám Karla Wernera, NO 50 (1995), 1: 38-39, portrét; Mirko Frýba: K
sedmdesátinám profesora Karla Wernera, Religio III (1995), 1; Karel Werner,
in: Česká filozofie ve 20. století I, Praha 1995: 232-233; Werner, Karel,
in: Česká filozofie ve 20. století II, Praha 1995: 176, portrét; Olga
Nytrová: Utvářet si život sám. S profesorem Karlem Wernerem o buddhismu, křesťanství a
meditaci, Respekt 38 (16.-22. září 1996): 12; Rozhovor s indologem profesorem
Karlem Wernerem, Univerzitní noviny (Brno), červen 1997: 42-43.
Předmluva
Vítám nové vydání této souhrnné publikace o
náboženských tradicích Asie, nyní zrevidované a rozdělené do dvou svazků. Její část
zabývající se náboženstvími “na střeše světa” jsem před lety, ještě jako ředitel
Orientálního ústavu AV ČR, recenzoval v prvním vydání pro Masarykovu univerzitu.
Autor v této práci uplatnil svou odbornost v indologii a
výsledky svého výzkumu v oboru indických náboženství a filozofických systémů a
jejich vlivu na tradice ostatních asijských zemí. V podrobném líčeních tradic těchto zemi
se opírá o rozsáhlou znalost prací odborníků starší i nejnovější doby a zpracovává je
podle svých zásad vyplynulých ze znalosti metodického postupu srovnávací vědy náboženské,
známé dnes jako religionistika. Při tom neváhá při interpretaci použít vlastního úsudku na
základě své filozofické erudice.
Publikace je užitečná pro odborníky zejména tím, že
zasazuje jednotlivé obory do širší souvislosti, což může být i pro ně podnětné. Čtenářstvo
z řad veřejnosti se zájmem o asijskou kulturu a historii a zejména o orientální
nauky pak dostává do ruky přehlednou a srozumitelnou příručku, která mu umožní doplnit a
případně opravit údaje obsažené v nesčetných populárních publikacích, které občas
prezentují svou látku z hlediska dílčích a někdy i sektářských perspektiv. Zde tedy mají
kvalitní kompendium z kterého lze s důvěrou čerpat. Jako nepostradatelný průvodce
studentům religionistiky i orientalistiky se osvědčilo již první vydání.
Druhé vydání v péči známého nakladatelství hodnotné
literatury s orientální a duchovní tematikou akademického i populárního rázu se
širokým okruhem čtenářů, jakož i čtivý sloh publikace, nepochybně zajistí její
proniknutí do nejširších vrstev.
Zvlášť
bych poukázal také na to, že autor oživil přesný způsob transliterace indických slov
zavedený kdysi jeho učitelem indologie profesorem Lesným, který je nově opět oceňován
zejména čtenáři literatury o józe a buddhismu. V tibetské části autor přidal k mé
fonetické transkripci tibetských jmen a výrazů transliterace užívané v zahraničních
publikacích a tím umožnil jejich snadnou identifikaci čtenářům cizojazyčných knih. Také
nesnadný problém obeznámení širší veřejnosti s čínským transkripčním systémem pinyin
vyřešil jeho paralelním uváděním vedle české fonetické transkripce vyvinuté na základě
původní metody profesora Průška, pod jehož vedením autor studoval čínské klasiky, a Wade-Gilesovy
transkripce užívané donedávna zejména v anglických publikacích.
Prof. PhDr. Josef KOLMAŠ,
DrSc.
bývalý ředitel Orientálního ústavu Akademie
věd ČR
Anotace a
recenze:
Publikace českého orientalisty profesora Karla Wernera (nar. 1925) je výsledkem jeho
mnohaleté soustavné práce v oblasti výzkumu asijských náboženství, zejména hinduismu a
buddhismu. Nové přepracované a rozšířené vydání zasvěcuje čtenáře do základní
problematiky náboženských tradic především těchto dvou náboženství (a jen okrajově
zmiňuje islám a křesťanství) v některých asijských státech, zejména v Indii,
Číně, Japonsku a dalších zemích. Hinduismus a buddhismus významně ovlivňovaly a i dnes
ovlivňují myšlení nejenom příslušníků asijských národů, ale zájem o ně zasáhl i Evropu. Je
proto záslužným činem nakladatelství, že si v záplavě množství knih a statí, vycházejících
dnes u nás v rámci určité módní vlny často z pera laiků, vybralo jako autora fundovaného
odborníka s orientalistickým vzděláním, jelikož na současném knižním trhu taková
publikace není.
PhDr. Jiří ŠÍMA, DrSc.
mongolista a sinolog
býv. vedoucí oddělení Východní Asie Orientálního ústavu,
Předseda Společnosti přátel
Mongolska a Klubu přátel Asie,
člen mongolské Čingischánovy akademie
... prezrel som si kapitolu prof. Wernera o kórejskom a japonskom
náboženstve. Obidve práce sú podľa mňa hodnotné, štylizácia je výborná a záujemcovia o
túto čitateľstvu u nás zriedkavo prístupnú tematiku si ich prečítajú s potešením. Historické
členenie je solídne pripravené a čitatelia uvítajú, že autor zahrnul do prehľadu aj
informáciu o prieniku religióznych hnutí z európskeho, presnejšie, z kresťanského
prostredia. Seriózni záujemcovia rovnako uvítajú i bibliografiu k jednotlivým kapitolám,
ktorá im umožní pokračovať aj v hlbšom štúdiu.
PhDr. Viktor Krupa, DrSc.
Ústav orientalistiky Slovenské akademie věd
Prof. Karel Werner je známý
českému čtenáři svými odbornými publikacemi v oboru indologie, např. Hathajóga. Základy
tělesných cvičení jógových (1969), Dhammapadam. Cesta k pravdě (1992),
Náboženství jižní a východní Asie (1995), Malá encyklopedie hinduismu (1996)
atd. Většina jeho publikací však vyšla v angličtině. Dr. Werner již od r. 1968 žije a
působí v Anglii, v letech 1969–1990 byl docentem indické filologie a náboženství v Durhamu.
Od r. 1993 je čestným profesorem na Škole orientálních a afrických studií Londýnské
univerzity.
Jeho novější kniha je věnována
náboženským systémům Indie, Číny, Koreje, Japonska, jihovýchodní Asie a himálajského
regionu. V této rozsáhlé monografii autor zevrubně rozebírá 5 náboženství Asie
(hinduismus, buddhismus, konfuciánství, taoismus a šintoismus). Tradičně velká pozornost
je věnována hinduismu a buddhismu se všemi hlavními náboženskými směry a jejich čelnými
představiteli, pozorný čtenář má možnost hned ze začátku knihy se seznámit se základními
náboženskými pojmy a definicemi,
což mu značně usnadní pochopit dále
charakteristické vlastnosti jednotlivých filozofických škol a učení v Orientu. Podle
mínění prof. Wernera “dosavadní práce v tomto oboru jsou vesměs
založeny na evropském modelu teistické tradice a často jsou zatíženy pojmovým aparátem
odvozeným z křesťanské teologie". Proto
se autor ve své práci snažil vycházet z vnitřní struktury asijských náboženství, prováděl
paralelní studium těchto systémů a vysvětlil všechny základní pojmy hlavních filosofských
systémů Asie. Kniha ve svém celku působí jako spolehlivý průvodce nepřeberným množstvím
kultů, obřadů a rituálů, najdeme zde svátky a svatyně, jména a funkce božstev,
sféry jejich působení a vliv na duchovní svět věřících, kde platí univerzální zákony
příčiny a následků, kde téměř nezbylo místo pro Boha Stvořitele a Zákonodárce.V asijských
tradicích "čas a světové dění se jeví jako cyklický proces, který
z perspektivy naší situace nikdy nekončí a nemá zjevný počátek".
Člověk je hlavní hybnou silou ve společnosti, je tvůrcem a ničitelem svého osudu a svých
duchovných hodnot, mravní zákony zde mají univerzální platnost srovnatelnou s platností
přírodních zákonitostí v západním světě. Proto musí člověk tyto mravní zákony respektovat,
nemůže je ani obejít, ani jim uniknout, celý svůj život se snaží je pochopit a uplatňovat
jejich zásady pro vytváření své vlastní budoucnosti. Kniha prof. Wernera
pomáhá čtenáři poznat tento rozmanitý a rozporuplný svět Orientu ve světle jejich
vnitřních zákonitostí a myšlenkových proudů. Proto ji doporučujeme všem zájemcům a
studentům humanitních oborů jako spolehlivou příručku pro vysvětlení základních pojmů a
náboženských hnutí v zemích Orientu.
Kniha má pět částí (1.
Náboženské systémy Indie, 2. Náboženské cesty Číny a Koreje, 3. Náboženský vývoj Japonska,
4. Náboženská scéna jihovýchodní Asie, 5. Náboženství na střeše světa a v okolí). V 1.
části o hinduismu se mluví o etapách jeho formování, uvádějí se zde védské hymny a jejich
bohové, guruové, ášramy a "svatí" mužové, reformní a nové hnutí
s jejich hlavními protagonisty (Rámakršna, Šívananda, Aurobindo Ghoš apod.). V kapitolách
věnovaných obecně buddhismu se mluví o 6 stavech existence, o rozvoji lidské osobnosti a
jeho cestě ke konečnému vysvobození, o kvalitách buddhů a bódhisattvů, o novém stupni
vývoje lidské osobnosti s pomocí jógových cviků a meditativních vizí. Po určitém tréninku
je člověk s to pochopit prázdnotu sansárové existence a zaměřit se k vyššímu ideálu.
Pozornost si zasluhují také ostatní indická náboženství, jako džinismus, sikhismus, ale i
zoroastrismus a zakotvení islámu v Indii. Ve 2. části se hovoří o taoismu a konfuciánství,
o rozšíření buddhismu v Číně. Autor pojmenovává školy a směry čínského buddhismu, zaměřuje
se také na šamanismus, křesťanstvi a nové náboženství v Koreji. Ve 3. části se autor
věnuje šintoismu, buddhismu a kultu císaře v Japonsku. 4. část je věnována théravádové
tradici, pálijskému kanonu, zvláštnostem buddhismu na Šrí Lance, v Thajsku a Barmě,
chrámovým komplexům Angkor Vat a Borobudur. 5. část je věnována 4 hlavním školám
tibetského buddhismu (Ňingmapa, Sakjapa. Kagjüpa a Gelugpa), vzniku instituce dalajlamy a
zesílení čínského vlivu. V Mongolsku se buddhismus rozšiřoval v urputném boji se
šamanismem, který zde ovšem přetrval až do současnosti, což platí i v případě Burjatska.
Publikaci uzavírá rozsáhlá
bibliografie v západních jazycích zahrnující obecná díla o filozofii a náboženstvích
v Asii, nechybí ani důležité prameny v češtině. Věcný a pojmový rejstřík zachycuje
většinou indické a buddhistické reálie, rejstřík jmen a názvů nám přibližuje i další země
Orientu. Kniha tak podává ucelený obraz všech hlavních náboženských hnutí a směrů v Asii.
PhDr. Lygžima Chaloupková
mongolistka a tibetoložka
Orientální ústav AV ČR
Wernerovo dielo je viac než iba religionistickým prehľadom dejín ázijských
náboženstiev: má v sebe atmosféru dôvernosti, ktorú azda možno označiť za intímnu
v najlepšom význame tohto slova. Ale má v sebe aj atmosféru vážnosti spojenej so
schopnosťou do najmenších detailov, dôsledne, pritom však zrozumiteľne charakterizovať
objekt autorovho záujmu. Wernerov text charakterizuje úcta k faktom; za ňou sa skrýva
skutočná vedecká zanietenosť, ktorej nie je cudzí ani hlboko ľudský záujem o tému diela.
Výsledkom takýchto prístupov je sugestívny obraz nekonečného hľadania zmyslu života
a podstaty sveta v náboženskom priestore ázijských kultúr.
Prof. PhDr. Dalimír HAJKO, DrSc.
Katedra
kulturológie
Univerzita Konštantína Filozofa v
Nitre
Tento svazek knihy Náboženské tradice Asie, pojednávající především o náboženství
Indie, pochází z pera jednoho z předních českých znalců hinduismu a indických
náboženských tradic vůbec.
Uvedení
do původních náboženských systému Indie je provedeno velmi koncízně a komplexně – z
hlediska historického, sociologického, religionistického a filozofického. Autor sleduje
vývoj náboženských idejí od samotného úsvitu indických dějin – od Harappské civilizace
(datovaná zhruba mezi 3000 a 1900 př.n.l.), kde hledá kořeny prvotní indické kultury a
náboženství. Existuje předpoklad, nejen autora této publikace, že se zmíněna civilizace v
údolí řeky Indus vyvinula v kontextu a pod vlivem prastaré kultury Předního východu.
Werner sleduje vývoj náboženských idejí od nejstarších lidových forem chápání věčného
zákona – sanátana dharma, přes systém védismu, bráhmanismu až po hinduismus v jeho
nejrůznějších aspektech, též jako reformní a nová hnutí, která se od minulého století šíří
i na Západ.
Indie je místem vzniku i jiných systémů, z nichž je nejoriginálnější a nejrozšířenější
buddhismus. Tomu autor věnuje téměř 140 stran a postupuje opět historický, od bráhmanismu
přes asketické hnutí šramanů, jógické školy, narození Buddhy a jeho osvícení, přes
učení buddhistického kánonu až po sektářská hnutí hínajánového a
mahájánového buddhismu a jeho expanzi do himálajských zemí (Nepál, Bhútán a Tibet).
Autor si je vědom, že bez pochopení védismu a bráhmanismu nelze pochopit ani buddhismus,
ani hinduismus ve všech jeho podobách.
Vedle
historického aspektu se Werner soustřeďuje i na filozofické myšlenky, které doprovází
každou náboženskou etapu. Popisuje též šest staroindických daršanů neboli
filozofických škol a učení významných myslitelů jak v rámci hinduismu, tak i buddhismu.
O
autorově komplexním pojímání problematiky svědčí i jeho popis náboženských praktik a
lidových projevů uctívání božstev a jiných kultů. Každý náboženský koncept, školu, sektu,
mytický jev, božstvo a náboženské praktiky Werner vysvětluje téměř encyklopedicky.
Svými základními rysy: historičnost, systematičnost a organická propojenost jednotlivých
oddílů, se toto dílo stává nepostradatelnou pomůckou pro studium religionistiky a
indologie.
PhDr.
Svetislav KOSTIĆ, Dr.
Ústav jižní a centrální Asie FF UK
Český, převážně v anglickém Durhamu působící
indolog Karel Werner (*1925) navazuje na svou dřívější publikaci Náboženství jižní a
východní Asie (Brno: Masarykova univerzita, 1995). I když se (navzdory názvu nové
publikace) nadále věnuje jen části Asie, je text rozšířen. Jednotlivá náboženství probírá
mnohem podrobněji. Autor se drží koncepcí zavedených britskou koloniální vědou. Nezdráhá
se poměrně často náboženské skupiny a směry hodnotit. Používá pro interpretaci vzdálených
náboženství pojmosloví převzaté z náboženství západního světa.
Jeho text je svou srozumitelností vhodný zejména pro poučené
laické zájemce. Kdo se snaží získat ucelený
odborný pohled na zvolená náboženství, může informace získané v této knize doplnit
novějšími poznatky a výklady.
Autor se podrobně věnuje náboženstvím
spojovaným s Indií. I když kořeny hinduismu překvapivě vidí v Evropě. Indický svým původem
je buddhismus, sledovaný pak na své další cestě kontinentem. Při té příležitosti si všímá
původních domácích náboženství, která obvykle s buddhismem koexistují, např. šintó,
konfuciánství, taoismu, bönu. Kapitola je věnována i ostatním náboženstvím zastoupeným
dodnes v Indii.
Kniha imponuje šíří tematického záběru. Autorovy
odborné zájmy sahají od indologie, v níž je doma až ke korejskému šamanismu a ke krátkým
zmínkám např. o náboženském taoismu. Proto je zřejmě u některých témat odkázán na
sekundární prameny.
Dosavadní úvody, přehledy či nástiny
religionistiky v češtině se jednotlivým náboženstvím buď nevěnují, nebo jen poskytují
základní informace jako úvody ke speciálně religionistické části studia. Nová publikace
patří k těm, které se podrobně věnují jednotlivým směrům. Stojí vedle několika řad
podrobných, specializovaných monografií věnovaných jednotlivým náboženstvím v edici
nakladatelství Prostor a podobné menší edice nakladatelství Lidové noviny. Ve srovnání
s podobně obsáhlým Lexikonem světových náboženství, který redigoval jeho britský
kolega Christopher Partridge (Praha: Slovart, 2006) se věnuje užšímu okruhu náboženství a
je proto podrobnější. Zatímco Lexikon důrazně sleduje spíše současné žité, empirické
náboženství, jak je znají specializovaní američtí a evropští badatelé,
Werner se více věnuje normativním a historickým aspektům.
Doc.
ThDr. Ivan Odilo ŠTAMPACH
vedoucí katedry
religionistiky a filosofie Pardubické
univerzity,
předseda
Společnosti pro studium sekt a nových
náboženských směrů
Doporučujeme zájemcům i předchozí dílo prof. Wernera,
překlad klasického buddhistického spisu
DHAMMAPADAM
viz
http://www.cadpress.sk/dhammapadam.htm
a nové vydání jeho
ENCYKLOPEDIE HINDUISMU
ISBN
978-80-88969-36-5
Vázaná / tvrdá vazba, cca 300 stran
|
Zárodkem této encyklopedie je autorova publikace A Popular Dictionary of
Hinduism (Curzon Press, London 1994, 1997), které se dostalo ocenění
u čtenářské obce anglosaského světa.
Oproti anglickému vydání populárního slovníku byla česká verze této příručky
podstatně rozšířena a oproštěna požadavku přílišné populárnosti. Jelikož od pádu
totality u nás vyšlo mnoho populárních i odborných spisů o Indii a indických
naukách, dobrých, ale také pochybné kvality a spolehlivosti, pro mnohé z nich se
osvědčí tato encyklopedie jako střízlivý a spolehlivý korektiv ohledně definice a
objasnění významu důležitých termínů, a v případě sanskrtských výrazů zejména pokud
jde o jejich správný přepis.
Někteří
z těch, kdož poznali hodnotu indických nauk nebo i zakusili ve svém životě příznivé
účinky jógy či meditace, mohou ve svém nadšení propadnout i nekritickému přijímání
tendenčních výkladů v literatuře některých sekt, takže historická poučenost a jasné
pojmové pochopení celkového kontextu a implikací studovaného nebo praktikovaného
učení může i jim být jen ku prospěchu.
A
konečně i odborníci, indologové a religionisté, mohou shledat, že mít po ruce snadno
přístupnou pomůcku k rychlé informaci nebo osvěžení si znalosti o některých rysech
hinduismu má svou užitečnost. |
jakož i naši novinku tematicky velmi blízkou:
KODŽIKI / KOJIKI
n e b o l i
Kronika dávných příběhů
v překladu Dr. Viktora
Krupy
viz
http://www.cadpress.sk/kodziki.htm
http://www.cadpress.sk/kojiki.htm
vydává
C A D
PRESS
http://www.cadpress.sk
http://web.stonline.sk/cad
cad@atlas.cz
cad@atlas.sk
Telefón:
(00421)
903 159 404
Z našich dalších titulů, které vyšly v
edici
Medica a Světové duchovní proudy
vám můžeme nabídnout např:
http://www.cadpress.sk/ajurveda.htm
François Decret:
MÁNÍ A TRADICE MANICHEISMU
===================================
Prof. Glasenapp & Róši Kaisen:
BUDDHISMUS A KŘESŤANSTVÍ
===================================
Výjimečná příručka obsahující informace o
několika tisících náboženských komunit, hnutí, tajných bratrstev, mystických řádů,
hermetických a okultních společností a sekt celého světa - činných od nejstarších dob do
současnosti (přes 3 000 hesel)
.
Údaje o všech hlavních
náboženských hnutích v rámci světových náboženství a duchovních tradic i New Age.
Publikace je navíc
doplněna 4 speciálními rejstříky jejichž pomocí lze vyhledávat i údaje o osobnostech,
odborné termíny a pod.
váz. /
540 stran,
doplněno
4 speciálními indexy:
rejstřík osobností, pojmů, geografických lokalit a společností a organizací.
| Hesla Lexikonu se stala
i základem religionistické sekce českých elektronických encyklopedií -
Diderot 2000 a
2001 ! |
detaily viz web-stránky:
http://www.cadpress.sk/sekty.htm
nebo
http://www.mujweb.cz/www/lexikon_ukazky
http://www.mujweb.cz/www/lexikon_index
Počítadlo funguje
od 07. 07. 2007
aktualizace 14 / 04 / 2009
