MUDr. Teodor Rosinský: ENERGOINFORMAČNÍ SYSTÉM  ČLOVĚKA / Choroby z nenávisti (uřknutí, očarování, prokletí) & PERSPEKTIVY PSYCHOTRONIKY / Psychotronika na prahu 21.století.

 

OBSAH:

 

Úvod 9

1. Zrození psychotroniky 12
1.1. Vznik psychologie 13
1.1.1. Hlavní psychologické školy 14
1.1.2. Zákonitý vznik psychologie 14
1.2. Vznik psychotroniky 15
1.2.1. "Mimopsychologické" školy 15
1.2.2. Zákonitý vznik psychotroniky 18
1.2.3. Okolnosti vzniku psychotroniky 21
Závěr k vývoji vědeckého myšlení 25

2. Širší pojetí lidské psychiky 26
2.1. Vědomí podle B. Kafky 26
2.1.1. Esplana 27
2.1.2. Protosplana 28
2.1.3. Protonace 29
2.2. Vědomí podle F. Kahudy 30
2.2.1. Tempor a mentor 30
2.2.2. Šestý smysl a 3. signální soustava člověka 31
2.2.3. Komplexní mentální struktura 31
2.3. Vědomí a rozšířené vědomí [podle 2] 32
2.4. Diferenciace vědomí [podle 6] 35

3. Širší pojetí lidské psychiky a psychologie 37
3.1. Gestaltismus a širší pojetí lidské psychiky 39
3.2. Celostní psychologie a model širšího pojetí lidské psychiky 41
3.3. Širší pojetí lidské psychiky a kognitivní psychologie 42
3.4. Behaviorismus a širší pojetí lidské psychiky 45
3.5. Humanistická psychologie a širší pojetí lidské psychiky 47
3.6. Transpersonální psychologie a širší pojetí lidské psychiky 49
 

4. MODEL širšíHO pojetí lidské psychiky 52
4.1. Model psychiky a B. Kafka, C.G. Jung, S. Freud a S. Grof 53
4.2.1. Lidská psychika podle C.G. Junga 55
4.2.2. Lidská psychika podle S. Freuda 58
4.2.3. Lidská psychika podle S. Grofa 61
4.2.4. Lidská psychika podle B. Kafky 75
4.3. Psychické funkce, děje a činnosti 87
4.3.1. Psychické funkce, děje a činnosti podle C.G. Junga 87
4.3.2. Psychické funkce, děje a činnosti podle S. Freuda 89
4.3.3. Psychické funkce, děje a činnosti podle S. Grofa 90
4.3.4. Psychické funkce, děje a činnosti podle B. Kafky 91
4.3.5. Zobecnění psychických funkcí, dějů a činností 93

5. Mimovědomé interakce psychiky 109
5.1. Mimosmyslové vnímání 110
5.2. Mimosmyslové interakce 112
5.3. Mimosmyslové schopnosti 113
6. MIMOVĚDOMÉ  (PODVĚDOMÉ, SUBLIMINÁLNÍ) VNÍMÁNÍ 115
6.1. Mimovědomé − mimosmyslové interpretace 117
6.2. Priority mimovědomého vnímání 118
6.2.1. Faktory odsunující mimosmyslové vnímání do pozadí: 121
6.3. Humanistická psychotronika 123

7. Koncept humanistické psychotroniky 125
7.1.  Extramentalita a extramundalita psychiky 130
7.2. Magické myšlení 141
7.3. Bytí v lidské psychice 145
7.4. Extrapolace extramundality 149

9. Korektivní percepce 154
9.1. Psychofyzický problém 155
9.1.1. Psychosociální problém 161
9.1.2. Psychofyzikální problém 161
9.1.3. Psychotronický problém 162
9.1.4. Psychosomatický problém 165
9.1.5. Psychoenvironmentální problém 165
9.1.6. Psychopersonální problém 166
9.1.7. Psychotronická a kauzální interakce 167
9.2. Kognitivní věda 169
9.2.1. Ošizená věda 169
9.2.2. Kognitivní přístup 171
9.2.3. Informační věda a informace 175
9.2.3. Introverze a extroverze lidské psychiky 177
9.3. Percepce – vnímání 178
9.3.1. Percepce – vnímání v širším pojetí lidské psychiky 179
9.3.2. Korektivní percepce 1. řádu – „smyslové“ vnímání 184
9.3.3. Korektivní percepce 2. řádu – „mimosmyslové“ vnímání 186
9.3.4. Klasifikace forem korektivní percepce 192
9.3.5. Malá rekapitulace 201
9.3.6. Percepce a kognitivní psychologie 205
9.3.7. Smyslové vnímání 208

10. Klasifikace psychického prožívání 211
10.1. Psychologické směry a lidská psychika 211
10.2. Psychospirituální prožitek 213
10.2.1. Psychospirituální krize 217
10.3. Fenomén psychického zrcadla 224

11. Pansofie psychotroniky 230
11.1. Svět a jeho chápání 231
11.1.1. Středověké myšlení 233
11.2. Pansofická psychotronika 235
11.2.1. Sémantický výklad slova psychotronika podle Rejdáka 235
11.2.2. Psychotronika s duší a bez duše 236
11.3. Středověká filosofie 242
11.3.1. Pojem primární informace podle dobových představ 243
11.3.2. Terciální informace je idea abstractum konkrétum 245
11.3.3. Energie a hmota, rozum a víra 247
11.4. Pansofie duchovědné psychotroniky 249
Doplňky 251
 

A. 
Stručný přehled psychotroniky 251
1. Výchozí předpoklady psychotroniky 252
2. Psychotronické jevy 254
3. Praktická psychotronika 257
4. Teoretická psychotronika 259
5. Historie studia problematiky psychotroniky 262
6. Psychotronika v Čechách 266
 

B. 
Psychotronika v české společnosti 270
1. Klasifikace pojetí psychotroniky 271
2. Psychotronika podle badatelů 275
3. Základní psychotronické jevy 279

C. 
Informační fyzika 281
1. Informace 281
2. Stonierovo pojetí informace 283
3. Informace − fyzikální veličina 287
4. Informační fyzika a psychotronika 289
Souhrn 292
Korektivní percepce 295
Závěr 297
Použitá literatura / citované prameny: 298

 

české   vydání    ISBN 978-80-88969-33-4 PC: 199 Kč 180 stran / formát A5, brož.

 

/... ... /   Pro ilustraci uvádím netypický případ:

 Manželé-intelektuálové udržovali dlouholeté přátelské kontakty s jiným podobným manželským párem, i jejich děti školního věku si spolu hrávaly a navštěvovaly se. Tito druzí manželé měli chatu na venkově, kde se obě rodiny často scházely. Jednou je opět pozvali k návštěvě chaty, s tím, že jejich další přítel, kterého znali zběžně i pozvaní manželé, by měl předvést něco mimořádného. Ukázalo se, že šlo o rozezvučení sady tibetských mís s nějakými mantrami. Nic netušící manželé se najednou stali svědky jakéhosi zasvěcovacího rituálu a až dodatečně pochopili, že jejich přátelé i ten další známý byli členy nějakého společenství, které nebylo přímo buddhistické, ale nějakou synkretickou sektou, a bez jejich souhlasu chtěli do toho zapojit i je. Manžel se vzepřel a zůstal jen nezúčastněným pozorovatelem, paní se však podřídila rituálu ze zvědavosti, včetně nějakých manipulací typu masáží od toho známého, dýchacích a jiných rituálů. Hned potom u ní nastaly jisté vegetativní těžkosti, ale nepřipisovala tomu význam. Po několika dnech se však všechno vystupňovalo, začaly stavy úzkosti, nespavosti a prohlubovala se deprese, objevily se sebevražedné myšlenky a jednou skoro vyskočila z okna, v poslední chvíli ji zachránil manžel. Psychofarmaka nezabrala, prošetření skončilo jasným nálezem vodorovného napojení. Jelikož ona sama neměla zájem v kontaktu s tou skupinou pokračovat, bylo možné učinit zákrok na zrušení napojení, což se i stalo. Dostala velmi jasné a přísně instrukce ohledně zákazu jakékoliv i minimální snahy o kontakt s kýmkoliv z té společnosti a odmítnutí jakékoliv jejich snahy o kontakt s ní. Dodržovala to několik týdnů, oni se neozývali, věděli o jejím stavu a možná cítili spoluzodpovědnost. Ona si však po čase vzpomenula, že jejich děti měly nějaké problémy a tak celkem bez uvažování vytočila telefonní číslo té druhé paní a informovala se ohledně jejích dětí, rozhovor samozřejmě pokračoval, zmínily i toho známého s tibetskými mísami, dokonce se dohodly na střetnutí jejich dětí. Ještě v ten den se obnovily problémy, nabraly akutní ráz a následujícího dne se opět objevilo sebevražedné nutkání, které jakž-takž překonala, ale žádala zase pomoc, protože cítila, že by další nutkání už nezvládla. Nález byl obnovený, jakoby pevnější, ale jelikož její postoj byl opět vůči oné společnosti odmítavý, byl možný druhý zákrok. Po něm konečně pochopila, co je to absolutní moratorium na kontakty, a stav zůstává normální už pár let.

 

/...../

Specifické varianty zaklínání v jiných kulturách: Sem lze zařadit mnohokrát popsanou, i když mnohdy nekorektně, trestnou praktiku některých původních kmenů Austrálie, tzv. ukázání kostí, což je vlastně kolektivní zaklínání vykonané po rozhodnutí soudního tribunálu jako trest za závažný zločin dle jejich zvykového práva. V seriozní literatuře není tento právně-trestní institut, prý vykonávaný občas i v současnosti, podrobněji rozebrán a nebudu se jím blíže zaobírat, protože jsme se s konkrétním případem poškození nesetkali (jelikož je prý na 100 % smrtelný, asi by se to ani nedalo). V mnohých náboženstvích v Asii, Africe, Karibské oblasti i Oceánii jsou chrámy a obdobné rituální posvátné místa chráněna před nevhodným chováním návštěvníků, především cizinců, neboť domácí se tak svatokrádežně nechovají, a to tak, že strážci ví, jak výtržníka potrestat právě použitím zaklínání. Podobně je nebezpečné z nevědomosti a evropanské povýšenosti narušit lidové rituály a zvyky. O neblahých až smrtelných následcích takového počínání Evropanů a Severoameričanů (typických svým zcela neodůvodněným povýšenectvím vůči jiným kulturám) jsou k dispozici podrobné referáty poškozených i terapeutů. Shodné případy jako je následující příklad hlásili i terapeuti ze zahraničí, i se stejným výsledkem.

Příklad na ilustraci: Manželský pár z Německa byl na turistické cestě po jižní Asii, kromě jiného navštívili i Malajsii. Tam v rámci potulek jen oni dva navštívili nějaký chrám na venkově, kde vešli i do místnosti, kam neměli přístup kromě kněze ani místní. Strážce chrámu je vyháněl a oni se tvářili, že tomu nerozumí, protože obsah té svatyně byl zajímavý; strážce tedy zavolal kněze, asi kahunu, který se je snažil vypoklonkovat, ale oni místo opuštění chrámu dokonce vzali do rukou nějaké sošky, což vyvolalo hněv kahuny a ten prý vyslovil nějakou formuli a přitom ukazoval na ně. Potom odešli a považovali to za žertovné zpestření namáhavé cesty. Po návratu domů, asi pět dní po té příhodě propukly u obou bolesti v celém zažívacím traktu, se zvracením, průjmy a teplotami. Přirozenou reakcí byla obava z nějaké infekce, vyšetření to však neprokázala a běžná léčba infuzemi nepomáhala. V takovém stavu požádala ta paní o pomoc. Výsledek diagnostiky byl jednoznačný, šlo o zaklínání zhoubnějšího typu než je běžné v Evropě. Proto jsem kromě úpravného zákroku doporučil paní, která pochopila, co vyvedli, i olitování činu. Její manžel však požádat o pomoc odmítl s tím, že nevěří ani na zaklínání ani na jinou léčbu než v nemocnici. Po dalších deseti dnech byla paní zdravá jen po zavodňovaní a vitamínech, její manžel po 12 dnech od prvních příznaků zemřel na rozvrat metabolizmu. Oba byli ve středních letech a předtím celkem zdraví.

 

 

Rozmanitost nálezů co do místa a složení zdrojů, situací a okolností, i s kuriózními detaily demonstruji zde na vícero případech:

Jeden léčitel si všiml, že jeho blízcí příbuzní, manželé středního věku, začali trpět rozličnými nakupenými chorobami. Ostatní členové rodiny, jejich děti ve školním věku a s nimi žijící babička, však byli zdraví. Léčitel měl podezření na nějaké vnější vlivy, jako příbuzným se jim však nesnažil pomoci i když ho o to žádali, a odkázal je na nás. V té době právě probíhal pokračující kurz naturální medicíny pro lékaře a tak jsem případ vybral na praktickou demonstraci diagnostiky před posluchači. Prošetření zjistilo vliv z místa a lokalizace odhalila tři zdroje v zahradě u domu, v letní kuchyni a v dřevníku. Překvapivě se přihlásil jeden z posluchačů, šlo o obvodního lékaře z oné vesnice, který případ znal a nevěděl si s ním rady. Po dohodě potom šli spolu s tím léčitelem prověřit na místo přítomnost určených lokalit nálezů. Bez problémů našli na určeném místě v zahradě pod jednou větší okrasnou rostlinou zakopaný sáček s typickým obsahem kostí a hřebíků, v dřevníku byl zdroj signalizován na úrovni povrchu země, což je nezvyklé, ale našel se tam skutečně, položený pod velkým špalkem na štípání dřeva. Třetí zdroj se signalizoval v letní kuchyni v souřadnicích odpovídajících spodní skříňce starého příborníku. Tam však tito dva hledači nic nenašli. Oba však znali metodiku lokalizační diagnostiky a na místě identifikovali jiné místo zdroje − na zadní straně příborníku. Poté, co ho odsunuli od stěny, našli tam zavěšený pytlík se sušenými rostlinami, nitkami a kůstkami. Když šli všechno spálit, ozvala se babička, že ničí štěstí rodiny, protože ona dostala tyto věci, aby je poukrývala, že jim přinesou štěstí a proto, když viděla co hledají, chtěla zachránit aspoň jeden zdroj a přemístila ho v tom příborníku. Někdo tedy využil naivitu staré paní k šikovnému a bezpracnému deponování zdrojů do blízkosti domu. Zlikvidovaly se dříve než se jejich účinek projevil u dětí i samotné staré paní.

Rodina s dětmi se po nastěhovaní do čerstvě dostavěného, ale ještě nedokončeného domu začala po pár měsících cítit špatně, nejprve onemocněli rodiče a potom i děti. Při diagnostice byl zdroj s typickými následky a nálezy lokalizován na jednom místě na dvoře. Domácí zjistili, že je tam ještě stále nezabetonovaná šachta vedoucí k přívodovému a odpadovému vodnému potrubí. Vzhledem k přesné lokalizaci se do ní podívali a našli zespodu mezi dvěma rourami, tedy shora nepostřehnutelně uloženou, kouli toaletního papíru (nepoužitého), v níž byl v hadříku zabalený asi tucet nových velkých hřebíků, namířených hroty na dům. Po likvidaci nálezu se zdravotní stav všech upravil.

Stavební podnikatel se nastěhoval s rodinou do novostavby, kterou stavěla jeho firma. Po třech měsících začaly u něj i manželky chorobné příznaky. Po neúspěšné běžné léčbě hledal pomoc a zjistilo se očarování s lokalizací ve vnějším betonovém schodišti. Dal ho hned rozbourat a našli tam zabetonovanou kovovou rourku, vyplněnou známou směsou typických materiálů. Šlo tedy o zcela nový zdroj ukrytý moderně.

Muž a jeho děti ve školním věku měli zdravotní problémy, manželka tvrdila, že je zdravá. Prošetření zjistilo zdroj v příčné zdi mezi místnostmi. Po rozbourání určené části zdi, asi metr nad podlahou, našli pod omítkou ve zdi v místě odstraněné půlcihly tmavou směs cementu a zeminy s nasekanými kostmi a malými hřebíčky. Po zlikvidovaní zdroje se stav postižených začal upravovat, přičemž manželka tehdy už byla ve velmi špatném stavu, diagnostikovali jí zatajovanou a tedy neléčenou gynekologickou formu rakoviny v infaustním stavu. Těsně před smrtí vyznala manželovi, že o očarování věděla, udělal to její otec při stavbě domu s tím, že to mělo podle něho působit jen na zetě, kterého nenáviděl i s celou jeho rodinou. Svoje onemocnění brala jako trest za spolupachatelství. Na jejím pohřbu otec před všemi přiznal co učinil a vzal na sebe vinu za smrt dcery. Její onkologické onemocnění však zřejmě nezapříčinil jen samotný vliv z místa, mohl ho nanejvýš zkomplikovat.

Rodina v činžáku měla pro vnější vliv typické zdravotní problémy. Dodatečně si vzpomněli, že tyto problémy začaly asi tři měsíce poté, co přistihli jejich uklizečku při krádeži a propustili ji. Klíče od bytu jim však vrátila o něco později. Zdroj byl lokalizován na úrovni podlahy v obýváku, předpoklad tedy byl, že je připevněn zespodu koberce. Tam však nebyl nalezen ani při kompletním prozkoumání. Objevili však, že je cosi nacpáno  v milimetrových škvírách mezi parketami. Po vytrhání parket v ploše asi půl metru čtvercového, podle lokalizačního signálu, našli mezi parkety vtlačenou vazelínu s nadrobno posekanými kostmi. Po likvidaci parket i seškrabané horní vrstvy podkladového betonu se jejich zdravotní stav upravil.

Manželé-lékaři v Německu s 12letou dcerou měli asi rok zdravotní problémy bez jasné diagnózy navzdory množství vyšetření a konzultací s kolegy. Diagnostika zjistila typický nález. Lokalizace zdroje na stěně v ložnici přesně odpovídala místu, kde měli jako suvenýr zavěšený první pár bačkůrek své dcerky. Zpočátku matka odmítla pro ni absurdní představu, že by tyto papučky mohly být nosičem zdroje. Když papučky přece jen pozorněji prohlédli, našli v přední části jedné z nich, tedy na místě při letmém pohledu nepostřehnutelném, zalepený papír s jejich příjmením a pod ním kousek drátu omotaný nitkou. Šlo tedy o tradiční materiál na profesionální artefakt s dosahem asi 4 metry, což odpovídalo místu postelí. To příjmení rodiny bylo asi regionální zvyklostí. Po spálení oné papučky, neboť druhou si chtěla matka za každou cenu ponechat, se v průběhu měsíce zdravotní stav všech tří upravil. Na spálení dětské koženkové papučky prý spotřebovali asi 10 l petroleje, tak problematicky hořela. Tím se dokázala správnost záměru likvidace celé papučky, i když matka zpočátku souhlasila jen s likvidací toho nalepeného papírku a vlastního zdroje. Bylo však nanejvýš pravděpodobné, že určité strukturální změny hmoty nastaly i v té papučce a tudíž by se sice v případě jejího ponechání účinek působení asi zmenšil, ale úplně neodstranil, což se potvrdilo právě těmi příznaky extrémně snížené hořlavosti, uvedenému materiálu celkem neodpovídajícími.

Tato řada příkladů měla ukázat nejen šířku sortimentu nálezů zdrojů, ale i nutnost individuální variability samotného diagnostikování a občas i úpravy zabezpečujícího postupu.

Ještě bych uvedl dva případy onoho vnějšího vlivu, kde si shoda okolností zahrála ještě složitější hru:

V rodině, tedy v jednom domě, měla zdravotní problémy jen jedna osoba – mladá dcera majitele. Projevovaly se jako onemocnění štítné žlázy bez možnosti stanovit přesnou diagnózu. Vzhledem k zmíněnému údaji jsme mohli předpokládat jiný poddruh očarování, ale nález neadresnosti vlivu to vylučoval. Při práci s plánem se však jev vysvětlil. Nenašel se žádný zdroj na dvoře, zjistil se jen dosah vlivu, jehož zdroj byl vzdálen přes 20 metrů a zasahoval v oblouku přes malou předzahrádku do jediné místnosti domu na vzdálenost maximálně jeden a půl metru. Přesně v tomto místě dosahu měla poškozená postel. Zdroj ležel zřejmě přes ulici, asi v předzahrádce protějších sousedů. Vzhledem k nedobrým sousedským vztahům – ani se nezdravili – nebylo možné nějaké dorozumění o likvidaci zdroje, a samozřejmě ani prošetření někoho z onoho protějšího domu, takže zůstalo jen jedno řešení – přestěhovat postel na opačnou stranu místnosti spod předního okna, a zakázat domácím vstup na to místo. Štítná žláza se upravila i laboratorně za pár týdnů.

V dalším případě šlo 16letého chlapce, který byl také postižen jako jediný z rodiny v domě. Měl zjištěné nenormální hodnoty hypofyzárních hormonů bez vzájemných souvislostí a vypadávání vlasů. Endokrinologové ani dermatologové nemohli pomoci. Nález byl shodný jako při předcházejícím případě, ložisko však bylo asi velmi staré, neboť mělo malý dosah – jen asi 5 metrů, a jelikož se nacházelo asi 4 metry od domu, zasahovalo jen právě tu část domu, kde chlapec spával. Vyšetření se provádělo v zimě, dvůr byl pod sněhem a na místě zdroje byl navíc betonový chodník. Chlapec tedy zatím, než bylo možné zdroj vykopat, změnil aspoň umístění postele a jeho stav se už upravoval. Sehnali si sbíječku, aby mohli odstranit z určeného místa beton, ale ke všeobecnému překvapení byl beton, hrubý asi 15 cm, přesně nad místem zdroje tak narušený, že ho rozbili několika ranami krumpáčem, ačkoliv hned vedle byl tak pevný, že by i pneumatická sbíječka měla co dělat. Tento fenomén si nedokážeme vysvětlit. Samotný zdroj ležící půl metru pod betonem byl už jen zbytkový, asi 80letý; železo téměř jen ve formě rzi, vše ostatní kromě kostí zetlelé, kosti byly evidentně lidské. Po likvidaci nálezu v ohni se chlapec rychle uzdravil, vlasy mu dorostly.

 

 

Avizované samostatné pojednání o tomto poddruhu vnějšího vlivu s odchylkami a zvláštnostmi v jednotlivých importovaných případech lze ještě rozdělit na několik podskupin, k nimž uvedu vždy po jednom příkladu. Nejméně odlišný je vlastně profesionálně předělaný zdroj neodlišující se od našich zvyklostí, ale jednak jednoznačně motivovaný konkurenčním bojem a jednak zahraniční provenience.

Případ pro ilustraci: Muž středního věku, vedoucí pracovník slovenské pobočky nadnárodní obchodní společnosti měl díky výborným manažerským výsledkům postoupit na vyšší funkci v zahraničním ústředí společnosti po odchodu aktuálního šéfa do důchodu. O toto místo měl však zájem i zástupce odcházejícího šéfa, jenž se prý opakovaně vyjádřil, že nedopustí, aby ho přeskočil nějaký přivandrovalec z Východu. Osobně se znali, nebyli však v nějakých bližších vztazích, proto byl náš pacient překvapen, když mu dotyčný konkurent přišel osobně poblahopřát k jeho neokrouhlým narozeninám a přinesl mu láhev nějakého drahého koňaku. Láhev si pacient vzal domů, neotevřel ji, měl ji však odloženou s jinými lihovinami v pokoji. Asi po třech měsících u něho začaly − z plného zdraví − typické a v jiných případech zmíněné kombinované tělesné problémy s nejistými, odchylnými laboratorními nálezy, hematologickými i biochemickými, a navíc rozkolísaným krevním tlakem. Běžná symptomatika nezabírala. Identifikace poddruhu vlivu i té láhve jako zdroje měla běžný průběh – nebývá zvykem, aby někdo předem, i navzdory informovanosti o podstatě tohoto poddruhu očarování, identifikoval či aspoň podezříval nějaký předmět, a pokud ano, pak obyčejně podezřívá něco, co se jako zdroj neukáže, avšak po identifikaci skutečného zdroje se mu ihned vynoří celý zapomenutý děj a souvislosti spjaté s daným předmětem. To se odehrálo i v tomto případě, dotyčný si hned dal dohromady konkurenční situaci atd. Spálil se i koňak – nechtěl hořet sám, museli ho smíchat s benzínem; opálila se i láhev, kterou oheň úplně zdeformoval. Všechno se upravilo. On však nakonec, poučen metodami pánů z ústředí, tu vysokou funkci nepřijal, takže to konkurentovi to vyšlo. S hrůzou si však představil, co by se asi  stalo, kdyby byl z toho koňaku pil. To nevíme, ale než by ho byl zmetabolizoval, asi by to bylo velmi nebezpečné.

Následuje varianta, při které je aspoň hned známý pachatel i čas, byť jeho schopnost rychlého předělání hmoty zůstává skrytou, je specifická, i když není už také ojedinělá.

Případ pro ilustraci: Mladá vysokoškolačka byla jeden rok na zahraničním studiu v Moskvě. Tam měli studenti přímo v areálu univerzity jednu kavárničku, kde se scházeli s mladšími učiteli. Ona tam chodívala zřídka, ale krátce před ukončením pobytu v Moskvě se tam dala zlákat na takovou rozlučkovou party. Občas tam navzdory akademické půdě chodívala jedna místní Rómka a za rubl hádala z dlaně. Právě když tam bylo toto děvče, přišla a kromě jiných vyzvala i naši dívku, aby si dala hádat. Spolužáci ji hecovali, aby tak udělala, že se aspoň dozví, co ji čeká po návratu domů. Brala to jako recesi, a dala si tedy na ruku rublovou bankovku, ta hadačka ji z její dlaně stáhla, chytila její ruku a vykládala běžné fráze o štěstí a rodině. Bezprostředně potom si však děvče všimlo, že mu chybí na ruce zlatý prsten s rubínovým očkem, který tam určitě předtím měla. Vykřikla a ta hadačka se v mžiku snažila utéci, ale všiml si toho jeden asistent a zastavil ji. Přinutili ji, aby prsten vrátila. Udělala to s nějakým nenávistným zamumláním tak, že prsten vytáhla z kapsy v některé spodní sukni a hodila ho na zem. Než ho někdo v tom zmatku zdvihl, utekla. Při pádu na zem se z očka odštípl malý kousek, proto ho děvče více nenosilo. Na toto všechno si však studentka vzpomenula až po odhalení zdroje problémů, které se u ní objevily asi dva měsíce po návratu z Moskvy, a to jako stav podobný začínající leukémii s podezřelým krevním obrazem a typickými příznaky slabosti atd. Jako zdroj byl lokalizován ten prsten odložený doma ve skříňce. Po jeho přepálení se během pár týdnů krevní obraz i příznaky upravily a bralo se to oficiálně medicínsky jako imunitní reakce na změnu místa s neurotickou reakcí.

Případy, které jsme po opakovaném výskytu nazvali nepřímou adresností, se odlišovaly i profesionalitou respektive neprofesionalitou původu a dalšími specifiky. V konkurenčním boji a s ním spojených podnikatelských machinacích je pro zadavatele zřejmě výhodné, když si dá předělat (upravit) nenápadné drobné užitkové předměty, které může darovat v rámci přátelsky podbarvených obchodních styků, aniž by musel předem určovat adresáta. To je jedna varianta, která se u nás objevuje od začátku století.

Případ pro ilustraci: Manželka podnikatele požádala o pomoc poté, co měla už několik týdnů zdravotní problémy dýchací i trávicí s typickými zmíněnými charakteristikami. Při diagnostice a lokalizaci zdroje se ještě nedalo tušit, že jde o takovýto, tehdy ještě nezvyklý případ. Jako zdroj byla identifikována malá šperkovnice ze dřeva, ozdobená a uvnitř vystlaná sametem. Nedostala ji však jako dárek ona, nýbrž její manžel a to od obchodního partnera z Ukrajiny při uzavření smlouvy. Dárce prý zvlášť poznamenal, že je na odložení manžetových knoflíků. Jelikož manžel té paní žádné manžetové knoflíky nepoužíval a neměl, dal šperkovnici manželce. Ta ji zpočátku odložila prázdnou. Po několika týdnech se zjistilo, že onen partner z Ukrajiny je podvodník, který okradl zdejší firmu o značnou částku, jeho firma neexistuje a on sám používal falešné doklady. Jediné, co po něm zůstalo, byla ta šperkovnice. Někdy v době, kdy se na ten podvod přišlo, si do ní paní odložila náušnice. Asi po dvou měsících začaly její problémy. Po spálení šperkovnice se stav upravil. Podstatu případu i po konfrontaci s pozdějšími podobnými případy chápeme tak, že tyto věcičky, profesionálně předělané zřejmě šikovnějšími mistry než jsou u nás, se aktivují vůči konkrétní osobě až tehdy, začne-li je používat, tedy jako v tomto případě, dá tam něco, co nosí na těle. Z tohoto aspektu bylo srozumitelné, proč onen dárce zmínil právě manžetové knoflíčky, což znamená skryté nabádání na použití dárku tím mužem. Kdyby dotyčný začal dárek používat − podle očekávání dárce − hned po jeho obdržení, v době, kdy se přišlo na podvod, byl by měl tehdy takové zdravotní problémy, že by mu dlouhodobě nedovolily zaobírat se tím podvodem.

 

 

Pravděpodobně shodná motivace byla v pozadí případu, který byl v naší praxi ojedinělý a svou bizarností skutečně výjimečný. Ukazuje na rozmanitost přesahující i bujnou fantasii spisovatele, a i když z jednoho případu nelze dělat žádné zevšeobecnění, uvádím ho jako příklad:

Manželé v diplomatických službách byli 8 let v jedné jihoamerické republice. Během toho pobytu v 80. letech se manželka věnovala sbírání původního indiánského umění, především malých sošek, figurek lidí i starých božstev z rozličných materiálů, starožitných i současné ruční výroby. Nasbírala jich asi 200 kusů a naplnili jimi celý velký kufr, a tak si je i dovezli po ukončení pobytu na Slovensko. Jako diplomati bydleli předtím ve služebním bytě ministerstva a takový zařízený byt jim dali zase k dispozici i po návratu. Kufr se soškami zůstal zavřený, nebylo je kde rozestavět. Jen několik měsíců po návratu začaly nejprve u manželky, později i u manžela rozličné tělesné problémy. Ona byla i předtím neurotická, takže svoje příznaky zpočátku brala jako adaptační problémy spojené s chladnějším klimatem, ale když se problémy objektivizovaly na štítné žláze i jinak endokrinologicky, a když potíže začaly i u manžela, hledali pomoc a tak se dostali k dobrému známému, jenž se zaobíral touto problematikou i prakticky vedle své řídící funkce, a ten na jejich žádost zjistil, že jsou oba pod vlivem nějakého zdroje, který však neuměl určit, neboť nešlo o nic obvyklého. Prošetření zjistilo vlivy na obou (což bývá při adresných vlivech samozřejmě jen zřídka a každý má tehdy ten „svůj“ zdroj nezávisle na druhém), přičemž adresnost anebo neadresnost nevycházela jednoznačně. Lokalizace přinesla další překvapení. Zdroje se signalizovaly dva a šlo o obyčejné masově vyrobené reprodukce Panny Marie a Ježíše, které si paní koupila hned po návratu, protože na ambasádě nemohli mít nic podobného v bytě a chybělo jí to. Nález byl naprosto absurdní, takže jsme hledali dále. Při zcela jiných uspořádáních případů a jiných druzích vnějších či jiných vlivů jsme občas narazili na fenomén odrazu, kdy se nějaký lokalizovatelný vliv úplně mechanicky odrážel od zrcadel anebo jiných podobných ploch či zvláštních tvarů, samozřejmě tam vždy šlo o jevy fyzikální a nikoli o očarování. Metodika sledování zdroje takového signálu před jeho odražením se tedy zkusila také zde a ukázalo se, že tyto obrázky – nezasklené, takže nešlo o žádný opticky vysvětlitelný odraz – skutečně jakoby zesilovaly a odrážely přicházející signál směrem na manželské postele, oproti nimž byly na stěně zavěšené, přičemž odražený signál přicházel spod postele. Až potom jsme se dozvěděli, že ten kufr se soškami mají odložený pod postelí a tedy vlastní vliv vychází z kufru. Sošky měli už dávno na ambasádě, kde nic nevyvolaly, identifikovat tu jednu či více problematických sošek mezi dvěma stovkami by bylo distančně obtížné, takže jsme to nechali jako poslední možnost a uvažovalo se, proč se tu spustil ten odraz a co je takového na těch obrazech, aby mohly být zprostředkovatelem odrazu anebo vzbuzovatelem probuzené aktivity některé sošky. Konečný verdikt zněl: jelikož kufr není kam dát a nechtějí se jeho obsahu zbavit ani za cenu choroby, třeba přesunout ty obrázky do druhé místnosti. Zjistili jsme, že dosah působení sošek je okolo 5 metrů, takže se obrázky přenesly do druhé místnosti nad tuto vzdálenost. Experiment vyšel, problémy pominuly. Bylo tedy jasné, že některá soška je tvůrcem tak předělaná, aby se aktivovala křesťanskou symbolikou. Byla to samozřejmě hypotéza, ale protože problémy pominuly, více jsme nemohli experimentovat. Asi po dvou letech se však tito manželé ozvali znovu, problémy se vrátily. Mezitím se přestěhovali do jiného bytu, ale kufr se soškami zůstal i tam pod postelí, žádné křesťanské symboly však v ložnici neměli. Nová diagnostika, nová lokalizace, stejný nález – v kufru se zase něco aktivovalo, místo odrazu však bylo jiným směrem a ve výšce okolo 60-70 cm nad podlahou přes 4 metry od kufru. Na určeném místě měli ve vedlejší místnosti na stolku položený bronzový křížek v podstavci, koupený a tam umístěný asi dva měsíce před začátkem nové vlny problémů. Hypotéza se potvrdila, přesun křížku na druhou stranu místnosti, do vzdálenosti nad 6 metrů od kufru, znamenal zase úpravu problémů. Tady by bylo na místě říci pro odbornou knížku nevhodné heslo „Kdo to nezažil, neuvěří“.

 

KRITIKA  A  ANTIKRITIKA

 

V průběhu mnohých let jsme při publikovaní částečných teoretických poznatků anebo faktů z problematiky EIS zakusili přímo či nepřímo více kritických postojů, z nichž byly některé, především ze strany fyziků, oprávněné – a v dalším jsme takovéto podněty využili na změnu paradigmatu teoretických východisek – ale bylo dost i takových kritických vyjádření, která se ukázala jako pouhý produkt nedostatečných vědomostí o problematice, a to jednak z pozic materialistické vědy a redukcionistické medicíny, jednak ze strany rozličných ideologických seskupení.

Považuji proto za vhodné ve formě kritických poznámek a odpovědí na ně předejít zbytečným nedorozuměním, která vlastně už v různých situacích odzněla a bylo by záhodno, aby se neopakovala znovu a znovu kvůli nedostatku informací.

 

Kritika:  Celá teorie je vyspekulovaná a nemá oporu v současné fyzice.

Antikritika: I když při postupném vytváření teoretického zevšeobecnění jevů, které jsou v praxi dávno známé, ale jejich interpretace osciluje mezi fantazií a popíráním, jsou nutné i některé myšlenkové experimenty, nejde o spekulace, nýbrž o tvořivé racionální postupy. Fyzika se rychle vyvíjí a přichází stále s novými poznatky, jež mnohdy předcházející koncepce doplňují anebo dokonce vyvracejí. Hovořit o současné fyzice při takové její dynamice je nepřesné. Mnohé naše hypotézy (zdůrazňuji, že nikdy nešlo o tvrzení na úrovni fyzikálních faktů) však velmi dobře zapadají do některých nových poznatků kvantové fyziky. Posouzení je však věcí fyziky, což je v budoucnosti možné. Je však možné i to, že budoucí poznání zkoriguje současné naše hypotézy i fyzikální poznatky. Korektní je však to, že pokud fyzika (navzdory přáním některých redukcionistických fyziků) nezůstává stát na dosud získaných poznatcích, nemůže ani psychotronika jako teoretický obor dogmaticky uplívat na dosavadních poznatcích. Ty vycházejí z faktů, jimiž bohatě oplývá energoinformační medicína, a které je nutné vysvětlit.

 

Kritika:  Z hlediska medicíny všechny alternativní metody odporují modernímu principu medicíny založené na důkazech a nemají v seriozní lékařské praxi místo.

Antikritika: Takovéto rigorózní tvrzení bývá časté a proto je třeba odpovídat postupně na všechny jeho prvky. Neznámo z čího podnětu pojem alternativní medicíny či alternativních metod vznikl, prostě je nějaké roky zde. Možná to první použivatel bral doslovně a předpokládal, že nějaké jím vyvinuté metody jsou alternativou –ve smyslu: buď běžná medicína anebo jeho postupy, žádná spolupráce – a tedy něčím jiným, podobně jako se nyní používá pojem alternativní zdroje energie. Mnohé postupy, zastřešované názvem naturální medicína podle slovenského konceptu, včetně energoinformační medicíny, nemohou a nemíní být nějakou alternativou. Jednak plně respektují všechny principy a výsledky běžné akademické medicíny, jednak svoje postupy používají tam, kde běžná medicína nemá úspěchy; kde nedokáže kvůli specificitě svých metodik diagnosticky zachytit ta fakta, jež v podstatě znemožňují efekt léčby běžnými postupy anebo tyto postupy běžné medicíny mají takové riziko nežádoucích účinků, že je nutné použít postupy bez takového rizika a se stejným potenciálním efektem. Konkrétně problematika EIS v prezentovaných širokých souvislostech je připravená na úplnou integraci do jediné medicíny, ne jako alternativa, nýbrž jako její součást, což už někteří lékaři bez zbytečné publicity i v praxi aplikují pro dobro pacientů.

Idea medicíny založené na důkazech (z USA jako evidence based medicine) vycházela z nutnosti odborně podloženého prověřování účinnosti a bezpečnosti léků, chrlených mnohými farmaceutickými firmami a nevhodně zkoušených a prezentovaných. Proto se klade důraz na dvojité slepé, placebem kontrolované zkoušení, rozsáhlé metaanalýzy a široké statistické vyhodnocení. Zakrátko po rozběhnutí takových projektů se však ozvali i kritici, jednak proto, že tak se nedají vyhodnocovat mnohé jiné léčebné postupy, kde nelze použít placebo ani dvojité slepé postupy, například psychoterapie, chirurgické zákroky anebo i energoinformační zákroky, jednak proto, že tyto novouznávané přístupy neberou vůbec do úvahy výchozí individuální situaci osobnosti a anamnézy pacienta, a tak jsou soubory pacientů zcela nesourodé a proto i celkové výsledky vlastně nedostatečně podložené. Energoinformační medicína, shodně jako zmíněné jiné léčebné postupy, celkem logicky nemůže být prověřovaná dvojitými slepými zkouškami ani z hlediska metodiky, ani etiky, je však neustále prověřovaná praktickými zkouškami.

Lékaři, kteří se zúčastnili kurzů a seminářů o této tematice, i když se tam někteří přihlásili jen ze zvědavosti, po absolvování pochopili souvislosti, mnozí si to začali prakticky zkoušet a někteří tyto postupy integrovali do svojí praxe v různých oborech klinické medicíny. Ti, kteří se ještě neodvážili sami v tom prakticky něco dělat, si osvojili aspoň diagnostiku a zjištěné případy posouvají kolegům, praktikujícím i léčebné postupy. Výsledky utvrzují všechny v potřebě pokračovat. Zprávy o tom se mezi lékaři šíří a o školící akce je stále dost zájemců, i když je školení relativně dlouhodobé a namáhavé kvůli nutnosti naladit se na jiný způsob medicínského myšlení. Slovensko, a přes nás i Česko, tak má podle vyjádření odborníků z EU prvenství v obohacení medicíny o další potřebný rozměr.

Kritika je zřejmě založena na bázi psychologických zábran přijetí něčeho, co nezodpovídá hrubě materialistickým tradicím staré západní medicíny a novějším transatlantickým redukcionistickým snahám trhově pojímaného zdravotnictví. Dostatečným motivem snah o znemožnění energoinformační medicíny může být také možná redukce objemu používaných léků jako důsledku jejího rozšíření. V zásadě se však při všech konkrétních projevech kritiky ze strany představitelů medicíny ukázalo, že neměli osobně dostatečné vědomosti o problematice a vycházeli jen z povrchních podkladů médií, jež skutečně bývají mnohdy na úrovni, která neodborností vyjadřování a často nesmyslnými tvrzeními takovou kritiku musí vyvolat. Někteří serioznější kritici po svém obeznámení se skutečně odborně podanými informacemi o problematice svoje kritická vyjádření korigovali.

 

Kritika:  Efekty všech zásahů na EIS jsou jen autosugestivní.

Antikritika: Pokud pacient ví, že je jakkoli léčen, dokonce nejen pokud tuto léčbu chce a věří-li jí anebo lékaři, nýbrž i pokud zůstává pasivní anebo vyjadřuje své pochybnosti o výsledku, podléhá v určité variabilní míře autosugesci. Týká se to i takových postupů, jako jsou operace, které se po rozřezaní kůže nakonec nemohly realizovat, ale pacient se zlepšil tak, jakoby byla operace úspěšně proběhla. Je tedy logické, že i postupy energoinformační medicíny mají schopnost podnítit autosugesci. V případech, kdy pacient ví, kdy se distanční výkon provádí a hned poté pocítí subjektivní úlevu, hodnotíme situaci jako čistou autosugesci, protože skutečný efekt se dostaví až po delším čase, potřebném na změny v těle po úpravném zásahu přes EIS a EIP, anebo prostřednictvím programu v informačním subsystému. Efekty u dětí v raném věku či u lidí v bezvědomí a efekty u zvířat, zaznamenané veterináři, však vyvracejí absolutizaci autosugesce jako jediného účinného faktoru a staví objektivní efekty energoinformační léčby na úroveň jakékoliv jiné léčby. Jako objektivizační fakta máme i materiální nálezy při lokalizaci očarování, pozitivní historická fakta při vnějších vlivech spuštěných v dávnější minulosti a objektivní fenomény vyskytující se často při likvidaci materiálních zdrojů nepříznivých vlivů.

 

Kritika:  Léčitelé manipulují psychikou lidí jen pro zisk.

Antikritika: Jistě, i takových lidí, kteří se nechávají titulovat psychotroniky anebo léčiteli a ve skutečnosti buď svoje jakés-takés vědomosti zneužívají anebo jsou to šarlatáni, je dost a vyjádření kritiky je pravdivé. Nelze to však tvrdit o všech a už vůbec ne o lékařích, kteří využívají všechny svoje vědomosti a možnosti na pomoc pacientům, včetně postupů, které je na fakultě neučili. Pro zisk se dá zneužít všechno možné, pro příklady dnes není třeba chodit daleko. Pokud se tak děje na úkor zdraví či dokonce života trpících, je to třeba odsoudit a potrestat; nelze však přenášet zodpovědnost za chování jednotlivců na všechny a na celý jeden široký obor.

 

Kritika:  Jakákoliv činnost v této oblasti poškozuje duši pacienta a brání jejímu spasení.

Antikritika: Energoinformační medicína, jakož i celá naturální medicína, shodně s běžnou medicínou, zasahují výlučně do hmotno-energo-informačních dějů v organismu a nijako nezasahují a ani svými postupy nemohou zasahovat do oblasti duchovna. I z teologického pohledu nelze duchovní podstatu člověka ovlivnit hmotnými prostředky. Za svou duchovní budoucnost je zodpovědný každý člověk a svou svobodnou vůli může uplatnit pro ten účel jen na duchovní rovině, tedy rozhodnout se pozitivně anebo negativně. Naštěstí není v lidské moci toto u jiného člověka zvrátit. Pokud se dá člověk svést na zlou cestu, je to jeho rozhodnutí a případný původce z duchovní sféry k tomu přece nepotřebuje žádné hmotno-energetické prostředky, nástroje. Takovýto, uvedený názor vlastně staví hmotu nad ducha a je tedy materialistickým postojem.

 

Kritika:  Všechno je to okultizmus a tedy pochází od zlého ducha.

Antikritika: Pod označením okultizmus se rozumělo a rozumí všelico, závisí to od úhlu pohledu. V principu tam patří všechny praktiky, které mají za účel získat nějaké výhody, jež by člověk nezískal normálním úsilím a poctivým snažením. Lze to považovat za zneužívání možností využívání přírody a schopností člověka k nevhodnému získávání něčeho, co si nezasloužil ani na světské, ani na duchovní rovině.

Kdo si však přečetl tuto knihu, nemůže nevidět, že je o něčem naprosto jiném a že nemá žádné souvislosti s okultizmem, ezoterikou atd. Producenti takovýchto kritických postojů však nemají ve zvyku přidržovat se odporučení náboženství, filozofie a zdravého úsudku: Nejprve poznej, potom pochop a až potom suď, pokud máš právo soudit.

  

v v v

   

Alchymie, psychotronika a hermetismus. Dračí žíly / geopatogenní zóny, tajemné energie, legendy, mýty a náboženská symbolika     ...

Zapomínání prasíly	9
Kosmické vejce a Velký třesk, báje a symboly prasíly, nevědoucí věda versus prasíla
Zapomenutá prasíla přírody	45
Viditelné a záhadné projevy prasíly, brány a kameny prasíly, skalní svatyně a maskované skaliště, nacističtí mágové a energie svastiky
Bezradní krotitelé duchů a strašidelná místa	97
Řádění poltergeistů, prokleté domy a zázračná místa, pražská mumie Elekta se představuje
Měsíční bohyně, hadi a draci	107
Bezhlavá pohanská bohyně s Měsícem, měsíční bohyně s hady a draky, měsíční srpek s lidskou tváří, zkřížený stříbrný a zlatý klíč, tajemství stavebních hutí a malířských a sochařských cechů
Černé  bohyně  a  dračí  sluj	145
Báje a pověsti, zázračná působení černých bohyň a madon, loretánské stavby a dvouhlavé bohyně, výroba čarodějnic, Svaté schody, poustevník a dračí sluj.
Tři  mágové	185
Tajemství dvou císařů − Fridricha II. a Karla IV. − a hraběte Šporka
14. máje Léta Páně 1316	203
aneb výpověď o mimořádně vzdělaném a vnímavém jedinci
Dvě tajná poselství dvojí koruny	217
Tajemství prasíly důrazně připomínají jak císař a jeho syn, tak také o několik století později zednářský architekt a stavitel
Pokus o stručný úvod do historie Dračího řádu	233