E  D  I  C  E

CESTY  ZA  HORIZONTY

 

V této edici plánuji postupně vydat celou řadu cestopisů pojednávajících o mých cestách a poznatcích během nich získaných.

 

 

Právě vychází:

 

 

Pokud knihu již neseženete u vašeho knihkupce, nezoufejte - připravujeme dotisk

 

 

 

Výňatky z 1. svazku:

http://www.cadpress.sk/cesta-na-konec-sveta1_vynatky_0518.pdf

 

Ukázky z obrazové přílohy 1. svazku:

http://www.cadpress.sk/rusko2017ukazky.htm

 

 

Něco jako sociálně-antropologicko-politologický cestopis o cestě napříč zemí, kde dnes znamená včera

pojednává o letní etapě mé poslední expedice - jejíž trasa je vyznačena na níže uvedené mapě:

 

 

Cestopisy jsou oblíbeným literárním žánrem a je jich na knižním trhu poměrně dost.

Některé se však svou autentičností vymykají obvyklým popisům průběhu putování, památek a reálií a jsou svým způsobem antropologickými sondami.

Do této kategorie neotřelých pohledů na neznámé kraje patří i publikace CESTA NA KONEC SVĚTA A ZPĚT.

Autor se tak řadí po bok Jana Eskymo Welzla či Mnislava Zeleného – Atapany. 

Chcete-li se o Rusku dozvědět něco, co dozajista nevíte, určitě si knížku přečtěte.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL DrSc.

 

 

 

 

DÍL PRVNÍ
Návrat na Polární Ural a potulky Jamalem

O B S A H

 

 

RECENZE:

 

KDYŽ CESTA JE CÍLEM

„První cestopisy, které Čechové četli, nebyly z pera českého“, jak konstatuje v legendárním knižním opusu Čeští cestovatelé nezapomenutelný profesor staré školy Josef Kunský. Avšak touha poznávat cizí kraje byla Čechům vždy vlastní, jak je zřejmé z popularity, které se v Čechách těšil první přeložený cestopis, dílo Mandevillovo, jakož i první zřídkavá česká pojednání o putování cizinou, jejichž autory byli čeští šlechtici, členové poselstva krále Jiřího z Poděbrad do Francie anebo Rudolfa II. k tureckému sultánovi. I v dobách pozdějších byli čeští, potažmo českoslovenští čtenáři dlouho odkázáni na cestopisy zahraniční provenience, již vzhledem k vnitrozemské poloze naší vlasti a omezenému podílu na mezinárodnímu trhu.

Zásadní zlom, pokud jde o nárůst počtu původních českých cestopisů, nastal koncem 19. a v první polovině 20. století, kdy bylo sice cestování, zejména mimo Evropu, ještě stále doménou dobrodruhů, resp. boháčů, takže běžný smrtelník poznat exotické končiny výlučně prostřednictvím cestopisných přednášek a knih, avšak těchto se český čtenář mohl konečně dosyta nabažit díky řadě renomovaných českých cestovatelů, jako byl Alberto Vojtěch Frič, Emil Holub, Josef Kořenský, Alois Musil či Enrique Stanko Vráz.

V té době však žánr cestopisné literatury obohatila i řada cestujících spisovatelů, jako byl Karel Čapek či Adolf Hoffmeister, jejichž literární cestopisy nejsou zeměpisnými studiemi, ale kladou důraz jak na zachycení místních zvláštností, tak i všedního života navštívených zemí, místní kultury, zvyků a životního stylu.

Zajímavým příkladem tohoto stylu je i kniha, vycházející v nejstarším česko-slovenském nezávislém vydavatelství, kterou právě držíte v ruce.

S rozvojem světové dopravní a informační infrastruktury, jakož i nárůstem životního standardu milionů lidí (v našem případě pak hlavně díky změně režimu a s ní spojené svobodě cestování), umožňujícím vznik masového turismu a zpřístupňujícím běžnému cestovateli donedávna exotické destinace celé planety, se zásadně změnilo cestovatelské paradigma. Z masy svátečních turistů a rádoby cestovatelů, kteří dnes namísto objevování vdechli svým aktivitám dejme tomu sportovního ducha, spočívajícího v nahánění kilometrů a trhání všemožných rekordů, se i dnes vyčleňují jedinci, pro které je cestování životním stylem, kteří necestují za dobrodružstvím či povyražením, nýbrž za poznáním.

Právě autor této knihy patří do kategorie cestovatelů, které Josef Kunský ve své knize Čeští cestovatelé charakterizuje následujícími slovy: „Jsou představiteli nového typu cestovatele v období, kdy svět byl již dávno a mnohokrát obeplut, neznámá pevnina byla prohledána, vrcholky nejvyšších hor zlezeny, dna oceánů proměřena.“

Pokud jde o Františka Hrabala-Krondaka, dovolím si tvrdit (ačkoliv on samotný bude při vší skromnosti vůči tomu namítat), že jde o jednoho z nejpozoruhodnějších současných cestovatele mezi Čechy a Slováky. Navíc, pokud tento odvážný, obdivuhodný muž v letech (v tom nejlepším významu této charakteristiky) cestuje na vlastní náklady a na místa, kam noha našince málokdy, pokud vůbec, vkročila od dob, kdy odvážný jezuitský páter Jiří David na základě svých osobních zkušeností z Ruska v roce 1690 nakreslil první českou mapu Sibiře.

Pro zasvěcené, tj. čtenáře první knihy putování po ruském Dálném severu, nebude žádnou hádankou, proč v rámci připravovaného cyklu cestopisů po Cestě na Tajmyr vychází její další volné pokračování. Ani zde si nevystačíme s našimi znalostmi zeměpisu, byť získanými vysokoškolským studiem geografie. To však vůbec nevadí, protože na rozdíl od atlasů či stručných hesel v naučných slovnících, popisujících Jamal jako poloostrov omývaný vlnami Severního ledového oceánu a Karského moře, zde se nám dostane patřičně dobrodružného vzdělání.

Trvale zmrzlá tundra, protkaná tisíci řek a jezer, obývaná domorodci chovajícími, stejně jako před staletími, tisícihlavá stáda polárních sobů, v kontrastu s mamutí těžební infrastrukturou největšího zdroje zemního plynu na světě, která drsným industriálním designem ohromí jako futuristická scenérie těžební základny kdesi v opuštěném sektoru vesmíru.

Stačí to však jako motivace k návštěvě, navíc po nepohodlí tisíce kilometrů dlouhé cesty po severozápadu Sibiře? A podobnou otázku s kladnou odpovědí si můžeme klást i při dalších zastávkách autorova putování tundrou, následnou plavbou proti proudu Obu a Irtyš, toulkách Omskou gubernií či severním Kavkazem, kam kroky našeho cestovatele letos směřují.

Ale jako čtenáři nemusíme mít v tomto směru žádné obavy. Protože už dávno před světoznámým dílem profesora Tolkiena platilo, že "cesta odsud tam a zpět" byla často mnohem zajímavější než samotný cíl. Což tu ale platí jen relativně, protože i finální destinace Hrabalovy výpravy je více než pozoruhodná. A určitě ne turistická.

Autor je nepochybně literátem s lehkým perem a silným životním příběhem. Cestovatelem, jakých je dnes jen poskrovnu a téměř se ani nechce věřit, že existují. Poutavým, reportážním stylem obsáhne zážitky z dech beroucího záběru cest, o čemž se přesvědčíme hned v úvodu první kapitoly, kde se o začátku nové výpravy jen tak mimochodem zmiňuje, že sotva se jen trochu oklepal z předchozí třináctiměsíční toulky mezi Arktidou, Polynésií a Nepálem, nasedl po několikatýdenní zastávce doma v Bratislavě opět do rychlíku na Sever.

Páni! Od dob románového Philease Fogga, který se koncem 19. století rozhodl obkroužit svět za osmdesát dní, si nevzpomínám, že by nějaký cestovatel vyrazil na cestu tak svižným krokem a odvahou své věci oddaného světoběžníka v srdci.

Jeho cílem je opětovně Rusko. Slovanská země kontrastů, ve které "dnes" obvykle znamená "včera", v těchto zeměpisných končinách navíc umocněných ryzími sibiřskými paradoxy, odjakživa žila a žije věcmi veřejnými. Samozřejmě, že je to v každém státě světa, jenže zde lidé prožívají politiku, s intenzitou a mírou pro středoevropskou mysl přímo nepochopitelnou. Nevyhneme se tomu ani při čtení autorova cestopisu, právě tak, jako se on nemohl vyhnout politice při jejím psaní. O to více je tato kniha aktuální. Cestování vždy otevíralo lidem obzory a kvalitní cestopisy naplňují toto poslání mírou vrchovatou pro všechny, kteří se z rozmanitých důvodů nemohou zhluboka nadechnout svěžího vzduchu tajemných a - jen to připusťme - i nebezpečných dálek.

A teď už aspoň v duchu pomozme autorovi s těžkým batohem nastoupit do vlaku, jímž míří opět na východ a který se stane našim prvním dopravním prostředkem na cestě vstříc napínavým (byť pro autora ne vždy příjemným) dobrodružstvím na Jamalu a Polárním Uralu, na jižní Sibiři a na Kavkazu.

Přeji nám všem pohodovou cestu po boku autora, byť jen stránkami jeho knihy!

 

Dr. Miloš JESENSKÝ

historik a publicista, odborný pracovník vydavatelství Belianum Univerzity Mateja Bela v B.Bystrici; člen Slovenského PEN Centra a Slovenského syndikátu novinářů.

==============================================================

 

 

MÁLOKDO V EVROPĚ VÍ, CO JE TO RUSKO

Nejnovější Krondakova kniha - CESTA NA KONEC SVĚTA A ZPĚT -nepředstavuje jenom pouhý další cestopis o Rusku. Jde o cestopis “literárně-sociologicko-politologický“, resp. plasticky podaný reálný obraz dnešního Ruska z pera renomovaného českého cestovatele, jenž zná Rusko zřejmě lépe, než 90% Rusů, jelikož ho během posledních 10 let projel doslova křížem krážem, absolvujíc desetitisíce kilometrů – od Petrohradu po Vladivostok, od Murmansku po Magadan, od Čečenska po Čukotku a od Altaje po Jamal, Tajmyr a Jakutsko – a navštívil de facto všechny oblasti a republiky Ruské federace, vyhýbajíc se vesměs turistickým destinacím.

 

Jednoduše a krátce, z jeho vyprávění úplně čiší, že zná Rusko zevnitř, že ho má doslova bytostně prožité. Navíc, své osobní zážitky a prožitky zároveň dokáže projikovat do širšího kontextu kulturních, historických a politických souvislostí, čímž vzniká plastický obraz, který dokáže oslovit i čtenáře, obeznámené dosud - byť i dokonale - pouze s jeho jednotlivými aspekty. Každopádně Hrabal-Krondak momentálně nepochybně patří k největším znalcům dnešního Ruska; neznám nikoho, kdo by tuto zemi poznal na vlastní kůži tak jako on, kdo by ji dokázal tak věrohodně popsat.

 

Během svého několikaletého putování napříč Ruskem navštívil nejen četná muzea, archivy a chrámy, ale též mnohé školy a výzkumné ústavy i řadu těžko dostupných míst – starověká posvátná místa, opuštěné vojenské základny, archeologická naleziště, zlaté doly i polární stanice, megalitické svatyně, továrny i mrtvá města, hroby čs. legionářů i pozůstatky stalinských lágrů, redakce a ateliéry umělců, ale i pozoruhodné přírodní scenérie, zahraničním turistům nedostupné.

Pomáhal vakcinovat soby jamalským pastevcům, účastnil se lovu kalmarů v Japonském moři a sobů na Čukotce, lovil jesetery na Leně a kambaly na Kolymě, zúčastnil se šamanských obřadů na Altaji, v Burjatsku, Tuvě a Jakutsku, splavil mohutné a divoké sibiřské řeky - Jenisej, Irtyš, Lenu, Kolymu, Angaru a Podkamennou Tunguzku...

Díky tříletému pobytu uvnitř nejrůznějších místních etnických a sociálních komunit, sdílejíc s domorodci mnohé intimní životní epizody (rodinné oslavy, svatby, křtiny a náboženské rituály), měl možnost seznámit se zdejšími poměry – každodenním životem a názory obyčejných lidí – komplexněji, než se to podaří mnohému "domorodci", žijícímu ve vzdálené metropoli, nebo zahraničnímu "expertovi", mnohdy navíc závislému na službách tlumočníka, během několikatýdenní expedice.

Cestujíc po Rusku autostopem, dálkovými vlaky, maršrutkami a náklaďáky, občas pásovými transportéry, na palubě vrtulníku, nákladní lodi či tankeru, setkává se během svých cest s intelektuály i dělníky a řemeslníky, ministry i pastevci, vědci i domorodými šamany, rektory universit i venkovskými učiteli, žurnalisty, spisovateli, zálesáky, léčiteli, geology a naftaři, představiteli samospráv, byznysmeny i politiky, s polárníky, záchranáři, piloty vrtulníků i šoféry náklaďáků; s lodníky, námořníky i rybáři. Diskutuje při šálku čaje či sklence vodky s místními umělci, spisovateli, válečnými veterány, kozáky, lovci a zlatokopy, studenty i penzisty, buddhistickými mnichy, muslimskými imámy i židovskými rabíny, pravoslavnými popy i katolickými misionáři, s etnografy i příslušníky četných původních etnik, aby své poznatky a zážitky následně prezentoval ve svých cestopisech, doplňujíc je vlastními úvahami.

 

Stejně jako se liší jeho styl cestování od způsobu cestování běžných turistů, tak se liší i styl a forma jeho knih od běžných cestopisů. Neomezuje se jen na pouhý popis místních zajímavostí, památek a přírody, ale reflektuje i všemožné aspekty reálného každodenního života a snaží se v mezích možností přiblížit i historii tohoto regionu, včetně kulturního a politického kontextu. A to jak formou krátkých politologických či etnografických exkurzů, tak prezentací jedinečných fragmentů tzv. malých dějin, získaných během rozhovorů s domorodci. Právě ona orální historie, mapující především „dějiny viděné zdola“ (resp. dějiny každodennosti, všedního dne), je pomyslným kořením všech autorových "literárních cestopisů", které běžný cestopis mapující tu kterou zemi "zvenčí", tj. pohledem turisty, zákonitě postrádá. Zvláště pak, jde-li o návštěvníka, limitovaného při své návštěvě zmíněné země jak krátkostí pobytu, tak způsobem dopravy a ubytování, nezřídka i samotnou chatrnou znalostí místního jazyka, což platí dnes, v době Google Translatoru, dvojnásob.

Celá kniha je prakticky dílem interdisciplinárním, i proto je autor charakterizuje celkem výstižně jako “literárně-politologický cestopis“. Své vlastní poznatky a fragmenty tzv. malých dějin (vyslechnuté příběhy a svědectví) doplňuje autor údaji a fakty z oblasti historie, etnografie, politologie a sociologie, ale i řady dalších disciplín (botaniky, kulturologie, lingvistiky, atd.), v míře, nenarušující zásadně čitelnost textu.

Kniha totiž, samozřejmě, nemá ambice suplovat odbornou monografii, nýbrž spíše probudit u běžného laického čtenáře hlubší zájem o uvedenou problematiku, resp. osvětlit širší souvislosti té či oné epizody. Specifickým aspektem autorových knih jsou pak patriotické poukazy na českou, potažmo československou stopu, na kterou lze v navštívených místech narazit.

Není divu, že bezprostřední dojmy a popisy reálného, autentického Ruska zvedají žluč členům ruské páté kolony a naivním "rusofilům", kteří vesměs v Rusku nikdy nebyli (nanejvýš kdysi dávno se zájezdem SČSP) a pro něž je dnešní RF symbolem pořádků zborcených Listopadem i naděje v jejich návrat.

Již vzhledem k jejich rozdílným ideovým východiskům není divu, že mnohým „rusofilům“ připadá autorův pohled na ruskou realitu (a jmenovitě v souvislosti s porušováním základních lidských práv, „morbidní postsovětskou nostalgií“ a ruským imperialismem) jako projev rusofobie. Vezmeme-li však do úvahy, že na rozdíl od těchto svých kritiků Hrabal-Krondak zasvětil podstatnou část svého života jednak odboji proti totalitě, jednak následnému boji proti totalitarismu a neostalinismu, jejichž reliktem je právě současný putinovský režim, nejsou nijak překvapující jeho striktní, resp. nesmlouvavě kritické názory a stanoviska.

Naopak, pro mě, který s autorem sdílí nejen zážitek autentického Ruska (i jmenovitě Kavkazu), ale i prožitek reálného socialismu, během něhož jsme se navíc oba v 70. letech – nezávisle na sobě – podíleli na šíření tzv. samizdatů (ilegální či přesněji zakázané literatury), jsou jeho pocity a postoje zcela pochopitelné a sympatické.

Většinu zemí bývalého Sovětského svazu znám totiž z autopsie velmi dobře, jelikož v letech 1990-2000 jsem tam s nevelkými přestávkami jako novinář Lidových novin, České televize a agentury Epicentrum působil (než jsme byli s mojí kolegyní Petrou Procházkovou označeni za persony non grata a z Ruska vykázáni, stejně jako Hrabal-Krondak o 20 let později).

 

Konkrétně v kavkazském svazku se pochopitelně neodráží jen dojmy z konkrétní návštěvy severního Kavkazu, ale i z předchozích návštěv tohoto regionu, jakož i několikaletého pobytu na teritoriu Ruské federace obecně, které autor plánuje zevrubněji souhrnně zpracovat v dalším, rozsáhlejším svazku.

Je až s podivem, do jaké míry autorovy poznatky a prezentované reminiscence rezonují s mými vlastními vzpomínkami na Kavkaz zpřed 20 let, což jenom podtrhuje autenticitu jeho svědectví.

Jmenovitě v případě Kavkazu jsou nepochybně relevantnější závěry autora, jenž třeba místa masakrů – jako Beslan či Horská Balkaria – během svých tří návštěv regionu navštívil v doprovodu pamětníků a pozůstalých, než předžvýkané či tendenční články pisálků, kteří tato místa nenajdou ani na mapě, o jejich znalosti ruské historie ani nemluvě.

Z výše uvedených důvodů ani nepřekvapí, že tento “literárně-politologický cestopis“ obsahuje poměrně rozsáhlou kapitolu o rusko-čečenské válce a jejích dozvucích v podobě „čečenského terorismu“ (včetně poukazu na řadu nejasností okolo ruské oficiální verze útoků v Beslanu, Moskvě a Volgodonsku), což jsou témata, jimž se kterýkoliv vnímavý návštěvník severního Kavkazu nemůže vyhnout. Natožpak bývalý disident a publicista, který zasvětil celý život pranýřování genocidních a totalitních režimů.

Pokud jde o Hrabalův popis válečných událostí, k nimž došlo na přelomu tisíciletí na severním Kavkazu, tento plně koresponduje s mými osobními vzpomínkami. Stejně jako se mohu plně ztotožnit s jeho analýzou příčin a okolností rusko-čečenské války, které jsem se zúčastnil v roli válečného zpravodaje v letech 1994-1999.

Není divu, že názory kremlobotů, čerpajících ze Sputniku a dalších pochybných virtuálních studnic demagogie, se diametrálně liší od poznatků a závěrů autora, který místo informací instantních čerpal své poznatky ze širokého spektra autentických, místních informačních zdrojů a své apriorní představy mohl dlouhodobě konfrontovat s každodenní realitou i s očitými svědectvími.

A není proto divu, že titíž jedinci, kteří mi uprostřed noci přes telefon vyhrožují „My tě dostaneme, ty česko-čečenská svině“, budou touto knihou pohoršeni, stejně jako naivní „rusofilové“, prosťáčci, upřímně věřící iluzi bezpečného spočinutí v lůně bratrských slovanských národů čele s kremelským gosudarem.

 

Abych to shrnul:

Hrabalův popis Ruska, to není nějaká primitivní antiruská agitka, ideologicky či nacionálně motivovaný žlučovitý projev rusofobie, je to prostě jen syrový popis surové ruské reality vnímané pohledem bezprostředního pozorovatele, s přihlédnutím k historickým souvislostem a nejrůznějším konotacím.

Jako červená nit se vine celou knihou téma konfliktu evropských hodnot a ruského myšlení ("ruské pravdy"), které se nepromítá jen do mezinárodních vztahů (konfliktu Evropa versus Rusko), ale dennodenně i do aktivit českých kremlobotů - jak protievropských politiků, tak internetových trollů - otravujících společenské klima, zamořujících politickou scénu i mediální prostor proruskou propagandou a nihilismem.

 

Stejně jako předchozí autorova kniha CESTA NATAJMYR, i toto je moc důležitá kniha. Málokdo totiž v Evropě ví, co je to Rusko.

Navzdory skutečnosti, že už před více než stoletím to pochopil Karel Havlíček-Borovský anebo T.G. Masaryk!

 

Jaromír ŠTĚTINA

předseda hnutí Evropa společně (ESO)

(Bývalý válečný reportér z oblastí Sovětského svazu, spoluzakladatel společnosti Člověk v tísni, senátor PČR a místopředseda podvýboru (SEDE) Evropského parlamentu)

 

 

 

O KRAJINE, KDE SA MINULOSŤ DNES DERIE DO BUDÚCNOSTI.

Fero Hrabal Krondak, Čech žijúci v Bratislave,  je unikátny zjav v česko-slovenskej knižnej kultúre. Je vydavateľom, vlastníkom vydavateľstva CADPRESS, ktoré za 40 rokov svojej existencie vydalo  desiatky knižných titulov, tematicky veľmi rozmanitých – od východných náboženstiev cez bojové umenia  až po liečiteľstvo. Je cestovateľom, ktorý prešiel veľkú časť sveta, navštívil desiatky krajín, vrátane tých najvzdialenejších a pre nás Európanov najexotickejších.  A je zároveň spisovateľom,  autorom cestopisných kníh, v ktorých približuje svoje cestovateľské zážitky. Ale nielen ich. Hrabalove knihy kombinujú osobné svedectvá z terénu s poznatkami z dejín, politiky, medzinárodných vzťahov, ekonomiky, kultúry, vzorov životných štýlov obyvateľov navštívených krajín.

Osobitné miesto medzi týmito krajinami zaujíma Rusko. Hrabal je autorom objemných kníh o tejto krajine. Je zjavné, že Rusko ho priťahuje, dokonca fascinuje. Nie je to však fascinácia vyvolaná nekritickým obdivom, ale snahou pochopiť čo sa tam deje a dnes najmä znepokojením z toho, akým smerom sa táto krajina v poslednom čase uberá. Hrabal vie dosť o dejinách Ruska, o tom, ako sa ruský štát historicky formoval a vyvíjal, čo jeho vládcov poháňalo zvnútra. 

Je to vskutku pozoruhodný vývoj  – z malého Moskovského kniežatstva na periférii východnej Európy sa vyvinula obrovská euroázijská veľmoc, v ktorej začiatkom 20. storočia sa udalo niečo, čo dramaticky zasiahlo do vývoja celého ľudstva. Práve v tomto štáte, územne najväčšom na svete,  vznikol zvláštny hybrid – režim,  ktorý spojil v sebe kvázimodernistickú utopickú socialistickú ideológiu a archaickú imperiálnu politiku. Išlo o  režim,  ktorý sa predsavzal vybudovať raj na zemí – komunizmus. Výsledok bol opačný. Nijaký raj nevznikol. Naopak, pre milióny obyvateľov tejto krajiny sa život premenil na peklo. 

Krvavá diktatúra proletariátu, vojenský komunizmus, kolektivizácia, hladomor, masové represie, tábory pre „nepriateľov“, vyhnanstvo a nútené práce, popravy a popri tom sen o prenesení socialistického sna do okolitého sveta a potom aj praktická politika týmto smerom – aby komunistickým sa stal celý svet. Neskôr spoluúčasť na rozpútaní svetovej vojny, krátka mezaliancia s „úhlavným priateľom“, ktorý sa však po vierolomnom prepadnutí premenil na nepriateľa, štyri roky účasti na proti-nacistickej koalícii so Západom, boľševická expanzia do strednej Európy, geopolitické výboje (Maďarsko, Československo, Afganistan, Blízky východ a Afrika), 40-ročné súperenie so Západom a – krach.

Sovietske impérium nevydržalo skúšku časom, tri štvrťstoročia po svojom vzniku sa rozpadlo. Najväčší nástupnícky štát po tomto impériu – Ruská federácia – sa však po niekoľkých rokoch pokusov o vnútorné zmeny vrátil k imperiálnej politike. Správa sa dnes ako okyptená ríša, prenasledovaná fantómovými bolesťami – tak dovnútra, ako aj navonok.

Fero Hrabal tieto fantómové bolesti, kŕče, premietnuté do postojov bežných občanov, žijúcich v rôznych častiach obrovskej krajiny, aj do politiky príslušníkov mocenskej korporácie, zloženej z bývalých a terajších pracovníkov KGB/FSB,  zaznamenáva vo svojich kultúrno-historicko-politologických cestopisoch. Množstvo udalostí a osudov – známych a celkom neznámych ľudí, príbehy odohrávajúce sa na rôznych miestach – či v hlavom meste Moskve alebo za polárnym kruhom, životy historických postáv, postrehy z osobných stretnutí, uvažovanie o sociálnom a ekonomickom prostredí, početné  príhody, z ktorých sa dajú odčítať hlbšie súvislosti – to všetko sa vlní pútavým rozprávaním, sprevádzajúc hlavný príbeh, aktérom ktorého je samotný autor, potulujúci sa po krajine niekde medzi arktickou tundrou, sibírskou tajgou a kaukazskými horami.

Nová kniha Fera Hrabala je vynikajúce čítanie pre každého, kto sa zaujíma o krajinu, kde sa minulosť  dnes derie do budúcnosti.

 

PhDr. Grigorij Mojsejevič MESEŽNIKOV,

politolog a politický analytik, prezident Inštitútu pre verejné otázky v Bratislave (IVO), absolvent Filozofické fakulty Moskevské státní univerzity a bývalý místopředseda Správní rady Nadace otevřené společnosti

 

 

Více se již o autorových literárních počinech a plánech dozvíte na webu: http://www.cadpress.sk/cestopisy.htm

 

 

 

 

 


 

 


 

 

Výňatky z 1. svazku:

http://www.cadpress.sk/cesta-na-konec-sveta1_vynatky_0518.pdf

 

Ukázky z obrazové přílohy 1. svazku:

http://www.cadpress.sk/rusko2017ukazky.htm

 

.........

 

 


 

DÍL DRUHÝ


Proti proudu Obu a Irtyše a potulka Omskou gubernií


 

 

 

 


DÍL TŘETÍ
Severní Kavkaz potřetí

vyjde na podzim 2022


 

 

 

 

Již vyšlo:

První svazek edice:

 

 

CESTA NA TAJMYR

aneb

Po Jeniseji k Severnímu ledovému oceánu - krajem šamanů, starověrců, komunistických lágrů a morbidní postsovětské nostalgie

(2018)

 

 

DOPRODEJ

Připravujeme nové vydání na jaro 2023

 528 stran - 432 stran textu + 128 stran barevných příloh (c. 750 fotografií). 

Formát 24x16 cm, vázaná kniha

 

 

 

   PODROBNOSTI o KNIZE  

 

OBSAH

OHLASY

UKÁZKY

 

Anotace a recenze

 

       

přímá koupě přes E-shop

Objednávka


 

      

   

 

 


 

 

Další připravované svazky

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

Další připravované svazky

 

 

 

 

Série 7-10 svazků pod názvem PŘES ČUKOTKU NA FIDŽI A ZPĚT

by měla pojednávat o mých cestách v letech 2016-2017, jejichž trasa je zhruba zachycena na níže připojené mapě:

 

F. R.

HRABAL-KRONDAK

PŘES ČUKOTKU NA FIDŽI A ZPĚT

Roční putování  přes Baškortostán, Čuvašsko, Marijsko, Tatarstán, Mordvinsko, Udmurtii, Jugru,  Polární Ural,  Jamal, Komi, Sibiř,  Mandžusko,

Kolymu,  Jakutsko, Čukotku, Koreu, Japonsko,  Taiwan,  Filipíny, Papuu-N. Guineu, Šalamounovy ostrovy, Vanuatu, Fidži, N. Kaledonii, Austrálii, V. Timor, Indonézii, Nepál a Dubaj

(2016-2017)

 

Něco jako literární či "sociálně-antropologicko-politologický cestopis"

 

Připravovaná kniha by měla mít několik dílů (asi 7+10), každý zhruba o 300 stranách + 64-96 stranách obrazové přílohy (250-300 barevných fotografií)

 

Obsah jednotlivých svazků je zatím ještě předběžný, jelikož na rukopisu nadále pracuji!

 

 

OBSAH:

 

Úvodní slovo autora

Půlnoční "Homeless-Express" aneb Znova na východ

Proměna rychlíku v lokálku

Kyjevská Oranta, Majdan a Kreščatik

Zamyšlení nad souvislostmi a reminiscencemi osmašedesátého

Andrejevským spuskem do Kyjevsko-pečorské lávry.

Kyjevsko-pečorská lávra a hejtman Mazepa

O generaci bez kořenů

Noční debata o Krymu, Novorusku, banderovcích a Sudetech

Goebbelsovské zdůvodnění anexe Krymu jakožto skrytý bumerang

"Kyjevská junta" a ruská fašistická scéna jako personální základna Antimajdanu

Démon Gorbačov aneb Perestrojka a rozval SSSR – zázrak nebo tragedie?

Čeboksary, ruská metropole Čuvašska

Den vítězství a pivo s Ostapem Benderem na čeboksarském Arbatu

Čapajevův rodný domek a Čuvašský národní kongres

Federace anebo Žalář národů?

Marijskými hvozdy do Joškar-Oly

Procházka noční Joškar-Olou aneb Marijský Disneyland

Joškar-Ola za světla, Muzeum GULAGu a vzpomínka na Marijskou bestii

Marijské pohanství

Udmurtská kalvárie aneb Smolný pátek třináctého

Kalašnikovo Ocelové město a pozadí jednoho mýtu

Slepá ulička izolacionismu

Ludorvaj a Pazděry

Iževská Tvorčevskaja dača aneb Udmurtský postsovětský underground

O ruské kulturní politice a militarizaci společnosti

Suvorovci, nachimovci, Junarmija a postsovětské kozáctvo

Idea Třetího Říma a Zjuganovovi "blaničtí rytíři"

Přes bratrskou pomoc Třetí říši k Velkému vítězství

Stalinismus – ideologie anebo satanský kult?

"Nové" Rusko aneb Tragická postsovětská kontinuita

"Čištění" ruské politické scény aneb Ruka ruku myje

Quo Vadis Moscovia aneb Rusko v protisměru

Putinova smlouva s ďáblem aneb Rusko-turecko-čínské bratrství

Putinovi "zelení mužíčci" a staronový koncept hybridní války aneb Vzpomínka na Babraka Karmala, Specnaz a Vympel

Studená válka jakožto střet Trumanovy a Stalinovy doktríny

Udmurtský Mumydor

Návštěva Alnaši a Kuzebajeva

Goljušurma

Jelabuga − Čertova věž, Marina Cvetajeva a ruská Jana z Arcu

Češi v Jelabuze

Cesta do Učaly

Posvátná hora Auštau a Achunovské menhiry

Z Učaly do Šulgan-taš aneb Baškirská kalvárie

Baškirská Altamira aneb Šulgan-taš

Přes Morak do Ufy

Akademický den

Mauzoleum Turachana a setkání s burjatskou Yoko Ono − Namgar

Znova Tatarstán

Po stopách rudoarmějce Haška

Cestování v čase aneb Znovu v SSSR

Rozlučka s Leninem a odjezd do Mordvinska

Erzjanské Selišči

Počtvrté v Tatarstánu

V tatarském Sillicon Valey

Historickou Kazaní

Návštěva Kazaňské Bohorodičky

Hrdinská epopej završená Pyrrhovým vítězstvím aneb Po stopách čs. legionářů

Staraja Kazaň a Tatarskaja Ajša − výlet na tatarský venkov

Kazaňský Kreml − sídlo tatarských chánů

Bolgar, centrum Volžského Bulharska

Chrám všech náboženství

Ostrov Svijažsk − Tatarské Solovky

Na sever

Rychlík Kazaň−Novyj Urengoj

Surgut, brána Jugry

Démon Obama straší Rusko

Chanty-Mansijsk

Bližší seznámení s Chanty-Mansijskem a návštěva Severrečflotu

Meteorem do Běrezova

Běrezovo a kníže Menšikov

Na palubě Meteoru č. 148 do Salechardu

Salechard − brána Jamalu

S Viktorem Černomyrdinem do Jar-Sale

Den lodníků v Salechardu

Návštěva Centra výzkumu Arktidy

Kletba jamalských mumií a hyperborejské mýty

Jamalští upíři a mamuti

Mamutík Ljuba

Salechardské museum a Centrum tradiční kultury

Sedm modřínů aneb Návštěva Labytnangi

Návštěva Gazprom Transu

O čekisticko-vorovském Bratrstvu a vládě kleptokracie

Postsovětská opričnina aneb Duch Ivana Hrozného v kuloárech Bratrstva

Družba s muzeem a něco málo o Labytnangi

S Lenou a Larou po Polárním Uralu

Vojšorský vodopád a mořská oka pod Nyrdvomen-iz

Raketová základna Pajpudina

Medvědí dolina

Trať Labytnangi−Vorkuta

Politické školení na nádraží aneb Osvobození či okupace?

O brdském radaru, osvobození Prahy, vlasovcích a rumunských osvoboditelích

Osa Moskva−Bagdád−Damašek, operace Pouštní bouře a "nová" studená válka

Mýty o II. světové válce a osvobození Evropy a "Velká vlastenecká katastrofa"

Postsovětské ikony

Vorkuta − Gogolova ulice č. 23

Vorkutské déja vu

Na otočku do Asie a zpět

Sibirskaja jazva aneb Jak jsem unikl epidemii antraxu

Přestup v Jaroslavli aneb Opět z pekla štěstí

Znovu na Magistrále a ve víru diskuze o židovsko-americkém spiknutí a rusko-čínském bratrství

Marinské bábušky a Zvonící kedry Ruska

Transsibiřská magistrála jakožto cestování v čase

Čita − metropole Zabajkalska

Zabajkalsk alias Razjezd 86 alias Otpor

Rusko-čínská hranice

Mandžusko

Seznámení s Charbinem

Ruský Charbin a klášter Ťi-le

Kung-pao a tančící ujgurští pekaři

Loučení s Charbinem

Suifenhe, konečná.

Primorští partyzáni

FESCO a Artetáž

Znova v Magadanu

Svoboda vyznání, "zahraniční agenti" a "vlastenecké" zákony

Buchta Vesjolaja

Mořská rybalka

Maska skorbi

Magadanské "léto"

Znovu na Cestě kostí

Na houbách v Jagodném

Čekání na zázrak

Vzhůru na Džeka

Jezero Jacka Londona

Tři roční období během jednoho dne

Siraja čajka, vareniky a úskalí ruské sauny

Návrat z Džeka aneb Jak jsme nezahynuli na Debinu

Na trase Čekaj−Nechaj−Usť-Sredněkan−Sejmčan

Debata o Zimní válce, Hitlerových legiích, mediálním brainwashingu a politice izolacionismu

Sejmčanský meteorit a smetištní medvědi

Třetí fabrika aneb Kolymský Jáchymov

Nalodění aneb Další sen se začíná zhmotňovat

Po proudu Kolymy

Kilometr 1165 – Orojok

Kolymské babí léto

Zyrjanka – noc na remorkéru Stanislava Denisoviče

Kapitán Kastagrud připlouvá

Americký bombardér uprostřed Kolymy a kamínka Made in USA v jakutském Zyrlagu

Vyplouváme ze Zyrjanky

Medvědí guláš a návštěva u tunguzského zálesáka

Překračujeme polární kruh

Setkání se "Šugou" a problémy s motorem

Problémy přetrvávají

Konečně Čukotka

Aňjujsk − špinavá brána Čukotky

Člověk míní, Pánbůh mění aneb Čukotka z paluby vrtulníku

Bilibino − Atomové srdce Čukotky

Návštěva u kostirezů, kulatý stůl na radnici a česká stopa uprostřed Čukotky

Vachtovka do Ilirneje

Ilirnej

Zpupní a nevděční Čukčové

Jak se z hrdého národa Luoravetlan stali Čukčové

Staré křivdy a bolestivý návrat ke kořenům

Alkohol, prokletí Čukotky

Návštěva u ilirnejského šamana

Historie, současnost a budoucnost Ilirneje

Jak mne zachránila Vitana

Uvíznutí v Ilirneji aneb V zajetí volebního zpravodajství

Na skok do Bilibina a setkání s domorodci

Kulak předsedou vzorného kolchozu a dále na téma sobů a pastevectví

Na trase Bilibino−Pevek

Můj první sob a Transčukotská magistrála

Rybolov na Ilirnejských jezerech / Začíná přituhovat

Něco málo o vlcích

Záchranná mise

Čukotské safari

Návštěva zlatokopů

Návrat do Bilibina aneb Krutá tvář Čukotky

Redakce Zlaté Čukotky

Tragické následky furgy

Návštěvou v čukčské jaranze

 

Sbohem Čukotko! Anebo na shledanou?

Znova v Magadanu aneb O magadanské patologické nostalgii

GULAG v magadanském museu

Fond geologických informací

Magadanský “Chrám sv. Valentina” − za peníze mafie na základech stalinské NKVD

Staraja Vesjolaja

Komplexní vědecko-výzkumný institut, Kerkové a čaj z muchomůrek

Baza otdycha Stachanovec

Morskyj volk a rybný kombinát

Návrat do Vladivostoku

Muzej avtomotostariny a Strašidelná tramvaj

Korejské tržiště na Lugovoj

Návštěva legionářského hřbitova a oslava Sukotu v Arťjomu

Tajuplný (Ruský) ostrov

Památník sovětskému šlendriánu na mysu Šigina

Svjato-Serafimovský klášter a setkání s Otcem Klimentem

Vorošilovská baterie

Nachodka po druhé

Pamětihodnosti Nachodky

Česká stopa v Nachodce

Nad Údolím draků svítá aneb Líná huba, holé neštěstí.

Dolina Atlantů

Jekatěrinský bunkr

Cesta do Údolí draků

Odbočka k "vrahům z Wall Streetu" a plukovníku Zacharčenkovi

Dráček a Těhotná bohyně aneb Babí léto v Údolí draků

Deštivý návrat do Vladivostoku

Sbohem Vladik

Přistání v Zemi jitřní svěžesti

Pusanská mořská víla

Klášter Jonggung-sa

UN Memorial Cemetery anebo Vzpomínka na pusanský perimetr

Klášter Samgwang-sa

Pevnost Geumjeongsanseong a Food Village

Klášter Beomeo-sa

Cestovní půlvýročí

První setkání s krajany a korejská Rasputina

Na obědě v klášteře Pokposa

Loučení s Koreou

Přistání v Zemi vycházejícího slunce

První obeznámení s Japonskem

Můj japonský anděl aneb Krásná miko Izumi ze svatyně Kengun

Heuréka, našel jsem WiFi

Zahrady Suizendži Džodžuen

Jemná krása z bílého písku

Čajový obřad neboli Čanoju

Mahikari neboli Pravé Božské světlo

Lafcadio Hearn alias Koizumi Yakumo

Kdo byl Lafcadio Hearn

Muzeum Lafcadio Hearna

Inari Džindža a Pětice samurajů

Po stopách Mijamoto Musašiho (I) − Kumamotský hrad

Po stopách Mijamoto Musašiho (II) − Reigandō a Musashizaki

Japonská svatba

Noc v šintoistické svatyni

Japonské Postřižiny

Kolem vulkánu Aso

Lázně Kurokawa Onsen

Aso Džindža

Letmé nahlédnutí do pekla aneb Vulkán Aso

Jamaga aneb Fudokan, kofuny, kabuki a malované hroby

Řád horských asketů − Šugendó

Muzeum Šimado a chrám Honmjódži (Honmyoji)

Nashledanou Kumamoto aneb Fukuoka podruhé

Ganrjúdžima

Buddhistickou Fukuokou

Resumé k japonskému pobytu

Štace Taiwan − o hodinu blíže k domovu

Taiwan jakožto rajská zahrada

Hualien

Národní park Taroko

Rodinný výlet k vodopádu Sakura

Feng-lien

Návrat do Hualienu

Centrum živoucích bódhisattvů

Vlak Hualien−Tainan

Tainan – Šinkan, Chrám bojových umění a svatyně Mazu

Bláznivá Ester a taiwanské stíhačky

Potulka Anpingem

Na skok do Kaohsiungu

Klášter Fo Kuang

Kaohsiungské Lotosové jezero, chrám Žlutého císaře a Pagoda draka a tygra

Andělský hostel

Rudý Hydepark

Podvečerní demonstrace bojovníků

Záskok za Santu v Manile

Pražské Jezulátko, nejuctívanější idol Filipín aneb Pět století česko-filipínské vzájemnosti

Další české stopy Filipínami

Vánoční besídka na manilské radnici

Štědrodenní rozjímání na Americkém vojenském hřbitově

Tajfun, džihádisté a koledy aneb Filipínský Štědrý večer

Filipíny jako etno-kulturní tyglík

Laguna de Bay aneb Lidé ze smetiště

Z chudinské čtvrti do byznys-centra aneb Stěhování z Taguigu do Pasigu

Cesta na sever

Zpět do Baguia

Tuguegarao

Návrat do Manily

Hrůzostrašné cestování s Frankensteinem aneb Vydán na pospas hollywoodským psychopatům

Odvrácená tvář Manily

Svátek Černého Nazaréna

Honda Bay a hledání Bataků

Tapik Bay

Vyhlídková plavba − Trasa A.

Pátek třináctého dostál své pověsti aneb El Nido never more

Den nabitý Duchem svatým

Ostrov Bohol a Čokoládové kopce

Santo Niño de Cebu

Odlet z Manily aneb Anabáze pokračuje

Malá rekapitulace na závěr návštěvy Filipín

Ježibaba z Port Moresby aneb Přistání v Píendží

První den mezi Papuánci

První noc pod Jižním křížem – ve znamení kázání, reggae a karaoke

Těžkosti aklimatizace a Ela Beach

Seznámení s metropolí

Bomana War Cemetery a Hanvabada Village

Port Moresby Natural Park

Papujské dilema: Kudy kam? aneb Za hodně peněz málo muziky

Erimské tržiště aneb Jak mne Papuánci nepřepadli ani neokradli

Papuánský parlament a borocké tržiště

Co dokáže zmrzlina v tropech aneb Teplotní šok a Ferův vyprošťovák

Šalamounovy ostrovy - úvod

První noc v Honiaře

Guadalcanal – Pacifický Stalingrad

Blonďáci z Fishing Village

Přístav Pont Cruz

Honiarské komunikační strasti a pacifický guláš

Visale a Vile

Rudá pláž (Red Beach) aneb Bitva u Tenaru

Good bye Solomons

Přistání na Fidži

Procitnutí v Kontiki

Nad Fidži sa blýska, hromy divo bijú

Výlet do Suvy

Přistání na Nebeských výšinách aneb Z Beverly Hills do Heaven Heights

Vzhůru na Vanuatu

Vanuatský anděl a portvilské kavarny

Z bláta do kaluže a království džungle

Návrat do civilizace

Chief’s day aneb Presidentský guláš a parlamentní výčep

John Frum a Cargo-kult

Ruská stopa aneb Pilioko-Michoutouchkine foundation

Hostem polynézského Matissa aneb Jára Cimrman ležící, spící – vanuatská verze

Aloï Pilioko a jeho kočky

Rozlúčka po japonsku

Přistání na Nové Kaledonii

Tropická Francie aneb Červené víno, bagety a četníci v Melanésii

Kaledonské vzpomínky na válku

Centre culturel Tjibaou

Vzhůru za klokany aneb Mí Australané mi rozumějí

Přistání v Austrálii

Narraweena

Vycházka do Carl-Carl

Sydneyský zázrak aneb Anděl se jmenuje Lady M.

Setkání s andělem (u sydneyské Opery)

Vyrážíme - Směr Melbourne

Melbourne a Langi Kal Kal

Zpátky na Western Highway

Mount Zero a bílé vrány

Seznámení s Kengurou a sousedkou z Dúbravky

Adelaide

Poragasta aneb První noc v poušti

Z El Alameinu do Coober Pedy

Coober Pedy aneb Opálový Klondyke

Wellcome - Northern Territory

Uluru − Rudé srdce Klokánie

Trpělivost růže přináší anebo Výstup na vrchol Uluru

Kings Canyon

Z Kakadu kolem Karlštejna k lichtfieldským vodopádům

Konečná − Darwin aneb Deštivé loučení s Klokánií

Přistání na Timoru

Oběd v policejní kantýně

Trocha (novodobé) historie

Strašidlo komunismu, atomové ponorky a timorská genocida

Květná neděle v Dili ve znamení kohoutích zápasů a velikonočního procesí

Diliská kalvárie

Z velikonočního Timoru na roztančené Bali

Zlým božstvům se prostírá na zemi

Jak jsem se stal milionářem

Návštěva Ubudu

Démonické Bali

Svátek Hari Kartini v Nongkojajaru

Ze svatební hostiny úprkem na yogyakartský rychlík

Velikonoční Yogyakarta

Velikonoční pondělí v Boroboduru

Jávanský vortex - egregor anebo chrám?

Pambanan – hinduistický Borobudur uprostřed muslimské Jávy

Pamit Džódža

Upozornění na dobrovolné průvodce a úplatné sádhuy

Siesta v krematoriu

Šiva versus Marx aneb Páršvanáth ve stínu rudé hvězdy

Sbohem Káthmándú

Let Káthmándú-Dháka-Dubaj

Dubaj – město mamonu

Epilog

 

 

 

POTULKY SIBIŘÍ A STŘEDNÍ ASIÍ

aneb

20 000 km mezi Arktidou a Pamírem

 

 

 

 

 

(Po Jeniseji, Podkamenné Tungusce, Hedvábné cestě a Pamir Highway napříč Evenkií, Horským Badachšánem a Karakalpakstánem  ⎼ 2019 )

 

20 000 km mezi Arktidou a Pamírem

Úvodní slovo autora

Prolog

Znova na východ aneb Z Lišiaka na "slimáka"

Na skok v Kyjevě

Přestup v Moskvě a setkání s "Putlerjugend"

Malý exkurz na téma ruského válečného loďstva a jeho havárií

Znovu na Magistrále

Konečně Barabinsk

Po roce znovu v Krasnojarsku

Úskalí bumážek a sovětsko-orientální předposranost

FSB vybavuje podání bezkontaktně.

Muzeum historie Krasnojarské železnice

Seznámení se spisovatelem Nikolajem Skoblo

České stopy rozseté po Krasnojarsku

Schůzka s Aleksejem Babijem a pár slov o vztahu Ruska k minulosti

Surikovovo muzeum

Setkání s legendárním kapitánem Bulavou

Ivan Antonovič Bulava – živoucí legenda

Seznámení s Otcem Georgijem aneb Piknik v chrámu

Nalodění na Kostromu

Kostroma vyplouvá

Tankování a přebírka barže v Podtesovském zatonu

Osinovskaja sistema

Čekání na ledochod

Sugudaj či salamur

Cesta na Podkamennou Tungusku je volná

Tunguzský Adršpach

Evenkie ukazuje pravou tvář

Nic nového - čekáme

Balšoj parog

Múčnyj parog

Parog Děduška a Šivera Bábuška

Kujumba

Mirjuginský parog

Panolinský parog

Všude dobře, na Kostromě nejlépe

Loď duchů

Den české kuchyně

Setkání s Putinem v Kočumdeku a zákeřná starověrecká poskakucha

Turuchansk

Jermakovo aneb Něco málo o Stalinově Mrtvé trati

Igarka

Opět onen refrén − Proč nás nemáte rádi?

Kurejka

Retrovirus Kočumdek

Znovu Osinovskaja sistema

Lesosibirsk

Opět Krasnojarsk

Úřední kalvárie aneb Činovnickým Krasnojarskem

Výstava "Vzpomínky na socialismus"

Badalycký hřbitov

Krasnojarský "vojennyj gorodok" aneb Znovu po českých stopách

Jergaki aneb Jiný svět

Jergaki - den druhý: Spící Sajan – skála Orešjok - průsmyk Chudožnikov

Jergaki - den třetí: jezero Karovoje

Jergaki - den čtvrtý: jezero Radužnoje - průsmyk Golova - jezero Lazurnoje

Jergaki - den pátý: jezero Lazurnoje - jezero Taježnyj glaz

Jergaki - den šestý: průsmyk a jezero Skazka - Kamennyj zamok

Jergaki - den sedmý: Jezero Lazurnoje

Jergaki - den osmý: průsmyk Taigiš-2 - jezero Lastočka

Jergaki - den devátý: průsmyk Věrchnjaja Parabola - jezero Gornych duchov

Jergaki - den desátý: Jezero Chudožnikov

Jergaki - den jedenáctý: Země mlhy; focení u jezera Chudožnikov a Paraboly

Jergaki - den dvanáctý: - jezero Garmonija - jezero Kursantov

Seznámení se slavným krajanem Semjonem Dejakem

Zpívající vesnice Uner a Aginskoje

Tugač – skanzen komunistické brutality

Příběh opravdového člověka aneb Český anděl v pekle Kraslagu

Porozhlédnutí po Sajanském okrese

Příběh Vjačeslava Čudakova

Něco málo o Aginsku na závěr

Setkání s vnukem MUDr. Novotného a úžasná nová perspektiva

Poslední ruská etapa je v režii tajné služby (FSB)

Když nevyšel Tajmyr, vyrazím holt na Pamír

Exodus aneb Russia nevermore

Moji Kazaši (a Tataři) mi rozumějí aneb Zastávka v Petropavlu

Míru nám netřeba, hlavně, že máme Nazarbajeva.

Ruská diaspora jako pátá kolona Kremlu aneb Obavy z ruského imperialismu

Sladká exkurze - Návštěva Lejliny továrny na cukrovinky

Směr Almaty

Opět Almaty a první česká stopa

Rozkládal se biblický Eden na úpatí Nebeských hor?

Zelený bazar

Park 28 Panfilovců aneb Jak se vytváří mýty

Muzeum kazašských hudebních nástrojů a Chrám Nanebevstoupení Páně

Krvavý almatský prosinec 1986 – předzvěst našeho Listopadu

Výlet do hor Alatau a Čertovo lejno

Směr Taraz

Ajša Bibi a Karachánovo mauzoleum

Koresaram aneb Korejská diaspora v Kazachstánu

Karavanseraj Tortkul

Mauzolea světce Tekturmasa a Mambet Batyra

Starověký Taraz

Jezero Akkol – perla žambylského okresu

Šymkent

Výlet do Otraru a Turkistánu

Mausoleum Arystanbáby

Sauranský rébus

Turkistán – mystické centrum kazašského súfismu

Setkání se sestrou Antonijou

Spirituální okruh Šymkentem

Šymkentem po stopách stalinského teroru

Memoriál Kasiret aneb Krutý odkaz rusko-kazašské vzájemnosti

Ruská pátá kolona jako rakovinná metastáze

Kazašský hladomor aneb Genocida kazašského národa

Aris – po stopách katastrofy

Konečně Uzbekistán

Co Uzbek, to taxikář nebo stopař

Taškent – hybrid Dubaje a Chánova

Registrace a potulka po Mirobodu

Změna bydliště za Mirzo Ulugbek

Zmrzlinový festival MuzzDay

Země bílých chevroletů a zlatých úsměvů

Další uzbecká specifika

Bazar Čorsu a medresa Kukeldaš

Náboženský komplex Hazrat Imam

Vzpomínka na mučedníky a krvavý Sojuz něrušimyj respublik svobodnych

Přesun do Ferganského údolí

„Větrné město“ Kokand

Setkání s andělem

Palác chána Chudojara

Páteční mešita a další islámské svatyně

Uzbecká svatba

Vymítání aneb Seznámení s místní čarodějnicí kinači

Historie Ruska v osudech jedné rodiny

Uzbecké kořeny Putinovy petrohradské mafie

Mesiáš nebo démon? K úloze Gorbačova v demokratizačním procesu

Kavárna Bonžur

Kokand⎼Bagdad⎼Margilan

Margilan – město hedvábí

Margilan islámský

Seznámení s cukrářkou Dilaram

Na skok ve Ferganě a něco málo o krvavé minulosti Ferganské doliny

Ferganská dolina ve víru občanské války

Stěhování

Z margelanského Beverly Hills do andižanského cikánského ležení

Andižan – rodiště Bábura

Andižanský masakr

Znovu v Oši

Šalamounova hora

Znova Andižan a Taškent

Seznámení s paní Mochirou a Afrosiyobem

Samarkand – perla Hedvábné cesty

České stopy napříč Samarkandem

Krátce o uzbecké kuchyni

Termez – nejjižnější město Uzbekistánu

Po baktriánských a sogdiánských stopách

Křižovatka kultur a duchovních tradic

Mausoleum imáma al-Termezího

Hotel Umid

Alexandria Oxiana a Most afghánsko-uzbeckého přátelství,

Ze Surchandarji do Kaškadarji přes Boston

Přivítání v Karši, metropoli Kaškadarji

Památky Karši – Medresy Bekmir a Odina

Mausoleum Abú Ubajdy ibn al-Džarraha a Muzeum totality

Rajchon aneb Květina ráje

Uzbecký venkov – trh v Čijalu a Langarota

Šachrizabz ⎼ Ve městě Timura Lenka

Dorus saodat a tajemství Timurovy hrobky

Vznešená Buchara – Srdce Hedvábné cesty

Odlesk židovské Buchary

Buchara – den druhý

Uzunská elegie

Vodopád Sangardak

Na skok v Dušanbe

Směr Pamír

Zakázané Vánoce aneb Něco málo o politických poměrech

Na území Horského Badachšánu

Badachšánská kalvárie pokračuje

Chorog – metropole Horského Badachšánu

Chorog – centrum ismáʿílismu

Ismáʿílíja – stručná historie

České stopy v nitru Pamíru

Setkání se skorokrajanem

Iškašim – brána Vachánského údolí

Ismáʿilitská svatba – den první

Ismáʿilitská svatba – den druhý

Ismáʿilitská svatba – den třetí

Ismáʿilitská svatba – den čtvrtý

Čtyřdenní iškašimský mejdan končí a jedeme dál

Zoroastriánská pevnost Jamčun

Bibi Fatima

Vrang

Ráno ve Vrangu

Buddhistické stopy v srdci Pamíru

Langar

Langarské petroglyfy

Zong ⎼ na soutoku řek Pamír a Vachan

V mezikontinentální sestavě napříč Pamírem – směr Murghab

Murghab

Trasa Murghab⎼Sary-Taš⎼Oš

Znovu Kyrgyzstán, podruhé Oš

Andižan a Taškent potřetí

Směr Chorezm aneb Operace "Ruksak"

Urgenč a procitnutí housera

Opět česká stopa – i v centru Chórezmu

Další uzbecká svatba

Chiva

Červenou pouští do nitra Karakalpakstánu

Nukus – metropole Karakalpakstánu

Louvre v poušti – Savického galerie

Vesnický trh v Čimbay a otegenský "skanzen"

Karakalpakská svatba

Nekropole Mizdakchán – mauzoleum princezny Muzlumchán

Po stopách Aralu

Mujnak – někdejší přístav na někdejším břehu někdejšího Aralského moře

Aralkum aneb Prokletí bílého zlata

Guláš z antilopy zapíjíme "českým" pivem

Nekropol Šilpik a sbohem Karakalpakstánu

Znovu Rusko aneb Do jámy lvové (s malou dušičkou)

Astrachaň

Skoro eklektická vycházka

Rychlík Baku-Kijev aneb Napříč Ruskem ⎼ FSB navzdory

Epilog

 

 

**********************************************************************************************

 

Aktuálně

 

Obsah připravovaných knih je zatím ještě předběžný, jelikož na rukopisech nadále pracuji!

 

Pokud tedy máte předběžný zájem o můj cestopis, ze kterého zatím aspoň tu a tam v internetových diskuzích průběžně přetiskuji úryvky,

stačí, když se přidáte do některé z FB-skupin,

kde bude následně určitě uveřejněno avízo, takže vydání žádného  svazku  edice  nepropásnete:

 

Knihy - ABRAXAS / CAD Press

https://www.facebook.com/groups/161288850651590/

 

CESTOVÁNÍ / Expedice za hranice všedních dnů

https://www.facebook.com/groups/364710763539851/

 


Z ohlasů čtenářů

 

Vaše knihy jsou unikátním svědectvím o minulosti a současnosti Ruska. Jsou výborně napsané se spoustou informaci o minulosti i současnosti Ruska. Skvělé je, že je v knihách spousta fotografii, které dokresluji brutální realitu Ruska. Za to vám patří uznání a poděkováni. Žádnou obdobnou knihu jsem na trhu nenašel.

Lidé, kteří jsou schopni kritického myšlení (bohužel to není většina) si mohou udělat obrázek o tom, jak to skutečně vypadá "V zemi, kde zítra znamená již včera".

Přeji hodně zdaru a zdravím ze Švédska.

Zdenek Veleba

 

Vážený pane Hrabale,

se zájmem si doma čteme Vaše cestopisy po Rusku, které jsou zároveň brilantní analýzou tzv. ruské duše a ruské současnosti i minulosti.

S Ruskem totiž máme jako rodina mnoho neblahých zkušeností, jelikož jsme potomky tzv. volyňských Čechů z Okolku a Ivanovič v sovětské, jinak také ukrajinské části Volyně.

Vše, co píšete o ruské povaze a současné situace tam je do puntíku pravda a nic než pravda. Moje matka vždy přečte tak 2-3 strany Vašeho cestopisu (máme oba) a je naprosto fascinována tím, jak naprosto pravdivě jste Rusko i ruskou povahu vystihl. Ze SSSR se vystěhovala s celou rodinou v březnu 1947, během repatriace volyňských Čechů.

Děkujeme Vám za odvahu, s níž se vydáváte do této země, jelikož kupř. mě, ač jsem druhá generace narozená již zde v ČR, by tam nikdo nedostal. V SSSR jsem byla několikrát v 80. letech vždy tak na 14denním až měsíčním celkem fešáckého pobytu v Moskvě a myslím, že mi to stačilo. Vlastně jsem poznala jenom náznak jakéhosi Ruska, ale dojmy mám stále.

Na Váš způsob cestování neznám, a tak jsem velice ráda, že cestujete za mě – a za nás všechny pohodlné a bázlivé, ustrašené nátury, které se Vaším prostřednictvím rádi podívají do té země, kde "zítra znamená včera". Znát svého nepřítele je nutné.

Ještě jednou Vám děkuji, Vaše knihy o Rusku jsou naprosto skvělé a Váš rozbor ruské povahy je 100% pravdivý.

Taťána Vroblová,

Mariánské Lázně / Plzeň

 

 

… po VŠ jsem byl rok na stýpku v Tomsku a něco jsme taky projezdili, takže jsem se „zemí kde zítra znamená včera“ jsem se seznámil dobře … mluvíte mi z duše a jste pašák … palec nahoru a ať se daří

Aleš Bouší

 

 

Vážený pán Hrabal-Krondak,

Na Vianoce som od manžela dostala prvé dve časti Vášho cestopisu Cesta na konec světa a zpět, čo ma potešilo z dvoch dôvodov: 1. pod stromčekom som nenašla žehličku, ale skutočný darček, 2. manžel ma ešte stále dokáže potešiť, správne totiž odhadol, čo sa mi bude páčiť :-)

Na knihy som sa takmer ihneď hodila, prvú časť hltám na jedno sústo. Je to jeden z najzaujímavejších cestopisov, aké som kedy čítala (napriek miernym názorovým rozdielom v niektorých záležitostiach). A verte mi, o cestopisoch a cestovaní čosi viem - už skoro dvadsať rokov pracujem v cestovnom ruchu, a za ten čas som mala možnosť zažiť veľa turistov, cestujúcich a cestovateľov.

/…/

K Rusku mám zvláštny vzťah. Vďaka tomu, že otec v Moskve pracoval, som mala možnosť v nej stráviť niekoľko mesiacov, a to v období pre Rusko a pre mňa dosť rozhodujúcom: na prahu mojej dospelosti, a koncom oných neslávnych deväťdesiatych rokov (1997-98), kedy v Rusku išlo o život. /…/ Odvtedy som bohužiaľ v Rusku nebola, okolnosti ma viedli inam (okrem iného aj na sever Fínska, kde som mohla letmo nazrieť do života Saamiov - ďalší aspekt, prečo sa mi Vaša kniha páči) …

Obrovská vďaka za výborné čítanie a inšpiráciu!

Anna Koňuchová Kopić

 

Vaše knihy čtu mezi prvními. Jsem v polovině druhého dílu. Odvedl jste opět perfektní práci. Nemohu se od knihy odtrhnout a čtu ji s atlasem Bolšoj sovjetskij atlas mira II. z roku 1939.

Se srdečným pozdravem

Zdeněk Kučera

 

 

Právě jsem dočetl Vaši knihu Cesta na Tajmyr. Je to paráda když někdo nazývá vše pravými výrazy. Každému se ale líbit nebude. Já děkuji za pěkné čtení.

Petr Jindra

Ústí nad Labem.

 

 

Vážený pán Hrabal-Krondak,

cca pred dvoma týždňami som dočítal Vašu sociologicko-politologickú štúdiu a cestopis zároveň.

Kniha pre mňa obsahovala množstvo zaujímavých a podmetných faktov o krajine "kde zítra znamená už včera" ako to onehdá "videl" svojimi očami Július Fučík v 30-tych rokoch 20 storočia. 

 

Silnou stránkou Vašej knihy sú obrovské znalosti z dejín Ruska (ZSSR) a detailný pohľad na dušu "obyčajného ruského resp. postsovietskeho človeka".

Veľa obyčajných Rusov je stále mysľou v ére sovietskej, ktorá je už dávno preč.

Ako v úvode zdôrazňujete Moskva nie je Rusko a Rusko nie je Moskva...

Fantastické sú Vaše opisy ruskej divokej prírody, krásy národných parkov, ktoré ako tramp veľmi pozitívne kvitujem.

Tiež obsiahle historické exkurzy (veľmi zaujímavé) , pri každom Vami navštívenom mieste dávajú úplné iný rozmer Vašej publikácií, ktorá samozrejme nie je "obyčajným cestopisom", ale snahou o vnorenie sa do duše obyčajného ruského človeka.

 

Ďakujem ešte raz za veľmi zaujímavú knižku.

Prajem Vám všetko dobré

Artúr Soldán,

Modra

 

 

Vážený pane Hrabale,

napsal jsme něco úžasného. Četl jsme to stále s vypjatou pozorností. Ale ne najednou. Není to snadná četba... Je tam skoro všechno o Rusku, minulém i současném, něco jako encyklopedie starého i moderního Ruska ... Je to "něco", co nemá u nás obdoby. /.../

Vaše práce je ohromná, vaše znalosti, vztah k Rusku a dalším v Rusku žijícím lidem obdivuhodná - ale ta práce ještě s tím vším! Moc si přeji, aby se Vám povedla, abyste našel vynalézavého editora. Až to vyjde, rád napíši doporučující recenzi!

Zdraví Vás

Petr Pithart

 

 

Knihu čte po kouskách i manžel (94) který normálně už nic nečte.

Klaudia Nikolajenková

 

 

Vaše kniha je výborná, už jsem ji dočetl před 14 dni. Chtěl jsem dát přednost vlastní povinné četbě k disertaci a tu Vaší louskat pomalu, ale nakonec jsem ji musil dorazit najednou a v kuse. Kdyby už existovalo více dílů, pustil bych se býval byl do dalších.

Radovan Lovčí,

Plasy

 

Skvělé dílo!  Gratuluji!

Dr.et Dr. Jan Berwid-Buquoy

 

 

Dobrý den pane Hrabale,

dnes jsem knihu dočetl, díky, je skvělá, mohu jen souhlasit s recenzemi na zadní straně. Své názory jsem sice nemusel už měnit, ale leccos jsem se dozvěděl, do Ruska jsem nikdy nejel a ani nepojedu, nemám na ně nervy a rok 68 nedovedu zapomenout, asi je to zaujatost. Pokud stojíte o zpětnou vazbu, tak bych pro případné další knihy nebo vydání doporučil pečlivější korekturu, v knize je dost překlepů a chyb jako opakování nebo vynechání některých krátkých slov, ale můj zážitek to nijak nezkalilo.

Mějte se dobře a cestujte dál

Jan Holub

 

 

 

Vážený pane Hrabale,

koupil jsem si Vaši knihu, čtu (je to skvělé) a doporučuji Vás dál…

Díky a hodně zdaru…

Pavel Filipek

Odbor pro válečné veterány MO ČR

 

 

Vážený pane Hrabale, se zájmem jsem si přečetla vaši knihu Cesta na Tajmyr. Mimo jiné se plně podepisuju pod bezchybnou charakteristiku dvojpólnosti duše ruského člověka - na jedné straně by se rozdali- na druhé straně na vás v mžiku vytáhnou nůž. 

PhDr. Marie Šotolová

 

 

 

 

 

Autorovy rozhovory a vystoupení v médiích:

 

https://vod.idnes.cz/a/2201/28/VF220128_170647_flv_middle_jaha.mp4
nebo
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozstrel-pero-richard-hrabal-krondak-rusko-putin.A220128_165452_domaci_dape

 

 

 

 

Rozhovor o aktuálním Rusku v Startitupu

 https://youtu.be/8YVr-eQ_nzI

  

 

 

 

 

Vystoupení v diskuzním pořadu "Máte slovo" - téma Napětí na Ukrajině / Ruská hrozba
(Premiéra čtvrtek 10. 2. 2022 na ČT 1)


https://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/222411030520006/

 

 


 

https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/cestovatel-rusko-fero-richard-hrabal-krondak.A211229_160254_kolem-sveta_mkop

 

 

 

https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/rusko-cestovatel-a-spisovatel-fero-richard-hrabal-krondak-rozhovor.A210730_134802_kolem-sveta_hig

 

 

 

 

Text rozhovoru o aktuálním Rusku v časopise TÉMA č. 1/2022 ve formátu pdf:

http://www.cadpress.sk/rozhovor_tema_i2022.pdf

 

NEBO

 

 

Slovenská mutace časopisu TEMA, č.3/2022 (14.1.2022):

 

 https://www.facebook.com/tyzdenniktema/posts/3132132763737794   

 

 

 

 

 

 

 

F. R. Hrabal-Krondak -- rozhovor o současném Rusku a rusko-evropských vztazích pro "Krajské listy" / 18. únor 2021:

https://www.facebook.com/fero.hrabal/posts/5320866491286721
nebo 

https://www.krajskelisty.cz/stredocesky-kraj/25283-kazda-ctvrta-ruska-rodina-obyva-drevenici-bez-wc-to-je-35-milionu-lidi-rika-cestovatel-fero-r-hrabalkrondak-pritom-se-kreml-ohani-raketami.htm

 

***

 

 

https://www.blisty.cz/art/106314-ruskem-za-poznanim.html
nebo
https://www.blisty.cz/art/106509-dalsi-ruska-bratrska-pomoc-aneb-diktatori-si-museji-pomahat.html
 

***

 

rozhovor o Rusku pro FORUM 24:
https://www.forum24.cz/fero-hrabal-krondak-rusky-narod-je-osudove-poznacen-sovetskym-dedictvim/

 https://www.forum24.cz/rusko-ktere-skoro-nikdo-nezna-cestopis-fero-hrabala-krondaka/
https://www.forum24.cz/ruska-pata-kolona-v-kazachstanu-jako-rakovinna-metastaze/
 

 

***

 


iDnes / MF Víkend:
https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/rusko-cestovatel-a-spisovatel-fero-richard-hrabal-krondak-rozhovor.A210730_134802_kolem-sveta_hig


 

***

Literárna revue 4/2021 / Sobota 13.02.2021

Hosťom sobotnej Literárenej revue je FRANTIŠEK HRABAL KRONDAK - cestovateľ a autor knihy CESTA NA TAJMYR alebo po Jeniseji k Severnému ľadovému oceánu:

https://www.rtvs.sk/radio/archiv/1099/1517565

 

***

Ohlasy mých cest v zahraničních médiích

http://www.cadpress.sk/medialni_ohlasy.htm

 

 

 

 

Doporučuji také můj blog

 

 kde publikuji nejen reportáže z cest, ale i své názory a postřehy:

 

Třeba

"RUSKÁ PRAVDA" a skutečnost

https://ferohrabal.blogspot.com/2019/01/ruska-pravda-skutecnost.html

 

 

Ruský sen - který bych přál prožít všem našim kremlobotům

https://ferohrabal.blogspot.com/2019/03/rusky-sen-ktery-bych-pral-vsem-nasim.html

 

 

"Proč nikdo nemá rád Rusko - kromě rudých švábů"

https://ferohrabal.blogspot.com/2019/03/proc-nikdo-nema-rad-rusko-krome-rudych.html

 

 

Idea Třetího Říma a Zjuganovovi "blaničtí rytíři"

https://ferohrabal.blogspot.com/2019/03/idea-tretiho-rima-zjuganovovi-blanicti.html

 

 

"Děsivé dědictví Rudého Babylonu aneb Rusko na cestě k fašismu"

https://ferohrabal.blogspot.com/2019/03/rudy-babylon.html

+

"RUSKÁ OPRIČNICKÁ DEMOKRATURA V PRAXI":

http://ferohrabal.blogspot.sk/2017/05/rusky-antimajdan-navrat-opricniny.html

 

nebo

POCHOD PODLÝCH "REVOLUCIONÁŘŮ":

http://ferohrabal.blogspot.co.id/2017/04/pochod-podlych-revolucionaru.html

 

 

 

 

 

 

 

 

AKTUALIZACE

22/01/22