Taoismus - Čínské náboženství a filozofie (Konfucius,Lao-c´,čchan-buddhismus)

Taoismus - Čínské náboženství a filozofie (taoizmus, konfucianismus, čchan-buddhismus), čínská tradiční medicína a bojová umění. České překlady klasických spisů a odborná literatura z produkce vydavatelství CAD PRESS. Knihy dr. Yang Jwing-minga a Mistra Mantaka Chia.

Kniha obsahuje především proslulý spis Mistra Lie-c': KLASICKOU KNIHU DOKONALÉ PRÁZDNOTY (z 5.stol. př.Kr.), dále pak výbor ze spisů taoistických mistrů 7.-15.století (Chuaj Nan-c', Lü-c', Čang Po-tuan, Wang-če, Tchan Čchiao, Pan-šan, San-feng, Tun-pu, Chua-c', Kuang-c').

Taoismus je jedním ze základních směrů staročínské filosofie, jenž vznikl pravděpodobně v 5.století př.Kr., i když mnohé prameny kladou jeho vznik - zároveň s údaji o životě jeho zakladatele, mudrce Lao-c' - až do 4.století př.Kr.; ve 3.století n.l. se zformulovala jeho teologicko-rituální struktura a taoismus se stal státním náboženstvím (až do 10.stol.).

Osobnost zakladatele taoismu - Lao-c' neboli Starého mistra - bývá často zpochybňována. Čínský historik S'-ma Čchien (cca 145-86 př.Kr.) o něm píše: "Lao-c' pocházel z vesnice Kü-čchen v kraji Li, v lenním státě Čou. Jeho rodné jméno bylo Li, mužské jméno Po-jang a čestný posmrtný titul Tan. Původně byl historikem státního archívu v Čou. Kchung-c' (Konfucius) se jednou vypravil do státu Čou, aby se Lao-c' otázal na ceremoniál. Lao-c' mu řekl: ,Lidé, o nichž mluvíš, už dávno zpráchnivěli a zanechali nám jen slova'. A dále pravil: ,Nalezne-li urozený člověk svou dobu, povznese se, nenalezne-li ji, odejde a zanechá po sobě jen plevel. Dobrý obchodník pečlivě skrýva své poklady, jako by jeho domu hrozila bída, urozený a ctnostný muž se navenek jeví jako hlupák. Vzdej se, příteli, své pýchy a svých přání, svých povrchních gest a ctižádostivých plánů'."

Lao-c' je považován za autora nejvýznamnějšího taoistického kánonu Tao-te-ťing (Kniha o Tao a ctnosti); jeho nejvýznamnějšími následovníky jsou Čuang-c' a Lie-c', kteří svými traktáty přispěli k dalšímu rozvoji taoistické filosofie.

Čuang-c' (občanským jménem Čuang Čou) je prokazatelně historickou osobností. Podle S'-ma Čchienových záznamů pocházel z oblasti Meng (dnešní provincie Chenan) a byl činným v období vlády králů Chueje z Liangu (370-319 př.Kr.) a Süana ze Čchi (319-301 př.Kr.). Některé prameny uvádějí, že žil v létech 350-275 př.Kr. Nějakou dobu zastával nižší úřední funkci v Čchi-jüanu ve státě Sung, které se po čase vzdal ze stejných pohnutek, ze kterých později údajně odmítl nabídky krále z Čchu, aby se stal jeho ministrem (viz Čuang-c', kap.17 a 32).

Pokud jde o Mistra Lie-c' neboli Lie Jü-kchou, nemáme o něm podrobnějších zpráv. Vzhledem k tomu, že se na něj odvolává několikrát i Čuang-c', jenž mu ve svých Vnitřních kapitolách (Nej-pchien) dokonce věnuje celou třicátou čtvrtou kapitolu, lze předpokládat, že tento legendární mistr žil ve 4.století př.Kr. (I když mnozí současní autoři pochybují nejen o tom, že byl autorem díla Lie-c', ale dokonce i o historičnosti postavy Mistra Lie. Egon Bondy klade vznik spisu Lie-c' až do 3.století n.l.).

"Mistr Lie cestoval na větru s lehkostí génia, patnáct dnů tam a zase zpátky, málokdo před ním dosáhl takového výkonu. Ale i on, přestože se osvobodil od chůze, musel se ještě o něco opírat. Jen tomu, kdo si osedlá pravidelný běh nebes a země, světla a tmy, větru a deště, noci a dne, oněch šesti podob vesmírné energie čchi, otevírá se cesta k toulání bez konce" (Mistr Čuang, Vnitřní kapitoly).

O různorodosti raného taoismu svědčí, že ještě konfuciánský učenec Sün-c' (asi 289-238 př.Kr.) nedává učení těchto tří taoistických mudrců do přímé souvislosti. Stejně tak i dvorní historik S'-ma Tchan v r.110 př.Kr. označuje učení Lao-c' jako Školu Cesty (Tao ťia), přičemž o Čuang-c' se zmiňuje jako o "člověku, ovládajícím tajná umění (fang ši)", a představiteli "Školy Jin-Jang" - nikoli jako o taoistovi. Dá se říci, že Lao-c' byl představitelem filosofického a Čuang-c' mystického taoismu; oba dva proudy však považovaly za základní prvek svého učení zásadu wu-wej (ne-činnosti či následování přirozenosti).

Prvky mysticismu - projevující se nejvýrazněji v traktátu Čuang-c'- a koncepce dosažení nesmrtelnosti později přispěly k tomu, že se z taoismu stalo náboženství. Kniha Čuang-c' byla sestavena z původních záznamů Mistra Čuanga, jeho žáků a následovníků formou kompilace asi koncem 2.století, a zaujala své místo mezi klasickými spisy taoistické filosofie.

Známe podoby dosáhla tato antologie díky významnému filosofovi Kuo Siangovi, jenž spis doplnil vlastními komentáři a především jej rozdělil do 3 částí, obsahujících celkem 33 kapitol. První část, Vnitřní kapitoly (Nej-pchien), představuje zachované torzo Čuangova autentického učení. Druhou část, Vnější kapitoly (Waj-pchien), tvoří texty Čuangových žáků, úvodní esej je však připisován neznámému "primitivistovi" z 2.století př.Kr. Rozličné kapitoly (Ca-pchien) představují různorodou směs fragmentů z myšlenek Čuanga i jeho následovníků, taoistů i jangistů (stoupenců filosofa Jang Čua), a tvoří třetí část antologie Čuang-c'.

Většina historiků rozlišuje mezi filosofickou školou Tao (Tao ťia) a taoistickým náboženstvím (Tao ťiao). Rozdíly mezi těmito dvěmi formami taoismu byly zpočátku zcela zjevné, avšak postupem času se hranice mezi nimi - tak, jako u všech ostatních učení v historii - staly méně zřetelnými. Kromě toho se s původním základem průběžně mísily další náboženské a magické tradice, které jej neustále měnily. Kromě všemožných typů lidového náboženství jsou zde od počátku našeho letopočtu patrny sílící vnější vlivy, z nichž nejvýznamnějším je pronikání buddhismu do chanské říše. Buddhističtí kazatelé z Indie a Střední Asie zakládali kláštery, z nichž první se nacházely v Pcheng-čchengu a Luo-jangu. Hlavní činností buddhistických misionářů bylo překládání sanskrtských spisů do čínštiny. Významnou roli při zprostředkování buddhistických nauk sehrál mnich An Š'-kao, jenž se usídlil v luojangském klášteře v r.148 a přeložil do čínštiny několik desítek buddhistických súter a dalších spisů.

Z hlediska písemných pramenů vedl tento synkretizmus k vytvoření velmi rozsáhlé náboženské literatury, která byla posléze - po vzoru buddhistické Tripitaky (San-cang) - uspořádána do Taoistického kánonu (Tao-cang), skládajícího se z 1464 spisů. Tento kánon sice prodělal s průběhem staletí mnohé změny, jeho původní struktura však nebyla zásadně narušena. Spisy jsou rozděleny do tří hlavních skupin a čtyř skupin dodatků. Tyto tři skupiny se nazývají tong, což doslova znamená "jeskyně", ale také "sdělovat", "proniknout do Tajemství". Podle tradice byly hlavní texty zjeveny a slouží jako prostředek komunikace mezi bohy a lidmi, kteří prý díky jim mohou proniknout do tajemství a dosáhnout nadpřirozeného života. Kromě toho se traduje, že určité posvátné texty byly ukryty v jeskyních uvnitř některých hor. Právě proto je možná Tao-cang rozdělen do tong. (Toto slovo zároveň znamená tajemnou jeskyni i styky s posvátnými silami.) Úvod každého tong představuje originální text, zjevený jedním ze tří božstev, předsedajících rozsáhlému taoistickému panteonu.

První část - Tong čen - je připisována Juan-če T'ien-cuenovi (Ctihodný nebešťan prvopočátku), druhá T'ai-čang Tao-kiunovi (Nejvyšší pán Tao) a třetí T'ai-čang Lao-kiunovi (najvyšší pán Lao). Tím posledním je vlastně zbožštěný Lao-c'. Podle jiného výkladu náleží tři tongy třem Pánům, kteří jsou hypostazemi Juan-če T'ien-cuena. Traduje se, že Lao-c' byl žákem Tao-kiuna, jenž byl sám žákem T'ien-cuena.

Jak vidno, Lao-c', neboli Lao-kiun (či Lao Tan) nebyl vždy nejdůležitější osobností taoistického panteonu, i když například nápis v chrámu Po-čou, zhotovený v r.165 na příkaz císaře Chuana tvrdí, že Lao-c' je emanací Prvotního chaosu, a že je stejně věčný, jako Tři světla (slunce, měsíc a hvězdy). Je dokonce ztotožňován s Pchan-kouem, podle mytologie kosmickou bytostí a prvním člověkem. Jedna z legend praví: Lao-c' proměnil své tělo. Jeho levé oko stalo se sluncem a pravé měsícem; jeho hlava změnila se v horu K'uen-luen, jeho brada změnila se v planetární domy; jeho kosti změnily se v draky; jeho maso změnilo se ve čtvernožce; jeho střeva změnila se v hady; jeho břicho změnilo se v moře; jeho chlupy změnily se ve stromy a byliny; jeho srdce změnilo se v souhvězdí a jeho ledviny změnily se v Otce a matku Jsoucna (Čen-jao fu mu)".

Zdá se, že převládající představou té doby bylo přesvědčení, že Lao-c', stejně jako Buddha, se nepřetržitě navrací na zem, aby v podobě avatárů učil dávné vládce.

O tehdejším vlivu buddhismu svědčí i skutečnost, že zmíněný císař Chuan dal ve svém paláci zřídit oltáře Chuang-tiho, Lao-c' a Buddhy. Nutnu ovšem zdůraznit, že buddhismus byl tehdy v Číně chápán poněkud zkresleně, mnohdy až scestně, případně ztotožňován s taoismem, a to díky filosofické a náboženské terminologii, kterou si první překladatelé vypůjčili z taoismu. Buddha byl považován za převtělení Lao-c', jenž odešel na Západ. V pozdější době je pak této legendy zneužito v protibuddhistickém apokryfu Lao-c'chua-chou ťing (Lao-c' obracející barbary). Tato kniha byla po staletí jablkem sváru mezi taoisty a buddhisty a přes odsuzování císařskými úřady obíhala po celé Číně až do 13.století. Jedna z jejich verzí pojednává o jedenaosmdesáti avatárech, převtěleních Lao-c', kteří přišli na zem obracet lidi na víru. Jedním z avatárů je podle této legendy Buddha Šákjamuni; posledním pak je Mani, zakladatel manicheismu.

Nápis z r. 165 se také mlhavě zmiňuje o praxi meditace a dlouhověkosti, jež Lao-c' ovládal a vyučoval. Hagiografický sborník té doby, Lie-sien čuan, považuje Lao-c' a jeho žáka, zvaného Mistr Přívozu, za mistry v těchto cvičeních. Nacházíme zde též zmínky o cestě na Západ a obrácení barbarů.

"Lao-c' dokázal sytit svou životní energii, ovládal umění, jak jí nabýt a neplýtvat s ní. Žil více než osmdesát let; v Če-ki se praví, že přes dvěstě let. V té době jej nazývali Skrytým mudrcem. Když pak ctnost ve státě Čou upadala, Lao-c' nasedl na vůz, do nějž byl zapřažen zelený buvol, a odešel do země Ta Cchin."

V subkultuře, odsuzované literáty, se staré taoistické učení postupně mění v náboženství. V tyglíku čínské společnosti se mísí hlavní zásady filosofického taoismu s mytologií, šamanské praktiky s buddhistickou doktrinou, vzniká lidové náboženství, nazývané Tao ťiao (Nauka o Cestě). Za zakladatele této doktriny je považován sečuánský mystik Čang Tao-ling, nazývaný též T'in-ši (nebeský mistr), a tradice datuje její vznik do r.142. V tomto případě se jednalo spíše o církev - jejiž sekty existují dodnes, odvozujíce se přímou linií od svého zakladatele - než o filosofickou školu.

Zhruba v téže době vznikly i další dvě taoistické sekty; Wu-tou-mi-tao (Cesta pěti měřic rýže) a Tchaj-pching-tao (Cesta velikého klidu). První z nich založil Čang Tao-pching a druhou učenec Čang Ťiao. Jelikož chanský taoismus odsuzoval hromadění bohatství a razil myšlenky rovnosti i v praxi, stáli stoupenci sekty Tchaj-pching-tao v čele povstaleckého hnutí Žlutých turbanů (184-189). V této době žil i další významný taoistický mistr Wej Po-jang, jemuž je připisován nejstarší alchymistický traktát, nazvaný Čou-ji C'an-t'ong-čchi, což lze nepřesne přeložit jako Trojí shoda mezi cestami Nebes, Podnebesí a Člověka anebo Trojí shoda cest I-ťingu, taoismu a alchymie. Toto dílo se zabýva především transmutací kovů a výrobou rumělky, sloužící k výrobě elixíru nesmrtelnosti;: díky esoterické terminologii jsou však mnohé pasáže nezasvěceným nesrozumitelné. Ústřední myšlenkou díla je, že v alchymistické peci lze urychlit přirozenou přeměnu.

Ve 3.století vznikly velice významné komentáře k taoistickým spisům. Wang Pi (226-249) sepsal komentář k Tao-te-ťing a Siang Siou (220-301) a Kuo Siang (+ 312) komentáře k dílu Čuang-c'.

Jejich dílo pak počátkem 4.století doplnil svým spisem Pao-pchu-c' mistr Ke Chuang (283-345), jenž byl po Wei Po-jangovi největším teoretikem alchymie (zdědil po svém mistrovi velkou knihovnu, jejíž katalog je prvním dochovaným přehledem taoistických spisů).

Ke Chung (Ko Hong) - zvaný též Mistr Prostota - sepsal kromě uvedeného díla i množství dalších spisů o léčivých rostlinách, dechových cvičeních, magii i filosofii. Pokud jde léčitelství, připouští užitečnost nealchymistických léků, ovšem s výhradou, že neumožňují dosáhnout nesmrtelnosti. Jelikož kladl velký důraz na dosažení dlouhověkosti a magii, odsuzuje ve svém díle Pao-pchu-c' přísne mistra Čuanga, neboť nepřikládal větší váhu životu nežli smrti a odmítal tělesné techniky. Oproti tomu si Ke Chung velmi vážil Lao-c', a to i přesto, že jej nepovažoval za božstvo, nýbrž za mimořádně nadaného člověka, jenž miloval nehybnost a neměl žádných žádostí.

V některých pozdějších spisech nacházíme slavný příběh o Kuang Čeng-c', učiteli Chuang-tiho, jenž radil:

"Drž svůj životní dech usebrán v dokonalém klidu a tvé tělo se zharmonizuje samo od sebe. Buď klidný, buď čistý, neunavuj své tělo, neplýtvej svou životní esencí a budeš dlouho žít. Pokud tvé oči nebudou mít co spatřit, tvé uši co zaslechnout, tvé srdce co pocítit, pak tvůj duch zachová celistvost tvého těla, jež bude dlouho žít. Střež své nitro, uzavři se vůči vnějšku, přílišné vědění škodívá! Přivedu tě na vrchol velkého Světla, až k pramenům dokonalého Jang; přivedu tě k branám Temnoty, k pramenům čirého Jin."

Myšlenka, že nehybnost - bránící ztrátám energie, způsobovaným touhou jednat - umožní zvětšit vnitřní sílu a prodloužit život, je zde jednoznačně zdůrazněna. Proto měl ideální vládce praktikovat wu-wej. Podstatou taoistické hygieny byla představa, že smyslové orgány jsou otvory, cestami, jimiž unikají životní síly, a tudíž je třeba je hlídat a udržovat tyto životní síly na svém místě. Ovšem technik, umožňujících dosažení a udržení této plnosti energie, je mnoho; počínaje nehybností, jež nikdy nevymizela, i když po jistý čas byla zatemněna jinými technikami, aby se v období Tchang zjevila v podobě, kterou nazýváme vnitřní alchymie nebo embryonální dýchání.

Abychom pochopili různé vnější i vnitřní metody, musíme si utvořit obraz o taoistických názorech na lidské tělo. Podle nich je lidské tělo přesnou kopií vesmíru a jeho různé prvky mají své analogie ve vnějším světě. Viditelný vesmír je emanací Tao, v němž byly Jin a Jang úzce propojeny v jeden nediferencovný dech (čchi), který nazýváme Prvotní dech (Juan-čchi). Oddělením Jin a Jang vznikla Nebesa a Země, a z jejich spojení vznikli lidé i všechna stvoření. Sestáváme tedy z Jin a Jang, jež jsou vlastně nebeským a pozemským "dechem". Konkrétně naše vyšší duše, Chuen, je nebeská a naše nižší duše, P'o, je pozemská.

Co se týče životní (vesmírné) energie čchi, tato má šest podob: Jin (Stín) a Jang (Světlo), Feng (Vítr) a Ju (Déšť), Chuej (Tma) a Ming (Jas). Této životní energie by nemělo být ani málo, ani příliš. Kniha utrpení praví: "Život vzniká, je-li přítomna čchi: formy se utvářejí, je-li čchi v rovnováze". Životní sílu čchi získáváme přirozeně z vesmíru a je nutno ji neustále obnovovat. Zatímco vrozená čchi (sien-tchien-čchi) je nezbytná ke vzniku života, získaná čchi (chou-tchien-čchi) živí tělo a zodpovídá za jeho vývoj. Oba dva prameny energie spolupůsobí vzájemně. Staří mistři říkali, že "na nebi jsou tři poklady - slunce, měsíc a hvězdy; na zemi taktéž tři - voda, oheň a vítr, a právě tak nalézají se tři poklady i v člověku - esence, čchi a duch". Wu-neng-c' (9.stol.) k tomu poznamenává: "Lidská přirozenost je duch a život je čchci. Prolínají se vzájemně v prázdnotě, aby pak společně povstaly a harmonizovaly spolu tak, jako okarina s flétnou anebo jin a jang".

Vesmír je tvořen pěti oblastmi časoprostoru (čtyři hlavní body korespondují se čtyřmi ročními obdobími, kromě toho je zde Střed). Těmto pěti oblastem, symbolizovaným barvami, odpovídá na Zemi pět prvků a pět posvátných hor, a u člověka pět vnitřních orgánů. Ty jsou napájeny každý svým příslušným prvkem a v tom ročním období, jehož vliv mu vyhovuje. Máme tedy určitý kód, který nám umožňuje přispůsobit život mikrokosmu životu makrokosmu. Důležité je vybrat si ve vnějším světě látky, které jsou nejvhodnější k tomu, aby živily vnitřní orgány. Kromě toho je třeba zajistit dobrý oběh životních principů uvnitř těla tím, že se vyhýbáme překážkám, hlavní příčině nemoci.

Taoisté se velice zajímají o medicínu a nacházíme mezi nimi mnoho léčitelů. Ale jejich cíle byly dalekosáhlejší a jejich metody odlišné. Rozlišovali v těle tři oblasti, které nazývali tři Rumělková pole, z nichž nejvyšší nalézá se v mozku; druhé je poblíž srdce a třetí pak pod pupkem, v místech, kde leží Oceán dechu (Čchi-chai). Rumělková pole jsou zároveň strážená - stejně jako ostatní části těla - strážnymi duchy (čen), ale taktéž obývána Třemi červy, třemi zlověstnými démony. Tito útočí na vitalitu svého hostitele; nejvyšší démon napadá oči a způsobuje rozličné potíže v hlavě; střední démon napadá břicho a vnitřnosti; nejnižší démon vyvolává nemoci ledvin, zbavuje člověka jeho esence a kostní dřeně, vysušuje jeho kosti a oslabuje jeho krev. Adept se jich proto musí zbavit tím, že se zřekne běžných pokrmů, jejichž esencí krmí Tři červy.

Až po vyhnání vnitřních démonů stane se skutečná praxe nesmrtelnosti dokonale účinnou. Od tohoto okamžiku živí se adept jen esencemi. Technika zvaná "Pět zárodků" umožňuje získat "dech" Pěti prvků a posílit pět vnitřních orgánů. Všechny tyto způsoby obživy emanacemi nebo dechem jsou vylepšením starých dechových technik, jejichž hlavním principem bylo - vyplivnou starý dech a nechat vstoupit nový. Provádělo se to pomocí nádechu nosem a výdechu ústy. Ale i sám svět je oživován mohutným dýchaním, ve kterém je třeba odlišit živý a mrtvý vzduch. První převládá od půlnoci do poledne, druhý od poledne do půlnoci. Dechová cvičení se tedy mají provádět jen v době vlády živého vzduchu. Cvičení nespočívá jen v běžném dýchání, nýbrž ve vedení dechu tak, aby dech Devíti Nebes vešel nosem, prošel celým tělem a rozlil se v "Paláci mozku". Dech vedeme pomocí "Vnitřního vzhledu", který umožňuje adeptovi nasměrovat svůj pohled dovnitř (neboť pohled slouží Číňanům nejen k vidění, ale i k osvětlení) a zkoncentrovat svou mysl. Pak vizualizuje svůj dech, někdy v podobě homunkula, a vede jej dle libosti až na nemocné místo, aby s jeho pomocí odstranil překážku, způsobujíci potíže. Speciální technika, zvaná Embryonální dýchání, spočívá v tom, že neobíhá dýchaný vzduch, nýbrž "vnitřní dech". (Tato technika se prakticky neliší od Vnitřní alchymie.)

Dechové techniky bývají obvykle doplňovány gymnastickým cvičením, sexuální hygienou a dietou. Díky gymnastice je oběh dechu podporován tělem, protože tělo je pružnejší a překážky jsou odstráněny vnitřním vedením. Pokud jde o sexuální praktiky, nejstarší máme doloženy z počátku období Chan (2.stol.př.Kr.). Jejich cílem je zabránit úbytku životní energie čchi "spojením Jin a Jang". Obvykle je provádějí dva taoističtí partneři, přičemž z nich mají prospěch oba. Někteří taoisté však využívají nezasvěcené ženy, aby tak posílili svou vlastní vitalitu na jejich úkor: tento druh upírství je odsuzován jako neortodoxní. Všechny tyto metody jsou však druhořadými pro ty školy, které kladou do popředí svých zájmů hledání léků a potravy, schopných prodloužit život. Proto je také velká materia medica, Pen-chao, součástí Tao-cangu. Jejím autorem není nikdo jiný než Čen-nong (Božský oráč), jeden z prvních mýtických vládců, jenž je patronem všech bylinkářu a léčitelů.

V období dynastie Tchang (618-906) se těšil Lao-c' a taoismus větší úctě, ale i přízni císařského dvora, než kdykoliv předtím. Snad i proto, že císaři této dynastie měli stejné rodové příjmění - Li - jako autor Tao-te-ťingu. V r.667 byl Mistru Lao-c' udělen králem Kao-cungem (+ 683) posmrtný titul Nejvyšší nebeský a prvotní císař (Tchai-čang chiuan-juan chuang-ti). Jeho nástupce Suan-cung zvyný Li Ling-ťi (Ming Chuang, 713-756) - jehož dvůr se mohl skvělostí rovnat dvoru guptovského krále Harši anebo florentskému za panování Lorenza de Medici - zavedl v r.737 oficiální vyučování taoistické filosofie. Byly dokonce zavedeny zkoušky z taoistických klasiků, které byly po jistou dobu stejně významné jako zkoušky z konfuciánských ťing (S'- šu a Wu-šu). Za jeho vlády existovalo v Číně přes 1600 taoistických klášterů, do nichž odcházely jako mnišky i princezny z císařského rodu.

Od poloviny 8.století však začalo znovu ožívat konfuciánské učení a zároveň sílit vliv buddhismu, jenž zapustil kořeny v jižních státech. Buddhističtí mniši přicházeli do Číny již od 5.století v několika směrech - ze Střední Asie, Indie a Barmy. Vybudovali duchovní centra v Kan-su, Šen-si, Che-nanu a jinde, a postupně začali zaujímat postavení ve všech oblastech společenského života, především však na úkor taoistů. (V téže době ztratila ostatně Čína i veškerý vliv v Tibetu a zároveň s arabskými a perskými kupci počal do severovýchodních oblastí pronikat též islám, později i křesťanství.)

Během vnitřních válek a kitanských vpádů, trvajícich takřka po celé 10.století, došlo k úpadku duchovního života. Výnosem z r.955 bylo např. zavřeno přes 30 000 buddhistických a taoistických klášterů a chrámů, a kchajfengské úřady provedly sekularizaci církevního majetku. Po nástupu dynastie Sung (v r.960) došlo k obnově postavení konfuciánského učení. Školský systém se opíral o studium starých konfuciánských spisů, pečlivě vybraných a doplněných komentáři již v tchangské době.

Předpokladem získání nižší úřednické hodnosti (ču-kche) byla schopnost komentovat klasická díla konfuciánského kánonu. Po sekularizaci cirkevní půdy a ostré kritice buddhistického a taoistického učení sungské úřady vyhlásily konfuciánské učení za "státní moudrost" (oficiální náboženství). Počátkem 11.století byl císařským výnosem Konfucius kanonizován, na jeho počest se stavěly chrámy a jeho potomkům byla prokazována úcta. Podstatnou součástí konfuciánství se stal kult císaře - Syna nebes.

Další záminkou k potlačování taoistického a buddhistického učení byla skutečnost, že stoupenci obou učení se podíleli na několika povstáních proti Sungům. Velké lidové povstání, které propuklo v r.1047 v provincii Che-pej a trvalo téměř rok, bylo ispirováno a řízeno buddhistickou sektou mesiášského typu Mi-le-ťiao.

V letech 1120-22 propuklo v provincii Če-ťiang lidové povstání, zorganizované tajnou sektou Ming-ťiao (Učení o světle) jejíž učení představovalo syntézu manicheismu, taoismu a buddhismu. V téže době vzniklo i hnutí za nový výklad klasických děl konfuciánského kánonu. Někteří z učenců zpochybňovali autentičnost starých traktátů a Konfuciovo autorství. Studium, které sungští věnovali klasickému dědictví, bylo spojeno s bojem proti mystice a scholastice buddhismu a taoismu.

Poté, co Čingischán rozdrtil tangutský stát Sia, chán Möngke stát Nan-čao a chán Kublaj sungskou říši, stali mongolští feudálové pány celé Číny. (Kublaj se stal v r.1271 císařem a založil dynastii Jüan.) Přestože v období vzniku feudálního státu byli Mongolové šamanisty, ke všem náboženstvím snášenlivými - Čingischán k sobě dokonce zval taoistického mudrce Čchang Čchuna - pozdější chánové upřednostňovali buddhistickou církev, jejíž podporu si zajistili tím, že ji obdarovávali kláštery a polnostmi. Taoisté byli naopak pronásledováni a jejich knihy byly páleny.

V polovině 14.století došlo ke značnému rozšíření rozličných učení mesiášského charakteru a tajných sekt manichejského typu, jejichž vznik představoval reakci na všeobecný úpadek a krutovládu mongolských uchvatitelů. Bezprosředním impulsem k masovému povstání "rudých turbanů", které postupně zachvátilo celou zemi a vyústilo ve vítězství nad Mongoly, bylo učení tajné sekty Paj-lien-ťiao (Společnost bílého lotosu), která doplnila svá náboženská dogmata výzvou k boji proti Mongolům. V roce 1368 obsadila čínská vojska pod vedením Ču Jüan-čanga Peking a poslední z Čingischánových potomků byl nucen se svým dvorem uprchnout na sever. Ču Jüan-čang byl vyhlášen císařem a založil novou dynastii, nazvanou Ming.

Za vládnoucí ideologii a náboženství bylo za Mingů (1368-1644) uznáno čusiánství - konfuciánství reformované Ču Sim (1130-1200). Ču Jüan-čang se sice od svého nástupu na trůn řídil radami konfuciánských učenců, avšak nikdy se neuchýlil k pronásledování jiných náboženství. Kromě buddhismu, jemuž zcela otevřeně nadržovala mongolská dynastie, začal opět rozkvétat i taoismus (ale také islám). Konfuciánské obřady a morální zásady byly však prohlášeny za povinné pro všechny: konfuciánská vzdělávací soustava zůstala nedotknutelná. Jisté však je, že i na formování samotného konfuciánského učení měl podíl kromě buddhismu i taoismus. Počátkem 16.století se na tom podílel i filosof Wang Jang-ming (1472-1528), jenž vnesl do konfuciánského učení prvky taoistické metafyziky, a Li Č' (1527-1602), jenž byl za své učení, stavějíci princip proměnlivosti proti konfuciánským dogmatům, uvězněn a ve vězení zemřel.

Hlavní ideologií zůstalo reformované konfuciánství - doplněné samozřejmě z taoismu převzatými prvky (meditační a dechová cvičení, princip čchi, harmonie člověka s přírodou) - i za vlády mandžuských panovníků (dynastie Čching-Abachaj; 1644-1912). Nejrozšířenějším náboženstvím však zůstával nadále buddhismus, jehož čínská odnož - čchan (jenž se později pod názvem zen stal jedním z nejdůležitějších nábožensko-filosofických učení v Japonsku) - do sebe transformoval veškerý duchovní potenciál upadajícího taoistického náboženství. Takto, přestože samotné taoistické náboženství nehrálo v čínské společnosti 17.století významnou roli, skrze čchanový buddhismus a neokonfuciánskou filosofii působil taoismus nadále velmi silně na čínskou kulturu a filosofii.

Navzdory rozdílům mezi "apolitickým" Čuang-c' a "politickým" Lao-c' jejich zařazení do téže Školy Cesty má své opodstatnění. Sdílejí společný náhled - že, zatímco ostatní věci se pohybují spontánně v proudu jim přirozeném, člověk se od Cesty vzdálil svým uvažováním, vyhledáváním alternativ a formulováním zásad pro určitá konání.

Zajímavé je, že již Čchun-čchiou (Anály jara a podzimu) a Sün-c' (365-230 př.Kr.) - přestože nepřikládají zvláštní váhu dílům jako Kuei-ku-c' nebo Cho-kuan-c' - cení si vysoce knihy Tao-te-ťing, a Lao-c' zařazují mezi nejvýznamnější filosofy. Ačkoli jeho kniha připomíná filosofickou báseň, není řazena mezi poezii (sbírky básní jsou v čínské literatuře označovány výrazem ši, nikoli ťing).

Mistrovské dílo Lao-c' není zobrazením abstraktního myšlení, je to druh myšlení, jenž představuje protipól logiky. Tao je pojmem neporovnatelným s evropskou představou božstva; je to pojmově nepostižitelný absolutní princip, jímž se řídí bytí, a tím i svět. Hlavní myšlenkou jeho spisu je, jak může malý stát a malý člověk přežít ve světě vražedných, soupeřících mocností. Je to snaha nalézt skutečný princip věcí, jenž dává šanci uniknout nebezpečí, a autor nalézá dva hlavní koncepty; Cesta, kterou kráčí mudrc, a Síla v něm, která mu pomáhá po této Cestě kráčet.

Již v úvodním verši se dozvídáme, že nelze tuto Cestu nijak formulovat: jakmile se o to pokusíme, Cesta zmizí. Lao-c' říká, že tato Cesta nemůže být vyjádřena slovy: "Vědoucí nemluví, mluvící neví!". V hledání Jednoho za mnohým, stejně jako stálého za proměnlivým, používa Lao-c' pojmů, jež jsou blízké našemu myšlení. Je zde ovšem jedna odlišnost od západního myšlení. Čínský myslitel si nepředstavuje Jedno a Stálé jako Bytí či Realitu, která se neprojevuje přímo, nýbrž je ukryta za závojem.

V klasické čínštině jsou výrazy ju ('zde je') a wu ('zde není') používány výlučně ve vztahu ke konkrétní věci. Čínský jazyk nepoužívá jeden ze základních filosofických pojmů - existenciální sloveso "být" ve smyslu kopulativním. V západní filosofii má věc bytí, které zahrnuje jak existenci, tak podstatu věci. Z tohoto hlediska můžeme pochopit, proč je v čínštině upřednostňováno slovo Cesta. Tam, kde my dáváme přednost přemýšlení o absolutní Realitě (protože naše filosofie pátrá po smyslu bytí, realitě, pravdě atd.), Číňan si položí otázku: "Kde je cesta ?". Čínský myslitel chce vědět, jak žít, jak zharmonizovat sebe se společností, a společnost s celým vesmírem.

Pro zničení hranic, jež nás obklopují, je nejdůležitější, abychom se pohybovali v tomtéž proudu s nebem a zemí, podle jejich přirozených cyklů. Taoismus usiluje nalézti harmonii, a ta leží uprostřed protikladů - Jin a Jang.

Jang představuje mužský princip: zároveň i teplo, velikost, sílu, pohyb (aktivitu).

Jin je ženský princip, ale také chlad, prázdnota, malost, slabost, nehybnost (pasivnost).

Lao-c' ve svém výkladu strategie pro slabého neustále nabádá k upřednostňování pasivního, ženského principu Jin. Váží si povolnosti: "Když je člověk živ, je ohebný; jakmile zemře, ztuhne" nebo: "Slabší vždy nakonec může silnějšího přemoci, tak, jako žena muže svojí poddajností." Taoistická Cesta bývá připodobňována k vodě, která je nejpoddajnější a zároveň i pronikající vším bez rozdílu; je vždy připravena vyhnout se sebemenší překážce, ale zároveň i schopna odnést či rozdrtit skálu.

Zdá se být paradoxem, že cíle je dosahováno tzv. 'nekonáním' (wu wej), čili nezasahováním do přirozeného běhu věcí. (S termínem wu wej se setkáváme již u Konfucia, a je často překládán jako 'ne-konání', aby nedocházelo k mylné domněnce, že taoisté snad nabádají k pouhé lenosti).

Wej je obyčejná lidská činnost, směřující k nějakému cíli, což je v rozporu se spontánním procesem přírody a přirozenosti, jež jsou tím, čím jsou "samy od sebe". Prostý člověk je hrdý na to, že právě svým počínáním liší se od přírody. Lao-c' však popisuje chování mudrce, které je v přímém protikladu s tím. Jednou z nejdůležitějších zásad je - nezasahovat do věcí, které již samy dobře fungují!

Taoisté nesdílejí přesvědčení, hlásané Menciem (Meng-c'; 371-289 př.Kr.): "Člověk je dobrý. Lidská přirozenost tíhne k dobru stejně jako voda vždy stéká dolů." - t.j., že veškeré věci dojdou správného konce, ponecháme-li je sobě samým. Čuang-c' zastává názor, že spontánnost jde až do té míry, že si lidé uvědomí své podmínky a také jeden druhého. Z toho vyplývají dvě možnosti - stát se mudrcem, jenž si je vědom všech možných faktorů, anebo zjednodušit situaci natolik, až se ocitne v mezích našich vědomostí a schopnosti chápání.

Lao-c' osvětluje principy, které zasahují do našeho života. Praví: "Mým slovům je snadné rozumět, je velmi snadné je praktikovat...". Ve skutečnosti je nekonání nesmírně obtížným. Podle něj můžeme v tichu a soustředěném pozorování přírodních jevů, které jsou vnějšími projevy tao, toto tao postřehnout a dojít tak klidu a osvícení. Osvícený člověk je prost ulpívání a navrací se do stavu dětské prostoty.

Taoisté se věnují tělesním cvičením - tchai-či, čchi-kung atd. - zklidňují svou mysl meditací, uvolňují se ze sevření omezeními a kategoriemi, jež pocházejí ze zvyku pojmenovávání, a své problémy řeší tak, že je ponechávají, aby si samy našly svůj směr - a to je Cesta.

Pokud jde o cvičení čchi-kung, rozlišují taoisté dvě základní formy; wai-dan, jenž představoval jednoduchý systém denních dýchacích cvičení, a nei-dan, jenž náleží k tzv. "vnitřním cvičením". Při nei-dan čchi-kungu cvičící soustřeďuje vědomí do centra životní síly, zvaného tan-tchien, odkud se pak rozvádí celým organismem. Účelem cvičení čchi-kungu je navozování vzájemné harmonie mezi jin a jang, a tím udržovat zdraví v organizmu, posilovat tělo i duši.

Staří mistři říkali: "Čchi-kungem člověk žije věčně a nestárne", čímž měli na mysli, že pomocí čchi-kungu dosáhne organismus větší odolnosti a ne-li prodloužení života, pak alespoň prodloužení činorodosti. Ve spise připisovaném Žlutému císaři, Chuang-timu, se praví: "Jsou lidé na této zemi, kteří znají tajemství jin a jang, dýchají kosmický vzduch a umí se ponořit do svého nitra." (Suwen)

Sebekultivace je prostředkem k uvolnění, osvobození se z pout zvyku, k tvořivosti a rychlejším reakcím. Cvičení mysli v jasnozřivosti a "prázdnotě" (otevřenosti, pružnosti) je považováno za doplněk a pomocný prostředek k ctnostem konfuciánského způsobu vládnutí. Taoisté se usilují zbavit se obojího, dobrotivosti, správnosti, a praví, že "jen naprostou důvěrou v jasnozřivost a prázdnotu lze vládnouti". Lao-c' jde dále, než Konfucius, jenž hlásal sice, že dobro je třeba oplácet dobrem, zlo však spravedlností! "Vytvořme nejdokonalejší prázdnotu a setrvejme v úplném klidu" - praví se v Tao-te-ťing.

Mistrovské dílo Mistra Lao-c' není zobrazením abstraktního myšlení, je to druh myšlení, jenž představuje protipól logiky. Tao je pojmem neporovnatelným s evropskou představou božstva; je to pojmově nepostižitelný absolutní princip, jímž se řídí bytí, a tím i svět. Hlavní myšlenkou jeho spisu je, jak může malý stát a malý člověk přežít ve světě vražedných, soupeřících mocností. Je to snaha nalézt skutečný princip věcí, jenž dává šanci uniknout nebezpečí, a autor nalézá dva hlavní koncepty; Cesta, kterou kráčí mudrc, a Síla v něm, která mu pomáhá po této Cestě kráčet.

Osobnost zakladatele taoismu - Lao-c' neboli Starého mistra - bývá často zpochybňována. Žil pravděpodobně v 5.století př.Kr. Čínský historik S'-ma Čchien (cca 145-86 př.Kr.) o něm píše:

"Lao-c' pocházel z vesnice Kü-čchen v kraji Li, v lenním státě Čou. Jeho rodné jméno bylo Li, mužské jméno Po-jang a čestný posmrtný titul Tan. Původně byl historikem státního archívu v Čou. Kchung-c' (Konfucius) byl údajně jeho starším současníkem. Podle tradice se prý Kchung-c' jednou vypravil do státu Čou, aby se Lao-c' otázal na ceremoniál. Lao-c' mu řekl: 'Lidé, o nichž mluvíš, už dávno zpráchnivěli a zanechali nám jen slova'. A dále pravil: 'Nalezne-li urozený člověk svou dobu, povznese se, nenalezne-li ji, odejde a zanechá po sobě jen plevel. Dobrý obchodník pečlivě skrývá své poklady, jako by jeho domu hrozila bída, urozený a ctnostný muž se navenek jeví jako hlupák. Vzdej se, příteli, své pýchy a svých přání, svých povrchních gest a ctižádostivých plánů'."

Lao-c' je považován za autora nejvýznamnějšího taoistického kánonu Tao-te-ťing (Kniha o Tao a ctnosti); jeho nejvýznamnějšími následovníky jsou Čuang-c' (občanským jménem Čuang Čou, žil v létech 350-275 př.Kr.) a Lie-c' (žil údajně ve 4.století př.Kr), kteří svými traktáty přispěli k dalšímu rozvoji taoistické filosofie.

Zajímavé je, že již Čchun-čchiou (Anály jara a podzimu) a Sün-c' (365-230 př.Kr.) - přestože nepřikládají zvláštní váhu dílům jako Kuei-ku-c' nebo Cho-kuan-c' - cení si vysoce knihy Tao-te-ťing, a Lao-c' zařazují mezi nejvýznamnější filosofy. Ačkoliv jeho kniha připomíná filosofickou báseň, není řazena mezi poezii (sbírky básní jsou v čínské literatuře označovány výrazem ši, nikoli ťing).

Již v úvodním verši se dozvídáme, že nelze tuto Cestu nijak formulovat: jakmile se o to pokusíme, Cesta zmizí.

Lao-c' říká, že tato Cesta nemůže být vyjádřena žádnými slovy: "Vědoucí nemluví, mluvící neví!". V hledání Jednoho za mnohým, stejně jako stálého za proměnlivým, používá Lao-c' pojmů, jež jsou blízká našemu myšlení. Je zde ovšem jedna odlišnost od západního myšlení. Čínský myslitel si nepředstavuje Jedno a Stálé jako Bytí či Realitu, jež se neprojevuje přímo, nýbrž je ukryta za závojem.

Tam, kde my dáváme přednost přemýšlení o absolutní Realitě (protože naše filosofie pátrá po smyslu bytí, realitě, pravdě atd.), Číňan si položí otázku: "Kde je cesta?". Čínský myslitel chce vědět, jak žít, jak zharmonizovat sebe se společností, a společnost s celým vesmírem.

Jang představuje mužský princip; zároveň i teplo, sílu, velikost, pohyb (aktivitu).

Jin je ženský princip, ale také chlad, prázdnota, malost, slabost, nehybnost (pasivnost).

Taoisté nesdílejí přesvědčení, hlásané Menciem (Meng-c'; 371-289 př.Kr.): "Člověk je dobrý. Lidská přirozenost tíhne k dobru stejně, jako voda vždy stéká dolů." - t.j., že veškeré věci dojdou správného konce, ponecháme-li je sobě samým. Čuang-c' zastává názor, že spontánnost jde až do té míry, že si lidé uvědomí své podmínky a také jeden druhého. Z toho vyplývají dvě možnosti - stát se mudrcem, jenž si je vědom všech možných faktorů, anebo zjednodušit situaci natolik, až se ocitne v mezích našich vědomostí a schopnosti chápání.

Lao-c' osvětluje principy, které zasahují do našeho života. Praví: "Mým slovům je snadné rozumět, je velmi snadné je praktikovat...". Ve skutečnosti je nekonání nesmírně obtížným. Podle něj můžeme v tichu a soustředěném pozorování přírodních jevů, které jsou vnějšími projevy Tao, toto Tao postřehnout a dojít tak klidu a osvícení. Osvícený člověk je prost ulpívání a navrací se do stavu dětské prostoty.

Taoisté zklidňují svou mysl meditací, věnují se tělesným cvičením - tchai-či, čchi-kung atd. -, uvolňují se ze sevření omezeními a kategoriemi, jež pocházejí ze zvyku pojmenovávání, a své problémy řeší tak, že je ponechávají, aby si samy našly svůj směr - a to je Cesta.

Lao-c' jde dále, než Konfucius, jenž hlásal sice, že dobro je třeba oplácet dobrem, zlo však spravedlností!

"Vytvořme nejdokonalejší prázdnotu a setrvejme v úplném klidu" - praví se v Tao-te-ťing.

Autor, psycholog, profesor Školy psychiatrie při Menningerově nadaci a ředitel Školy lidského potenciálu v Mendocinu, zde předkládá nově adaptovanou verzi staročínského spisu Tao-te-ťing (Spis o Tao a ctnosti) pro New Age.

Většina ilustrací byla převzata z publikace The Mustard Seed Garden Manual of Painting (anglického vydání čínské malířské příručky ze 17.století - Čchie c'jüan chua čchüan), vydané v Bollingenské edici Princeton University Press, New York 1956.

Zasvěcený úvod do taoistického chápání světa a jeho praktické aplikace, doplněný 20 testy a tabulkami k rozeznání vlivu prvků JIN a JANG, umožňující dosažení harmonie v životě jedince, rodiny i společnosti, rozvoje osobnosti a optimální seberealizace (170 str.).

Portrét osoby JANG / Portrét osoby JIN / Portrét osoby JIN/JANG / Rytmus JANG a rytmus JIN / Výhody a nevýhody aktivního temperamentu (JANG) / 16 rad osobám JANG / Výhody a nevýhody neaktivního temperamentu (JIN) / 16 rad osobám JIN / Nevýhody temperamentu nepravého JANG / 17 rad osobám s nepravým JANG / JIN a láska / JANG a láska / NEPRAVÝ JANG a láska / Jak rozeznat temperament JIN a JANG / Jak dobře vyjít s osobou s nepravým JANG / JANG a peníze / JIN a peníze / NEPRAVÝ JANG a peníze / Ideální vláda 153

Příručka vycházející z čínské tradice regulování životní energie čchi. Její obsah tvoří jednak univerzální cvičení, jednak techniky k odstranění konkrétních zdravotních potíží. Kniha je doplněna ilustracemi a názornými popisy cvičení a masáží.

Jedno z nejvýznamnějších děl čínské filosofie, v němž Mistr Kchung-fu-c' (552-479 př.Kr.), pokládaný čínskou tradicí za největšího mudrce všech dob, shrnuje principy konfuciánské filosofie (180 stran).

Konfucianismus je původním čínským filosofickým a náboženským učením, které na dva a půl tisíce let ovlivnilo utváření společenského systému nejen v Číně, ale i v přilehlých oblastech. Jeho zakladatel Kchung fu-c’, známý u nás pod latinizovaným jménem Konfucius (551-479 př.Kr.), žil v 5.století př. Kr.. Jsou mu přisuzovány tituly jako Mudrc všech věků či První učitel. Jeho učení bylo přijato za státní doktrínu v 2.st. př.Kr. za císaře Chan-Wu-tiho a obohaceno myšlenkami pozdějších myslitelů přetrvalo až do současnosti.

Protože byl konfucianismus natolik spjat se státním zřízením , ztratil sice ve 20.stol. své výjimečné postavení, avšak tradiční konfuciánské hodnoty zůstaly silně zakořeněné v životech lidí a novodobí čínští myslitelé a političtí vůdci stáli před problémem, jak je přizpůsobit modernímu státu. Dnes se hlásí ke konfucianismu na celém světě miliony lidí. Nejvíce stoupenců má v Číně, Japonsku, Koreji, Hongkongu,Vietnamu, na Tchaj-wanu a v Singapuru. Konfucianismus položil základy čínského vzdělávacího systému, který přetrval 2000 let. Konfuciovo eticko-sociální učení prosadil především jeho následovník Mencius) 372-289 př.kr. Konfucianismus položil základy čínského vzdělávacího systému, který přetrval 2000 let. Mladí muži podstupovali náročné státní zkoušky, jen aby mohli získat místo v některém úřadu.

Konfucius se nepovažoval za nijak originálního myslitele. Vycházel z odkazu minulosti, kterou považoval za zlatý věk. Učil morálnímu kodexu založenému na etice, humanitě a lásce. I přes bouřlivé období zdůrazňovala jeho filosofie ideály řádu a humanity.Základem konfucianismu byla vždy idea, že lidé mají vždy žít v harmonii jeden s druhým a s přírodou. K dosažení těchto cílů doporučoval systém mezilidských vztahů a dobré vlády. Podle jeho filosofie byl urozený muž takový, který se vyznačoval pěti vlastnostmi: vybraným chováním, ušlechtilostí, dobrou vůlí, pílí a laskavostí. Muž by měl tyto kvality využít pro řízení státu. Pro něho představovala služba ve státní správě nejvyšší poslání, protože dobrá vláda mohla přinést blaho všem lidem. Mladí muži podstupovali náročné státní zkoušky, jen aby mohli získat místo v některém úřadu.

Konfucius se zabýval také otázkami rodiny, která byla v Číně považována za primární společenskou jednotku. Byla chápána jako základní ekonomická, sociální a politická struktura proto, že se její členové podíleli na všech uvedených činnostech společně. Rodina byla přirozeným prostředím pro morální výchovu a mostem mezi jednotlivcem a společností. Učil, že v rámci rodiny si člověk plně uvědomuje svoji humanitní podstatu. Zdůrazňoval povinnosti a práva každého jejího člena a věřil, že všichni se budou chvat v souladu se svými úlohami.

Konfucius se narodil v Čou-i, malém městečku knížectví Lu na jihozápadě dnešní provincie Šan-tung v severovýchodní Číně. Stalo se tak v zimě, 20.dne - "dne II. krysy" - 10.měsíce 10.roku panování knížete Sianga z Lu anebo 20.roce panování krále Linga z rodu Čou. Podle výpočtu Eul-su Juna to byl 27. srpen 551 (nebo 552) př.Kr.

Bylo to přibližně v době, kdy v Indii působil Buddha, a v Řecku Pýthagorás; v období vlády Nabuchodonozora (Nebukadnezara) a babylónského zajetí. Několik let po Konfuciově smrti se narodili Sókratés a Empedoklés.

Lu bylo malé knížectví, vklíněné mezi dva mocné státy více či méně barbarského původu, Čchi na severu a Wu na jihu. Na západě sousedilo s dalšími malými centrálními státy Chu-nanu, s Wej a Sung. Navzájem si byly podobné svým postavením ve feudálním světě, původem svých vládců, starobylostí své civilizace a svého zařazení v rámci čínské konfederace. Lu bylo blíž k pobřeží, a bylo méně civilizováno. Hraničilo s provincií Chu-nan, kolébkou Číny, a hledělo k moři, tam, kde se tyčí Tchaj-šan, posvátná hora s věčně zelenými cedry. Konfucius ji v dětství kontemploval a v hodině své smrti si na ni vzpomněl.

Konfucius je jezuity latinizovaná forma jména Kchung-fu-c´, mistr Kchung. Jeho rodinné jméno je Kchung, osobní jméno Čchiou a příjmení, či přesněji jeho veřejné osobní jméno je Čung-ni , neboli nejmladší Ni.

V Konfuciových žilách kolovala údajně královská krev, prý byl dokonce potomkem vládců z rodu Čang. Jisté je, že přišel na svět ve velmi chudé aristokratické rodině. (Jméno Kchung se objevuje poprvé v VIII.stol. př.Kr.)

Jeho otcem byl pravděpodobně Kchung Che, zvaný později Čou Liang-cho, syn Po-chia a vnuk Kchung Fang-čoua, guvernéra Fanga, prvního člena linie rodu, náležejícího k vojenské šlechtě, která emigrovala do Lu. I jeho otec byl guvernérem Čou (někdy je Konfucius označován jako syn guvernéra Čou), a v mládí se proslavil hrdinstvím při dobývání knížectví Pi-jang.

Čou-liang Cho se oženil napřed s dívkou z rodu Čou. Měl s ní devět dcer. S vedlejší ženou měl nemocného syna jménem Meng-pchi. Dcery ani synové, kteří nejsou plně fyzicky zdrávi, nejsou schopni tradovat kult předků, což je v čínské společnosti velice důležité. V pokročilém věku se tedy oženil s mladičkou dívkou z rodu Jen, která prý ještě nosila sponku ve vlasech, bylo jí tedy patnáct let.

Dívku jménem Čcheng-caj přivedli do chrámu předků rodiny jejího muže přesně tři měsíce poté, co poprvé vkročila do jeho rodiny. Po tomto obřadu se bála, že nebude moci počít chlapce, vzhledem k věku svého muže. Potají se odešla modlit do chrámu na hoře Ni-čchiou. Z toho pochází Konfuciovo jméno, Čchiou, vršek nebo mohyla.

Čcheng-caj spatřila ve snu Černého vládce (pána vod), později jednorožce, kteří jí ohlásili narození mudrce, nekorunovaného krále. Před porodem vyhledala jeskyni, zvanou mezi lidem "dutý morušovník". Ve chvíli narození syna uslyšela nebeskou hudbu a hlas, který jasně říkal:

Morušovník může taktéž být skrytou narážkou na obřady plodnosti, kterým se oddávala mládež v některých jihočínských provinciích, a které se patriarchální čínská morálka - ne bez potíží - pokoušela potlačit. Ukazuje to i jméno Konfucia. Znak Kchung znamená dutý. Skládá se ze dvou grafém ve významu vlaštovčí hnízdo. Je to narážka na jaro, kdy chlapci a dívky spolu chodili hledat vlaštovčí vajíčka. Ale znamená to také, že Konfuciova rodina pocházela z královského rodu Čang, jehož prapředek se "zrodil z vlaštovčího hnízda".

Nejstarší česko-slovenské vydavatelství religionistické, náboženské a ezoterické literatury a knih o léčitelství, orientální medicíně a bojových uměních

Z anglického originálu Healing Love Through the Tao. Cultivating Female Sexual Energy (vyd. Healing Tao Books, Huntington, 1986)

(The International Healing Tao Center, Luang Nua, Doi Saket, Chiang Mai, Thailand).

3. Rozkoš, při které se energie ztrácí, a rozkoš, při které seenergie získává

Cvičení bez partnera: ovariální dýchání, stlačování vaječníků a pochvy

7. Cvičení s vajíčkem a jiné tipy pro ženy, jak zvýšit svou sexuální energii

Všechny mé knihy dohromady tvoří kompendium tohoto taoistického světonázoru. Každá z mých knih je tedy výkladem jedné důležité části tohoto systému. Každá vykládá metodu léčení a zkvalitnění života, kterou lze studovat a praktikovat samostatně, pokud si to čtenář zvolí. Každá z těchto metod se však týká i ostatních, a nejlépe se praktikuje v kombinaci s ostatními.

Základ všech technik v taoistickém systému, meditace mikrokosmické oběžné dráhy, je způsob obíhání energie čchi v těle, jež je popsána v mé knize Awaken Healing Energy Through the Tao [Probuď léčivou energii prostřednictvím Tao]. Po této technice následuje meditace vnitřního úsměvu a šest léčivých zvuků, vyložené v mé knize Taoist Way To Transform Stress Into Vitality [Taoistický způsob přeměny stresu na vitalitu]. Všechny tři meditace jsou v celém taoistickém systému velmi důležité a jejich zvládnutí je základem úspěšné praxe léčivé lásky.

Když si přečtete informace obsažené v této knize a uvědomíte si myšlenky, které nejsou obsaženy v západním způsobu myšlení, prohloubíte své pochopení významu těchto technik pro váš tělesný, emocionální a duchovní pokrok.

[Poznámky v hranatých závorkách byly vloženy do textu editorem českého vydání!]

Potřebujete vědět, jak transformovat negativní energii na energii pozitivní a na dobré pocity. Tato kniha vás naučí, jak postupně obnovit ztracenou sexuální, tvořivou a plodivou energii otevřením určitého kanálu, probíhajícího vaším tělem. Jakmile se váš kanál otevře pomocí technik, jako je ovariální dýchání, můžete tímto kanálem nechat probíhat negativní i sexuální energii. Když se tyto dvě energie zkombinují a obíhají, přirozený proces spalování mění negativní energii v životní sílu. Tím se vytváří cyklus pozitivní energie, jenž vám dodává víc životní energie k tomu, abyste zvládli své negativní emoce.

Existuje ještě další způsob, jak zacházet s negativní emoční energií: její přímá přeměna zpět na pozitivní Čchi. Později v praxi léčivého Tao, když se naučíme spojení pěti prvků, neboli druhou část taoistické meditace, naučíme se, jak zharmonizovat různé typy emoční energie s orgány, jež jsou s nimi spojovány. Rozeznáváme tato spojení (horký/srdce/netrpělivý/uspěchaný, studený/ledviny/ustrašený, teplý/játra/hněvivý, vlažný/teplý/slezina/starost, a chladný/studený/smutný/žal), uvědomujeme si jejich přítomnost nebo objevení se, stejně jako různé druhy negativní energie, které zůstávají uvězněné v našich orgánech, kde se později mohou změnit v nemoci. Použitím spojení pěti prvků tomu můžeme zabránit, zharmonizovat a přeměnit negativní energii v pozitivní životní sílu.

Jedinou cestou, jak získat dodatečnou Čchi, je přeměna sexuální energie, jež je normálně uvolňována při milování, jejím recyklováním v Čchi, čímž získáme navíc 30-40% životní síly. Tato kniha vás naučí taoistickým metodám, vedoucím k tomuto cíli: jmenovitě ovariálnímu dýchání a orgasmickému zdvihu. Obě metody pomáhají recyklovat a transformovat část sexuální energie na Čchi.

Taoističtí mistři považují čchi za klíč k dosažení dobrého zdraví a uvědomují si, že dobré zdraví nám umožňuje kondenzovat a přesouvat více čchi na vyšší energetickou úroveň. To nám umožní mít k dispozici ještě více čchi, abychom vybudovali energetické neboli duševní tělo a stvořili a posilovali to nejdůležitější v každém z našich životů: našeho nesmrtelného ducha neboli duchovní tělo. Při naší současné úrovni výdeje energie nemáme k tomuto účelu žádnou energii navíc.

V oblasti zdravotnictví máme dnes k dispozici mnoho metod, které nám pomáhají zvýšit naši životní sílu (čchi), například masáž, akupresuru, šiacu, džin-šin-do, džin-šin-džucu, tchaj-ťi-čchüan, čchi-kung, zdravá výživa, léčivé rostliny, meditace, jóga atd. Nicméně taoističtí mistři se domnívají, že nejhojnější a nejsnadnější energie, již lze transformovat na čchi a na vyšší energetickou úroveň, je sexuální energie. V praxi léčivé lásky jasně ukazujeme, jak recyklovat a uchovat sexuální energii, ale nejdůležitější je transformovat ji napřed na čchi a pak na duchovní energii. Jinak postupně nahromadíte příliš mnoho čchi, což může vést k velké nerovnováze.

Mladí lidé mají například k dispozici mnoho životní síly, ale nevědí, jak ji správně usměrnit. Jejich reakcí je spalování přebytečné energie tím nejrychlejším způsobem: užíváním drog, alkoholu, kouřením nebo jinými stimulanty. Tyto metody stimulace na počátku dávají deset nebo dvacetkrát více energie, ale odvádějí tuto energii odevšad, kde je k dispozici, zvlášť z orgánů, žláz a z mozku. Konzumentovi pak zůstane jen tlumená energie. Pokud se chce dostat na stejnou energetickou úroveň, znamená to návrat ke stimulantům, ale tentokrát má konzument méně energie k odvádění, a vrchol nebude stejný. Výsledkem je vyšší dávka anebo přechod na silnější stimulant. Osoba, která je na nízké energetické úrovni čchi, nebude tolik zasažená drogou, protože droga nemá dostatek životní síly, kterou by mohla odvádět. Z tohoto důvodu jsou mladí lidé mnohem snadněji závislí na drogách, sexu a pod. Správná transformace přebývající čchi odstraní potřebu spalovat energii stimulanty anebo účastí v přílišné sexuální aktivitě.

Z anglického originálu The Essence of Tai Chi Chi Kung - Health and Martial Arts (Yang's Martial Arts Association (YMAA), Jamaica Plain, Massachusetts, 1994) přeložil Václav Liška (Komise bojových umění). Transkripce čínských termínů Martin Slobodník. Editor F.H. Richard. ISBN 80-85349-48-5

O B S A H

Kapitola 1.
VŠEOBECNÝ ÚVOD
1-1. Úvod
1-2. Definice čchi a čchi-kungu
1-3. Krátká historie čchi-kungu
1-4. Kategorie čchi-kungu
1-5. Krátká historie tchaj-ťi čchüanu
1-6. Teorie čchi-kungu
1-7. Všeobecné koncepty cvičení čchi-kungu
1-8. Tchaj-ťi čchüan a čchi-kung
1-9. Jak používat tuto knihu

Kapitola 2.
KOŘEN TCHAJ-ŤI ČCHÜANU - JIN A JANG
2-1. Koncept Jin a Jang, Kchan a Li
2-2. Jin a Jang v tchaj-ťi čchüanu

Kapitola 3.
TCHAJ-ŤI ČCHI-KUNG
3-1. Všeobecné cvičební koncepty
3-2. Základní cvičební principy
3-3. Zahřívací čchi-kung
3-4. Nehybný tchaj-ťi čchi-kung
Nej-tan - meditace vsedě
Waj-tan - meditace vestoje
3-5. Pohybový tchaj-ťi čchi-kung
I.   Prvotní soubor
II. Navíjecí soubor
III. Houpavý soubor

Kapitola 4.
ZÁVĚR
Dodatek   A.   Rejstřík čínských pojmů
Dodatek   B.   Autorova transkripce čínských pojmů

PŘEDMLUVA
Po uvedení čínská akupunktury do západního světa, pojem čchi a jejího oběhu v lidském těle se postupně stal uznávaným a akceptovaným západními lékaři i širší veřejností. Více a více lidí v této zemi se obrací k akupunkturnímu léčení nebo zkouší čchi-kung, a když sdělují přátelům své dobré zkušenosti, pověst těchto orientálních umění vzrůstá.
Cvičení čchi-kung (což je zacházení s čchi, energií v těle) nemusí pouze udržovat vaše zdraví a duševní rovnováhu, ale může také vyléčit řadu nemocí bez použití jakýchkoliv léků. čchi-kung používá buď nehybné nebo pohybové meditace ke zvýšení a regulování oběhu čchi.
Když cvičíte pravidelně, vaše mysl se stane postupně klidnou a míruplnou a celá vaše bytost se začne cítit více vyrovnaná. Avšak nejdůležitější věcí, která vzejde z pravidelného cvičení čchi-kungu, je odhalení vnitřního světa vaší tělesné energie. Skrze vnímání a cítění a zakoušení vašich vnitřních zkušeností začnete chápat sebe sama nejen tělesně, ale také duševně. Tato věda vnitřního vnímání, kterou Číňané studovali po několik tisíciletí, je obvykle zcela ignorována západním světem. Avšak v dnešní zaměstnané a zmatené společnosti je tento trénink zvláště důležitý. S duševním mírem a uvolněností, které vám může čchi-kung dát, budete lépe schopni se uvolnit a těšit se z vaší denní práce a snad dokonce nalézt skutečné štěstí.
Věřím, že je velmi důležité pro západní svět začít se okamžitě učit, studovat, zkoumat a vyvinout v široké škále toto vědecké vnitřní umění. Upřímně doufám, že může být velmi účinné při pomáhání lidem, zvláště mladým lidem, vyrovnat se se zmatenými a obávanými nároky života. Všeobecné cvičení čchi-kungu by mohlo zmenšit duševní tíseň v naší společnosti, pomoci těm kteří jsou nevyrovnaní a snad dokonce snížit míru kriminality. čchi-kung vyrovnává vnitřní energii a může léčit mnoho nemocí. Zvláště starší lidé zjistí, že udržuje jejich zdraví a dokonce zpomaluje proces stárnutí. Kromě toho čchi-kung pomůže starším lidem překonat depresi, úzkost a pomůže jim nalézt mír, klid a skutečné štěstí. Jsem si jist, že lidé v západním světě si - tak, jako miliony Číňanů - uvědomí, že cvičení čchi-kungu jim poskytne nový pohled na život a že se ukáže být klíčem k vyřešení mnoha dnešních problémů.
Z těchto důvodů jsem aktivně studoval, zkoumal a publikoval to, co jsem se naučil. Já a několik lidí z mého okruhu, kteří se usilují šířit slovo o čchi-kungu, to však nemůžeme dělat dost dobře sami. Potřebujeme získat více zúčastněných lidí, avšak zvláště potřebujeme, aby se ve výzkumu angažovaly university a zavedené lékařské organizace.
Od té doby, co jsem přišel v roce 1974 do Spojených států, jsem snil o uvedení tradičních čínských pokladů čchi-kungu do západní společnosti. Je to teprve několik posledních let, co se tento sen postupně začal uskutečňovat.
V roce 1982 vznikla YMAA (Yang's Martial Arts Association) a v r. 1989 byla založena YOAA (Yang's Oriental Arts Association). YMAA publikuje dvě série knih o čchi-kungu. První série je pro začátečníky čchi-kungu a druhá série jsou do hloubky jdoucí knihy pro pokročilejší cvičence čchi-kungu.
První knihou úvodní série bylo OSM KUSŮ BROKÁTU [česky CAD Press 1995].
Tato kniha, ZÁKLADY TCHAJ-ŤI ČCHI-KUNGU, je druhou knihou úvodní série.
Jestliže tato kniha neuspokojí vaši zvědavost ohledně čchi-kungu, jste zváni zkoumat do hloubky jdoucí sérii o čchi-kungu.
Tato série zahrnuje: SVALY/ŠLACHY MĚNÍCÍ A MOREK/MOZEK OČIŠŤUJÍCÍ ČCHI-KUNG - Tajemství mládí (I-ťin ťing a Si-suej ťing) a ČCHI-KUNG PRO ZDRAVÍ A BOJOVÁ UMĚNÍ .

Ú V O D
V posledních dvaceti letech začíná být čínský pojem "čchi" postupně chápán západní veřejností a akceptovaný moderní lékařskou společností. Nyní se má za to, že čchi je "bioelektřina" obíhající v lidském těle. Teprve v posledních dvaceti letech se oblast bioelektřiny postupně zpřístupnila moderní společnosti. Kvůli zájmu o tento nový obor studia a také kvůli otevřenější komunikaci s čínskou kulturou, tato oblast bude pravděpodobně kvést v příštích dvaceti letech. Nejzřetelnějšími známkami toho je široce přijímané akupunkturní léčení nemocí a popularita čchi-kungu a tchaj-ťi čchüanu.
Je překvapující, že hlavní důvod popularity tchaj-ťi čchüanu není jeho bojová potencialita, ale spíše schopnost zlepšovat zdraví. Ačkoliv je bojovým uměním, tchaj-ťi čchüan přivádí cvičence k vysoké úrovni tělesného uvolnění, klidnosti a míru mysli. Nejdůležitějším ze všeho je, že zlepšuje vnitřní oběh čchi, který je klíčem k udržení zdraví a léčení mnoha nemocí.
Na rozdíl od jiných vnitřních bojových stylů, takových jako sing-i, pa-kua a liou-che pa-fa, začáteční trénink tchaj-ťi čchüanu je zcela uvolněný a použití svalů je redukováno na minimum. Kvůli tomu může být cvičen lidmi každého věku. Podle mé osobní učitelské zkušenosti, velké procento lidí, kteří začínají s tchaj-ťi je nemocných nebo starých. Zvláště v Číně je tchaj-ťi velmi známé pro svoji schopnost zlepšovat nebo dokonce léčit mnoho nemocí, zvláště problémů žaludku, plic, srdce, ledvin, vysoký krevní tlak, artritidu, mentální poruchy a mnoho dalších. Jakmile pochopíte principy cvičební teorie čchi-kungu a tchaj-ťi, budete schopni porozumět tomu, proč tomu tak může být.
Ačkoliv vám tchaj-ťi čchüan může dát uvolněné tělo a klidnou mysl, nejdůležitějším dobrodiním, které můžete získat, je vyšší úroveň pochopení života a přírody. Tchaj-ťi vás vede k cestě, kterou můžete používat energii ke komunikování s přírodou. Toto je cesta k obojímu, tělesnému a duševnímu či duchovnímu zdraví.
Jakmile jste toho dosáhli, jak se můžete podivovat nebo si být nejistí ohledně smyslu života?
Soubory čchi-kungu používané v tchaj-ťi čchüanu jsou jednoduchými cvičeními, která vám dají cit pro vaši čchi a nastartují vás na cestě k pochopení jak pracovat se svojí čchi. Nezlepší pouze váš oběh čchi, je to klíčem k úspěšnému cvičení tchaj-ťi čchüanu, buď pro zdraví nebo pro bojové účely. Ve skutečnosti, není velkého rozdílu mezi tchaj-ťi čchi-kungem a tchaj-ťi čchüanem samotným. Veškeré požadavky správného cvičení jsou pro oba přesně tytéž. Jediným rozdílem je, že formy čchi-kungu jsou mnohem jednodušší než pohyby tchaj-ťi čchüanu. To cvičenci umožňuje cvičenci koncentrovat svoji veškerou snahu do zlepšení své schopnosti cítit vnitřek svého těla. Některé z forem v souborech čchi-kungu jsou ve skutečnosti zjednodušenými pohyby převzatými ze sestavy tchaj-ťi čchüanu.
Je mnoho různých stylů tchaj-ťi čchüanu, každý se svými vlastními soubory čchi-kungu. V této knize uvedu ty, které mě byly předány od mých mistrů. První kapitola podá přehled historického pozadí čchi-kungu a tchaj-ťi čchüanu a uvede všeobecné teoretické a cvičební koncepty čchi-kungu. Druhá kapitola probere kořen nebo podstatu cvičební teorie tchaj-ťi: Jin a Jang. Nakonec, třetí kapitola uvede cvičení tchaj-ťi čchi-kungu.

VŠEOBECNÝ ÚVOD
Čchi-kung, studium energie ve vesmíru, je jedním z největších kulturních vymožeností, kterými Čína přispěla k rozvoji lidské rasy. Bylo to díky studiu čchi, že byla pochopena rovnováha mezi silami Jin a Jang ve vesmíru. Toto pochopení vedlo k formulování "Tao" (přirozené cesty, angl. výslovností "Dow"), které se stalo vůdčím principem čínské filosofie. Přirozeně, toto "Tao" bylo používáno k vysvětlení nejen přírody, ale také lidstva. Číňané doufali, že studium Taa může ukázat cestu ke zlepšení lidské ho zdraví nebo prodloužení lidského života. Toto vedlo k vývoji čínského lékařství. Byl studován běh čchi v těle, který se stal oborem lidského čchi-kungu.
Podle čínské lékařské teorie je čchi nebo energie těla považována za Jin, zatímco fyzické tělo je považováno za Jang. Čchi nemůže být viděna, ale může být pociťována. Jin aspekt vašeho těla je vztažen k vašemu myšlení, duši a duchu, zatímco Jang aspekt vykonává rozhodnutí Jinu. Žádná z obou částí nemůže trvat sama o sobě. Musí se vzájemně vyrovnávat a koordinovat tak, aby mohl existovat život. Čchi je zdrojem života a činnosti fyzického těla jsou projevem života. Když je Jin silný, projev Jangu může být také silný. Když je Jin slabý nebo příliš silný, Jin a Jang mohou ztratit rovnováhu a výsledkem může být choroba. Z toho důvodu se čínské lékařství a čchi-kung v prvé řadě zabývají tím, jak udržet správnou rovnováhu Jinu a Jangu.
Podle mnoha dokumentů, ačkoliv mnoho jiných kultur objevilo oběh čchi, žádná z nich jej nestudovala tak hluboce, jako Číňané. Teprve v posledních dvaceti letech západní svět začal přijímat koncept čchi, uvádějíc jej na stejnou úroveň s bioelektřinou obíhající v lidském těle. Více a více západních lékařů začíná uznávat, že abnormální nebo nepravidelný oběh čchi nebo bioelektřiny je jedním z hlavních příčin tělesných a duševních nemocí. Mnoho západních lékařů posílá pacienty k akupunkturistům kvůli alternativní metodě léčení jistých neduhů, které západní lékařství jen těžce léčí. Někteří dokonce pacientům doporučují přibrat čchi-kung nebo tchaj-ťi jako prostředek regulování krevního tlaku.
Jako adept čchi-kungu byste měl nahlédnout zpět do jeho historie, abyste poznal, jak byl vyvinut. Pochopení minulosti umožňuje, abyste zabránil opakování chyb, kterých se dopustili jiní lidé před vámi. Také to pomůže vypěstovat v sobě ocenění hodnoty umění, které je nezbytné při zaobírání se vaším vlastním studiem.
Z těchto důvodů, zasvětíme zbytek této kapitoly definování čchi a čchi-kungu a přehledu historie čchi-kungu a tchaj-ťi čchüanu. Také představíme všeobecné koncepty, které jsou kritické při chápání, "proč" a "jak" u vašeho cvičení čchi-kungu. Ve druhé kapitole budeme pojednávat o Jin a Jangu tchaj-ťi čchüanu. Toto vám poskytne pochopení místa tchaj-ťi čchi-kungu v čínském čchi-kungu. Konečně, ve třetí kapitole uvedeme několik souborů cvičení tchaj-ťi čchi-kungu.

1-2. DEFINICE ČCHI A ČCHI-KUNGU
Co je to čchi?
Abyste porozuměli čchi-kungu, musíte nejprve pochopit, co je to čchi. Čchi je energie nebo přirozená síla, která naplňuje vesmír. Jsou tři hlavní typy čchi. Nebesa (obloha nebo vesmír) mají Nebeskou čchi (tchien-čchi), která je tvořena silami, které nebeská tělesa uplatňují vůči zemi; takové jako sluneční svit, měsíční svit a měsíční přílivové jevy. Země má Zemskou čchi (ti-čchi), která absorbuje Nebeskou čchi a je jí ovlivňována. Lidstvo má lidskou čchi (žen-čchi), která je ovlivňována ostatními dvěmi. Za starých časů Číňané věřili, že je to Nebeská čchi, která kontroluje počasí, podnebí a přírodní pohromy. Když tato čchi nebo energetické pole ztratí svoji rovnováhu, snaží se sama vyrovnat. Pak musí vítr vát, déšť padat, dokonce se vyskytnou tornáda a hurikány, aby Nebeská čchi dosáhla nové energetické rovnováhy. Nebeská čchi také ovlivňuje lidskou čchi a věštění a astrologie jsou pokusy toto vysvětlit.
Pod Nebeskou čchi je Zemská čchi. Je ovlivněna a kontrolována nebeskou čchi. Například, příliš mnoho deště způsobí, že se řeka rozvodní nebo změní svoji dráhu. Bez deště umírají rostliny. Číňané věří, že Zemská čchi je tvořena čárami a vzory energie, stejně tak, jako zemské magnetické pole a žár ukrytý v nitru země. Tyto energie se musí také vyrovnávat, jinak se vyskytnou pohromy jako je zemětřesení. Když je čchi země vyrovnána, rostliny budou růst a živočichové budou prospívat. Také každá jednotlivá osoba, živočich a rostlina má své vlastní pole čchi, které se vždy snaží vyrovnat. Když jakýkoliv individuální život ztratí svoji rovnováhu, onemocní, zemře a rozloží se.
Musíte pochopit, že všechny přírodní věci, včetně člověka, vyvíjejí se v přírodních cyklech Nebeské čchi a Zemské čchi a jsou jimi ovlivněny. Poněvadž jste částí této přírody (Tao), musíte pochopit Nebeskou čchi a Zemskou čchi. Pak budete schopen dát se do pořádku, bude-li potřeba, přizpůsobit se snadněji přírodnímu cyklu, a naučíte se, jak se chránit před negativními vlivy přírody. Toto je hlavní cíl cvičení čchi-kungu.
Z toho můžete vidět, že máte-li prožít dlouhý a zdravý život, prvním pravidlem je žít v harmonii s cykly přírody a varovat se a chránit před negativními vlivy. Číňané zkoumali přírodu po tisíce let. Některé z informací o vzorech a cyklech přírody byly zaznamenány v knihách, jednou z nich je I-ŤING (Kniha proměn). Tato kniha podává průměrné osobě formule k vysledování, kdy se změní sezóna, kdy bude sněžit, kdy by měl farmář orat nebo sklízet. Nezapomínejte, že příroda se vždy opakuje. Jestliže bedlivě pozorujete, budete schopni vidět mnoho z těchto rutinních vzorů a cyklů způsobených znovu vyvažováním polí čchi.
Po tisíce let Číňané zkoumali vzájemné vztahy všech věcí v přírodě, zvláště s ohledem na lidské bytosti. Z této zkušenosti stvořili různá cvičení čchi-kungu, aby napomohli přivést oběh tělesné čchi do harmonie s přírodními cykly.
Číňané také objevili, že skrze čchi-kung jsou schopni posilovat svůj oběh čchi a zpomalovat degeneraci těla, získat nejen zdraví, ale také delší život. Uvědomění si, že takové věci byly možné, velmi povzbuzuje nový výzkum.

Co je to čchi-kung?
Z předešlého pojednání můžete vidět, že čchi je energie a nachází se v nebi, v zemi a v každé žijící věci. Všechny z těchto různých typů energie na sebe vzájemně působí a mohou se v každý měnit. V Číně je slovo "kung" často používáno místo "kung-fu", což znamená energii a čas. Každé studium nebo trénink, který vyžaduje mnoho energie a času k naučení nebo k dosažení, je nazýván kung-fu. Název může být použit k označení jakékoliv zvláštní schopnosti nebo studia, pokud vyžaduje čas, energii nebo trpělivost. Proto je správnou definicí čchi-kungu je jakékoliv cvičení nebo studium zabývající se čchi, které zabírá dlouhý čas a mnoho úsilí.
Čchi existuje ve všem, od největšího k nejmenšímu. Protože čchi existuje ve všem, od největšího k nejmenšímu. Protože je rozsah čchi tak nesmírný, Číňané jej rozdělili do tří kategorií, paralelních ke Třem Silám (San cchaj) - Nebe, Země a Člověka. Obecně řečeno, Nebeská čchi je největší a nejsilnější. Tato Nebeská čchi obsahuje v sobě Zemskou čchi a uvnitř Nebeské a Zemské čchi žije člověk se svojí vlastní čchi. Můžete vidět, že Lidská čchi je částí Nebeské čchi a Zemské čchi. Avšak, protože lidské bytosti, které zkoumají čchi se hlavně zajímají o lidskou čchi, název čchi-kung se obvykle používá ve vztahu pouze k tréninku čchi pro lidi.
Výzkum čchi-kungu by měl ideálně obsahovat Nebeskou čchi, Zemskou čchi a Lidskou čchi. Pochopení Nebeské čchi je velmi obtížné, avšak bylo tomu tak zvláště za starých časů, kdy se věda právě vyvíjela. Hlavní pravidla a principy vztahující se k Nebeské čchi mohou být nalezeny v takových knihách jako PĚT PRVKŮ A DESET RODŮ, NEBESKÉ KMENY (RODY) a I-ŤING. [A dalších jako jsou Nahrazení pokrmů příjmem čchi (Čchü-ku š'-čchi), Metody pěstování života (Jang-šeng-fang) a Spis o použití moxy a působení na jedenáct jinových a jangových drah (Jin-jang š'-i maj ťiou-ťing)].
Mnoho lidí se stalo zběhlými ve studiu Zemské čchi. Jsou nazýváni ti-li-š' (učitelé geomantie) nebo feng-šuej-š' (učitelé větru a vody). Tito odborníci používají akumulovanou soustavu geomantické znalosti a I-ŤING, aby pomohli lidem učinit důležitá rozhodnutí, taková jako, kde a jak postavit dům nebo dokonce, kde umístit hrob. Toto povolání je v Číně stále docela běžné.
Čínský národ věří že Lidská čchi je ovlivňována a kontrolována Nebeskou čchi a Zemskou čchi a že tyto ve skutečnosti předurčují jejich osud. Někteří lidé se specializují na vysvětlování těchto spojení; jsou nazývání suan-ming-š' (učitelé vypočítávající život), neboli věštci osudu.
Hlavní výzkum čchi-kungu se zaměřil na lidskou čchi. Protože čchi je zdrojem života, jestliže pochopíte, jak čchi funguje a budete vědět, jak ji správně ovlivnit, budete schopni žít dlouhý a zdravý život. Bylo zkoumáno mnoho různých aspektů lidské čchi, včetně akupunktury, akupresury, masáže, bylinné léčby, meditace a cvičení čchi-kungu. Použití akupunktury, akupresury, masáže a bylinné léčby k upravení proudění lidské čchi se stalo kořenem čínské lékařské vědy. Meditace a pohybová cvičení čchi-kungu jsou čínským lidem široce používána ke zlepšení zdraví nebo dokonce k léčení určitých nemocí. Meditace a cvičení čchi-kungu zastávají dodatečnou úlohu, která je využívána taoisty a buddhisty při jejich duchovním usilování o osvícení a buddhovství.
Můžete vidět, že studium jakéhokoliv aspektu čchi by mělo být nazýváno čchi-kungem. Protože tento název je dnes obvykle používán pouze ve vztahu ke kultivaci lidské čchi, abychom zabránili zmatení, budeme jej používat pouze v tomto užším smyslu.

Yang Jwing-ming
JANGŮV STYL
TCHAJ-ŤI-ČCHÜAN
(TAI CHI CHUAN)
I, II
Z anglického originálu Yang Style Tai Chi Chuan (Unique Publications, Inc., Hollywood, 1982) přeložili Václav Liška a F.R. Hrabal. Transkripce čínských názvů Martin Slobodník. Elektronické zpracování fotografií Yang´s Martial Arts Association.

ISBN 80-85349-06-X

PŘEDMLUVA
Je ironií, že tchaj-ťi-čchüan, jeden z nejstarších bojových systémů, je zároveň jedním z nejpopulárnějších a stejně tak i jedním z nejvíce nepochopených či mylně chápaných čínských bojových umění, které jsou v současnosti cvičeny. Tchaj-ťi je nejpopulárnějším čínským bojovým uměním díky obrovskému množství lidí, kteří je cvičí pro zdraví a uvolnění; na druhé straně je tchaj-ťi nepochopené, protože jen málo lidí si uvědomuje jeho bojový základ. Tento rozpor mezi cvičením pro zdraví a cvičením pro sebeobranu začal počátkem 20. století, protože stále více lidí je začalo používat jako snadnou metodu cvičení. Současně je čím dál méně lidí studovalo jako bojové umění. Proto je v této chvíli velice potřebná kniha, která dokáže skloubit oba prvky, obranu i zdraví. Tato kniha se pak bude pokoušet přemostit mezeru mezi teorií a praxí, tak, aby čtenář mohl vidět tchaj-ťi-čchüan, zvláště Jangův styl, v jeho kompletní podobě. Může být tudíž používána jak začátečníkem, který se zajímá o zahájení praxe bojového tchaj-ťi jako seriozní disciplíny, tak i osobou, která se zajímá o tchaj-ťi pouze jako o nenásilnou formu zdravotních cvičení.
Kromě načrtnutí bojových a zdravotních teorií na pozadí Jangova stylu tchaj-ťi-čchüanu, bude tato kniha obsahovat také mnoho dalších, zvláštních prvků. Za prvé bude předvedena Jangova tradiční sestava holých rukou, ve své celistvosti a se správnými dechovými intervaly. Abychom ukázali Jangův styl tchaj-ťi-čchüanu v jeho nejúplnější podobě, je krajně důležité ukázat formu holých rukou bez vypuštění jakýchkoliv částí. V současnosti mnoho instruktorů tchaj-ťi vymýšlí zkrácené a zjednodušené verze, které jsou sice snazší k osvojení, ale nepodporují prospěšné aspekty tchaj-ťi, protože zkrácená sestava neposkytuje dostatek času a pohybu pro úplné procvičení a uvolnění. Původní sestava byla vymyšlena, aby obsahovala dostatek forem k usnadnění správného cvičení; proto je její úplná podoba důležitá. Navíc, redukováním sestavy jsou vyloučeny důležité bojové techniky. Přestože Jangova původní sestava holých rukou je relativně dlouhá, tato kniha poskytne důkladná vysvětlení s mnoha obrázky přechodných forem.
Za druhé, bude ukázáno praktické použití každé formy z pohledu bojového účelu tchaj-ťi holých rukou. Bojový aspekt bude dále rozšířen o předvedení a vysvětlení teorie a technik krajně důležitého cvičení Přetlačování rukama (tchuej-šou). Dalším krokem pro dosažení bojové použitelnosti bude předvedení a vysvětlení bojové sestavy tchaj-ťi dvou mužů. Závěrem pojednání o bojových sestavách tato kniha ukáže plný rozsah všech bojových technik holých rukou Jangova tchaj-ťi-čchüanu.
Za třetí, tato kniha uvede i známou a elegantní sestavu tchaj-ťi s mečem s úzkou čepelí. Jako ostatní aspekty témat této knihy, budou vysvětleny i bojové a zdravotní aspekty tchaj-ťi s mečem. Ačkoliv zvládnutí tchaj-ťi s mečem ve skutečném souboji je jedním z největších výkonů v čínských bojových uměních, jehož zvládnutí si vyžaduje roky praxe, je důležité zaznamenat toto vysoké umění pro budoucí generace.
Čtvrtým prvkem této knihy je samotný Jangův styl tchaj-ťi-čchüanu. Jangův systém je jedním z nejpopulárnějších na světě. Nízké postoje, velké formy a praktické bojové techniky činí Jangův styl jedním z nejkrásnějších, ale i nejsmrtelnějších bojových umění na světě.
S rostoucím zájmem o tchaj-ťi-čchüan se vyskytlo mnoho změn v jeho tradičních formách a představách. Ačkoliv změna nemusí být nezbytně negativní, není životně důležité rozhojňovat aspekty, které byly formulovány a vyzkoušeny staletími zkušeností, bádání a cvičení. Tím, že je kniha zakotvena v tradiční praxi, je formován základ pro další bádání, které začíná od principů, které byly v průběhu staletí shledány hodnotnými. Tímto způsobem může začátečník i cvičený veterán zabránit mnoha matoucím změnám a falešným pojetím. Doufejme, že tato kniha pomůže k zachování, zlepšování a cvičení tohoto velkého umění.

Předmluva
Kapitola 1 - Všeobecný úvod
Pozadí tchaj-ťi
Historie Jangova stylu tchaj-ťi-čchüanu
Postavení tchaj-ťi Kapitola 2 - Principy tchaj-ťi-čchüanu
Čchi a oběh čchi
Tchaj-ťi-čchüan a oběh čchi
Meditace
Dýchání
Meditace a oběh čchi
Mechanismus meditace
Bojová použití tchaj-ťi
Bojové koncepty tchaj-ťi
Síla tchaj-ťi Kapitola 3 - Tchaj-ťi-čchüan holých rukou
Základní cvičení
Formy rukou
Střehy
Základní cvičení - nehybná
Základní pohybová cvičení
Sestava tchaj-ťi holých ruku
Přetlačování rukama
Bojová sestava tchaj-ťi holých rukou

Č C H I - K U N G
PRO
ZDRAVÍ A BOJOVÁ UMĚNÍ

Z anglického originálu CHI KUNG. Health and Martial Arts (4. vydání; YMAA, Jamaica Plain 1990) přeložil MUDr. Albert Rohan. Jazykovou/sinologickou revizi textu provedl A. Hasa.

O B S A H
Kapitola 1: ÚVOD
1-1 Všeobecný úvod
1-2 Historický přehled
1-3 Obecné principy
1-4 Oblíbené způsoby výuky čchi-kungu

Kapitola 2: WAJ-TAN
2-1 Úvod
2-2 Teorie waj-tanu
2-3 Ta-moův I-ŤIN-ŤING
2-4 Jiná cvičení waj-tan

Kapitola 3: NEJ-TAN
3-1 Úvod
3-2 Principy nej-tanu
3-3 Praxe nej-tanu
3-4 Jak zlepšit Čchi a její pohyb
3-5 Masáž a cvičení po meditaci

Kapitola 4: ČCHI-KUNG A ZDRAVÍ
4-1 Úvod
4-2 Čínská diagnostika
4-3 Akupunktura
4-4 Masáž a tření
4-5 Různá cvičení čchi-kung

Kapitola 5: POUŽITÍ BOJOVÝCH UMĚNÍ 5-1 Úvod
5-2 Tlak na dutiny
5-3 Uzavření žíly a zastavení dechu
5-4 "Kryt zlatým zvonem" neboli "Železná košile"

Kapitola 6: ZÁVĚR Dodatek A: Čínské básně
A-1 Lu Jouova báseň o Ta-moovi
A-2 TCHAJ-SI-ŤING
Dodatek B: Transliterace čínských výrazů

První kapitola této knížky vysvětlí vlastní pojem čchi-kung, jeho dějiny, jeho vztah ke zdraví a jeho souvislost s bojovým uměním. Druhá kapitola představí waj-tan (zevní elixír), neboli techniky, které podporují zevně-vnitřní místní cirkulaci Čchi. Také pojedná o tvůrci šaolinského waj-tanu, Ta-moovi [nás známějšího pod jeho původním jménem Bódhidharma] a o knize, kterou o tom napsal, I-ŤIN-ŤING. Třetí kapitola podá hlavní způsob, jak se naučit čchi-kung, nazvaný nej-tan (vnitřní elixír) nebo vnitřní cirkulace tan-tchien-čchi, který vyvinuli taoisté a buddhisté. Čtvrtá kapitola vysvětlí využití čchi-kungu pro zlepšení a udržování zdraví. A konečně pátá kapitola se všeobecně zabývá používáním čchi-kungu v bojovém umění. Bude ovšem nutný další svazek, který by podrobněji podával principy a metody výuky. Autor doufá, že se mu to podaří uskutečnit v blízké budoucnosti. Kdo chce bližší informace, nechť se obrátí k autorově knize JANGŮV STYL TCHAJ-ŤI-ČCHÜAN, která podává podrobný výklad tohoto systému.

Dr. Yang Jwing-ming

TAJEMSTVÍ MLÁDÍ

ČCHI-KUNG MĚNÍCÍ SVALY/ŠLACHY
A OČIŠŤUJÍCÍ DŘEŇ/MOZEK

I-III

Z anglického originálu MUSCLE/TENDON CHANGING AND MARROW/BRAIN WASHING CHI KUNG - THE SECRET OF YOUTH (Yang's Martial Arts Association (YMAA), Jamaica Plain, Massachusetts 1989) přeložil Václav Liška.Transkripce čínských termínů M. Slobodník. Editor českého vydání F.H. Richard. © Yang's Martial Arts Association (YMAA)
ISBN 80-85349-69-8

Obsah:

ČÁST PRVNÍ - OBECNÉ KONCEPTY ..
Kapitola 1. - Úvod ..
1-1. Hodnota tradice ..
1-2. Co je to I-ťin ťing a Si-suej ťing? ..
1-3. Jak I-ťin ťing a Si-suej ťing ovlivnily čínskou kulturu
1-4. Význam I-ťin ťingu a Si-suej ťingu v dnešním světě ..
1-5. Jak přistupovat k této knize ..
1-6. O této knize ..
Kapitola 2. - Historický přehled ..
2-1. Před Ta-moem ..
2-2. Ta-mo, I-ťin ťing a Si-suej ťing ..
2-3. Po Ta-moovi ...
2-4. Příběhy ...
Kapitola 3. - Buddhistický a taoistický čchi-kung ...
3-1. Buddhistický a taoistický čchi-kung ...
3-2. Rozdíl mezi buddhistickým a taoistickým čchi-kungem ...
3-3. Dva hlavní styly taoistického čchi-kungu ...
Kapitola 4. - Kchan a Li
4-1. Co je Kchan a Li
4-2. Kchan a Li v moderní vědě
4-4. Kchan a Li v I-ťin ťingu a Si-suej ťingu

ČÁST DRUHÁ- SVALY/ŠLACHY MĚNÍCÍ ČCHI-KUNG (I-ťin ťing)
Kapitola 5. - Teorie a principy
5-1. Úvod
5-2. Obecné koncepty ze starých dokumentů
5-3. Účely, výhody a nevýhody
5-4. Waj-tanový a nej-tanový I-ťin ťing
5-5. Waj-tan čuang a nej-tan čuang
5-6. Železná košile a Pokrývka zlatého zvonu
5-7. Tréninková teorie
5-8. Jiné záležitosti

Kapitola 6. - Trénink I-ťin ťing čchi-kungu ...
6-1. Důležitá cvičební pravidla ...
6-2. Kdo může cvičit? ...
6-3. Klíče ke cvičení ...
6-4. Kdy cvičit ...
6-5. Trénink waj-tanového I-ťin ťingu ...
6-6. Trénink nej-tanového I-ťin ťingu ...
6-7. Cvičební pravidla I-ťin ťingu ...
6-8. Ostatní úvahy ...
6-9. Závěr ...

ČÁST TŘETÍ-DŘEŇ/MOZEK OČIŠŤUJÍCÍ ČCHI-KUNG (Si-suej ťing) ...
Kapitola 7. - Teorie a principy ...
7-1. Úvod ...
7-2. Osm cév a Si-suej ťing čchi-kung ...
7-3. Teorie ...
7-4. Tréninkové koncepty ...
7-5. Waj-tanový a nej-tanový Si-suej ťing ...

Kapitola 8. - Trénink Si-suej ťing čchi-kungu ...
8-1. Úvod ...
8-2. Kdo je způsobilý cvičit? ...
8-3. Básně ...
8-4. Očišťování Podstaty a její přetváření v čchi (lien ťing chua čchi) ...
8-5. Čistění čchi a její přetváření na šen (lien čchi chua šen) ...
8-6. Mytí dřeně a překonání vlasů (si-suej fa mao) ...
8-7. Přečistění šenu a Návrat do nicoty (lien šen fan sü)...
8-8. Drcení nicoty (fen suej sü-kchung) ...

ČÁST ČTVRTÁ - OTÁZKY A ZÁVĚR ...
Kapitola 9. - Otázky ...
Kapitola 10. - Závěr ...

DODATEK A. Bylinné předpisy pro trénink I-ťin ťingu a Si-suej ťingu
DODATEK B. Rejstřík čínských pojmů ...
DODATEK C. Překlad čínských pojmů

O AUTOROVI
Dr. Yang Jwing-Ming (čti: Jang Ťün-min) se narodil v r. 1946 na Tchaj-wanu. V 15 letech se začal učit wu-šu (kung-fu) u šaolinského mistra stylu Bílého Jeřába (oddíl paj-che) Ccheng Ťin-caoa. Za 13 let svých studií u mistra Cchenga se stal dr. Yang odborníkem v metodě Bílého Jeřába pro obranu a útok, což zahrnuje jak použití holých rukou, tak různých zbraní jako jsou šavle, hůl, kopí, trojzubec a dvě krátké tyče. U stejného mistra studoval také styl Bílého Jeřába, oddíl čchin-na, masáž a léčbu bylinami. Ve věku 16 let začal studovat Jangův styl tchaj-ťi-čchüan u mistra Kao Tchao. Po studiu u mistra Kao Tchao pokračoval dr. Yang ve studiu a výzkumu tchaj-ťi-čchüanu pod vedením několika mistrů v Tchaj-peji. Získal kvalifikaci učitele tchaj-ťi.
Když bylo Yangovi 18 let, vstoupil do koleje Tamkang v Tchaj-peji [institut Tan-ťiang], aby tam studoval fyziku. Za pobytu na koleji začal studovat šaolinskou Dlouhou Pěst (čchang-čchüan) u mistra Li Mao-čchinga v klubu Kuo-šu koleje Tamkang (1964-1968) a nakonec se stal pomocným instruktorem u mistra Li. V r.1971 získal titul bakaláře na tchajwanské Národní universitě a pak (v letech 1971-1972) sloužil u vojenského letectva. Za této služby dr. Yang vyučoval fyziku na akademii čínského letectva a zároveň také vyučoval wu-šu. Po řádném propuštění z armády se v r. 1972 vrátil na kolej Tamkang, kde vyučoval fyziku a pokračoval i ve výcviku pod vedením Mistra Li. Li Mao-čching jej učil severnímu stylu wu-šu, který zahrnuje jak techniky beze zbraní (zejména kopání), tak použití četných zbraní.
V r.1974 přišel dr. Yang do USA studovat strojírenství na Purdue University. Na žádost několika studentů začal vyučovat kung-fu a to vedlo k založení "Čínského universitního klubu pro studium kung-fu" na jaře 1975. Za svého pobytu na Purdue University vyučoval dr. Yang také tchaj-ťi-čchüan v kursech financovaných kolejí. V květnu 1978 získal doktorát.
Nyní žije dr. Yang se svou rodinou v Massachusetts. V lednu 1984 zanechal inženýrství, aby mohl věnovat více času výzkumu, psaní a vyučování na Yangově akademii bojových umění v Bostonu.
Celkem vzato se nyní dr. Yang zabývá více než 20 let čínským wu-šu (kung-fu). Z toho 13 let zasvětil výcviku šaolinského stylu Bílého Jeřába (paj-che), šaolinské Dlouhé Pěsti (čchang-čchüan) a tchaj-ťi-čchüan. Dr. Yang má za sebou 16 let praxe s vyučováním: 7 let na Tchaj-wanu, 5 let na Purdue University, 2 roky v Houstonu a 2 roky v Bostonu, Massachusetts.

ÚVOD
Svaly/šlachy měnící (I-ťin) a Dřeň/mozek očišťující (Si-suej) čchi-kung byl znám v Číně od dynastie Liang (r.502). Avšak byl držen v tajnosti a pouze v posledních padesáti letech byla tato znalost postupně odhalena veřejnosti. Během krátkého časového období nebyla tato dvě umění pouze široce přijata adepty čchi-kungu, ale zajímala také mnoho čínských vědců, lékařů a biologů.
Svaly/šlachy měnící čchi-kung se specializuje na obíhání čchi ve dvanácti primárních kanálech čchi a ve dvou hlavních cévách čchi (Koncepční a Vládnoucí). Trénink posílí vaše fyzické tělo, včetně svalů a šlach, a udrží hladkou cirkulaci čchi v primárních kanálech a vnitřních orgánech, což je klíčem k zachování zdraví a ke zpomalení degenerace fyzického těla.
Obvykle poté, co je adept obeznámen se Svaly/šlachy měnícím čchi-kungem, vstoupí na hlubší pole tréninku čchi-kungu, kterým je Dřeň/mozek očišťující čchi-kung. Tento učí adepta, jak naplnit čchi v 'osmi vedlejších cévách'. V čínském lékařství jsou cévy považovány za rezervoáry čchi a regulují čchi v tělesných primárních kanálech čchi a v orgánech. Silná a hojná zásoba čchi je klíčem k tomu, aby udržela vaše tělo zdravé a prodloužila váš život. Teoreticky se vaše tělo kazí, zatímco stárnete, hlavně proto, že vaše krev ztrácí svoji schopnost vyživovat a chránit vaše tělo. Červené a bílé krvinky jsou produkovány vaší kostní dření, ale jak stárnete, dřeň vysychá a produkuje méně a méně krvinek. Když však víte, jak 'čistit' dřeň, začne opět produkovat čerstvou zdravou krev. Vaše tělo se začne samo omlazovat a znovu planout zdravím mládí.
Nejdůležitějším ze všeho je, že adept Dřeně/mozku očišťujícího čchi-kungu je schopen vést čchi do svého mozku, aby jej vyživoval a aby pozvedl svého ducha. Taoistický a buddhistický Dřeň/mozek očišťující čchi-kung je cestou vedoucí ke konečnému cíli osvícení nebo buddhovství. Část Dřeně/mozku očišťujícího čchi-kungu zahrnuje stimulování pohlavních orgánů. Ve své důslednosti staří adepti čchi-kungu objevili, že kromě toho, že poskytují hormony, jsou genitálie navíc také mocným zdrojem čchi, která je nezbytná pro trénink.
Obsahem tohoto dílu jsou i pasáže převzaté z mnoha publikovaných dokumentů, které jsem shromáždil. Jakmile jsem jim porozuměl, odstranil jsem sporné části a na základě svých vlastních znalostí jsem přidal trochu teorie a poznámek. Ačkoliv věřím, že tato kniha poskytne zasvěcené pojednání o těchto dvou uměních, je zde jeden nedostatek, jmenovitě ten, že pojednáváme pouze o tréninku pro muže. Jsou pro to dva důvody. Prvním je ten, že dosažitelné dokumenty obsahují velmi málo informací o ženském tréninku. Druhým je ten, že jako muž nemám nezbytné zkušenosti. Věřím však, že nevadí, jestli jste mužem nebo ženou, tréninková teorie zůstává v hlavních bodech stejná. Čtenářky, které by chtěly získat více informací o těchto dvou uměních, by se měly obrátit na knihu: Mantaka Chia a Maneewan Chia Léčivá láska: Kultivace ženské sexuální energie! V příštích několika letech bude YMAA pokračovat v publikování dalších svazků své série hlubších pojednání o čchi-kungu, pro ty čtenáře, kteří si přejí prohloubit svoje znalosti a cvičením dosáhnout hlubší úrovně. V tomto díle, SVALY/ŠLACHY MĚNÍCÍM A DŘEŇ/MOZEK OČIŠŤUJÍCÍM ČCHI-KUNGU, uvedeme v první části obecné koncepty těchto dvou umění. Část druhá bude popisovat jak teorii, tak tréninkové principy Svaly/šlachy měnícího čchi-kungu a část třetí bude popisovat teorii a trénink Dřeň/mozek očišťujícího čchi-kungu. Nakonec, část čtvrtá bude obsahovat souhrn otázek, které zůstávají v mé mysli, a závěrečné pojednání.

Dr. Yang Jwing-ming

OSM KUSŮ BROKÁTU

(Pa-tuan-ťin)

Soubor cvičení waj-tan čchi-kung
pro zlepšení a udržení zdraví

Z anglického originálu The Eight Pieces of Brocade (Ba Duann Gin). A Wai Dan Chi Kung Exercise Set for Improving and Maintaining Health. (Yang's Martial Arts Association (YMAA), Jamaica Plain, Massachusetts, 1988) přeložili Zdeněk Kučera a Václav Liška (Komise bojových umění Č. Budějovice). Transkripce čínských termínů Martin Slobodník.
(c) YANG'S MARTIAL ARTS ASSOCIATION (YMAA), 1988 ISBN 80-85349-41-8

OBSAH

Kapitola 1. VŠEOBECNÝ ÚVOD
1-1. Úvod
1-2. Vysvětlení Čchi a čchi-kungu
1-3. Historie čchi-kungu
1-4. Historie Osmi kusů brokátu
1-5. Teorie čchi-kungu a cvičebních kategorií
1-6. Trénink čchi-kungu
1-7. Jak používat tuto knihu Kapitola 2. TEORIE TRÉNINKU ČCHI-KUNG
2-1. Úvod
2-2. Tři poklady - Ťing, Čchi a Šen
2-3. Teorie čchi-kungu Kapitola 3. OSM KUSŮ BROKÁTU VSEDĚ
Kapitola 4. OSM KUSŮ BROKÁTU VSTOJE
Kapitola 5. ZÁVĚR
Dodatečný překlad čínských pojmů

Tato příručka začne v prvních dvou kapitolách krátkým uvedením historie čchi-kungu a základní teorie. Třetí a čtvrtá kapitola v tomto díle uvede soubory Osmi kusů brokátu sezení a stání. Osm kusů brokátu je pouze jedním z mnoha zdravotních cvičení čchi-kung, která budou uvedena v díle "Čchi-kung pro zdraví a bojová umění".

K A R A T E
GOJU RYU KARATE-DO / KYOKUSHIN-KAI KARATE / SHORININJU RYU / SHOTOKAN KARATE DO / SHINSHINKAN / SHITO RYU KARATE / KOSHIKI KARATE / KARATE KUMITE
http://www.cadpress.sk/dvd&kazety_karate.htm

KUNG-GU / KUNGFU, ČCHI-KUNG / QIGONG, PA-KUA, WU-ŠU / WUSHU
a
AUDIOVIZUÁLNÍ ENCYKLOPEDIE Z CHRÁMU SHAOLIN (ŠAOLIN)

KAPAP / POLICEJNÍ SEBEOBRANA / KOKKAR
SYSTÉM EFEKTIVNÍHO BOJE / BOJ ZBLÍZKA
(boj nožem a obrana proti noži / zneškodnění ozbrojeného protivníka)

KNIH O BOJOVÝCH UMĚNÍCH, TRÉNINKOVÝCH PŘÍRUČEK
a
VÝCVIKOVÝCH VIDEOKAZET

pro všechna bojová umění, sebeobranu a zdravotní cvičení je na adrese

____________________________________
na požádání zašleme v elektronické podobě

Záleží JEN na knihkupcích, zda naše knihy objednají a zařadí do své nabídky !
od 1.5. 2004 už jsme schopni průběžně zásobovat knihkupce v celé ČR

Všechny naše publikace by měly být k dostání také v síti knihkupectví firmy
Kanzelsberger
ve všech velkých městech ČR
(Brno, Beroun, Č. Budějovice, Hradec Kr., J. Hradec, Kladno, Kroměříž, Liberec, Litoměřice, Ml. Boleslav, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Písek, Plzeň, Praha, Přerov, Rakovník, Strakonice, Teplice, Trutnov, Ústí n.L. a Zlín)

Záleží LEN na kníhkupcoch či požiadované tituly od nás objednajú !

Pokiaľ v niektorej predajni naše publikácie nanájdete - sťažujte si u vedúceho príslušného kníhkupectva (nie u nás), nakoľko je v jeho komptencii naše knižky objednať a my objednávky pre SR vybavujeme okamžite !!!

Vážným zájemcům o taoismus a kung-fu doporučujeme níže uvedené stránky

Nabídka tréninkových a výukových
DVD a V I D E O K A Z E T :

http://www.cadpress.sk/dvd&kazety_cizi.htm

tzahraniční / cizojazyčné dvd a videokazety

=============

Tréninkové příručky a literatura o bojových uměních

http://www.cadpress.sk/budo.htm

Taoistická zdravotní cvičení

------------------------------------------------

Centrum Tao - Praha

N a v š t i v t e

česko-slovenský virtuální
obchodní dům

knihkupectví, prodej hudebních CD (orientální a etnická hudba) a budo-shop

N a v š t i v t e

česko-slovenský virtuální obchodní dům

knihkupectví, prodej hudebních CD (orientální a etnická hudba) a budo-shop

česko-slovenský virtuální
obchodní dům